V počátcích internetu dokázali hackeři loupit či ničit v celosvětové počítačové síti za miliardy dolarů ročně. Dnes už to mají o poznání těžší. Stojí proti nim neviditelná armáda kryptologů a kryptografů, novodobých králů šifer, chránících nejen bankovní účty světoznámých finančních institucí, ale i přístup k atomovému arzenálu či největším tajemstvím uschovaným v elektronických sejfech FBI.
"Období novodobé kryptologie se datuje zhruba od sedmdesátých let dvacátého století. Je charakteristické především jejím nástupem do oblasti IT technologií," říká RNDr. Miroslav Šedivý, uznávaný bezpečnostní specialista a kryptolog, ještě donedávna pracující v Národním bezpečnostním úřadu. Teď spolupracuje s První certifikační autoritou, firmou specializující se mimo jiné na ochranu firemních dat před ilegálními průniky hackerů.
Čeští odborníci na šifry to ještě před pár lety nemívali lehké. Až do začátku devadesátých let byla kryptografie v Československu určena zásadně pro státní a mocenské orgány. Dokonce i Britové informovali veřejnost o detailech vyluštění kódu slavného německého šifrovacího přístroje Enigma až několik desítek let po válce. Rozvoj užité kryptografie samozřejmě poznamenalo i používání výpočetní techniky.
"Veřejná kryptografie se rychle rozvíjí. Proto můžeme již dnes i v České republice používat například digitální neboli elektronický podpis, osobní počítačovou šifru, zaručující, že elektronický dokument pochází od oprávněného člověka. Použití metod kryptografie pro ochranu dat je především charakteristické tím, že při splnění určitých podmínek je ochrana dat prakticky neprolomitelná. Její síla je totiž povahy matematické, na rozdíl od jiných ochran, které jsou buď povahy fyzikální nebo organizační. A matematické zákony předělat nelze…," dodává Miroslav Šedivý. (Plus)
foto: Legendární šifrovací stroj Enigma