S Lucií Borhyovou, sympatickou moderátorkou Televizních novin, jsme se sešly nad šálkem čaje v jedné pražské kavárně. Výsledkem povídání s milou a usměvavou Lucií je následující rozhovor.
Lucie Borhyová věří na osud
S Lucií Borhyovou, sympatickou moderátorkou Televizních novin, jsme se
sešly nad šálkem čaje v jedné pražské kavárně. Výsledkem povídání s milou a
usměvavou Lucií je následující rozhovor.
Lucie, jak
se stalo, že se mladičká praktikantka v TV Nova ze dne na den proměnila v moderátorku
Televizních novin? A jak si navíc vysvětlujete velkou oblíbenost Vaší osoby u
televizních diváků?
Já nevím, jestli jsem oblíbená nebo ne. Myslím si, že ani není tak důležité
o tom, zda jsem či nejsem oblíbená, hovořit. Spíš se vrátím k otázce, jak to, že
jsem jako velice mladá dostala příležitost pracovat jako moderátorka hlavní
zpravodajské relace. Já si to vysvětluji osudem, stalo se to, co se stát mělo, byla
jsem v pravou chvíli na pravém místě. Věřím na osud a stálo při mě štěstí.
V té době jste pracovala v TV Nova jako stážistka, na post moderátorky hlavní
zpravodajské relace si určitě myslelo více lidí, kteří v televizi pracovali. Jak Vás
kolegové přijali?
Tehdy byla taková zvláštní situace, celá TV Nova se měnila, já ani nikdo
jiný asi nepředpokládal, že vše tak dopadne. Byla jsem v té době v televizi na praxi
a ani jsem neplánovala, že bych tam pracovala delší dobu. Byla to velice
rychlá a nečekaná nabídka od tehdejší šéfredaktorky zpravodajství. V první chvíli
jsem byla zaskočená, vůbec jsem si nebyla jistá, že to myslí vážně. Dokonce mě
i napadlo, že jsem se snad stala obětí skryté kamery. Pak jsem si ale řekla, proč to
nezkusit, taková nabídka se přece neodmítá. A bylo rozhodnuto.
Vzpomenete si ještě, jak na tuto nečekanou, ale velice lákavou nabídku, reagovali Vaši
nejbližší - přítel, rodiče? Že se ze dne na den stanete známou
osobností?
Přítel zpočátku taky nemohl uvěřit, že budu moderovat Televizní noviny. Ale
samozřejmě byl velice rád, protože mu bylo jasné, že takovou šanci v mém věku odmítnout
nemohu. Málokomu se poštěstí dostat se hned po škole k takovéhle práci. Rodiče měli
samozřejmě velkou radost.
Hodláte svůj profesní život zasvětit televizní obrazovce nebo pomýšlíte do
budoucna i na nějakou změnu?
V televizi v podstatě nikdo nemá úplně jistou budoucnost, nikdo nemůže vědět, co bude dál.
Mě tato práce baví, není stereotypní, je různorodá a zajímavá, a to mám ráda.
V televizi bych chtěla zůstat tak dlouho, dokud to bude možné. Ovšem neupínám se k televizi jako k
jedinému možnému povolání. Snažím se sledovat dění okolo sebe, zajímám se o
mnoho činností. Momentálně studuji angličtinu a je také jedna škola, kterou bych ráda
navštěvovala.
Můžete prozradit, o kterou školu jde?
Já jsem její jméno neprozradila ani v jednom z minulých rozhovorů a tak to neučiním
ani dnes, snad později.
Míváte ještě trému?
Musím se přiznat, že teď už trému při vysílání nemívám, ani když jde o
vysílání po delší době. Ta tréma byla na začátku, když jsem ještě
nebyla zvyklá mluvit na kameru, kdy bylo pro mne vše nové a učila jsem se.
Jak se Vám daří zvládat emoce při vysílání?
Já jsem docela dost citlivý člověk a hodně zpráv prožívám. Pokud se jedná třeba
o tragické události, hned si vybavuji konkrétní osoby a jejich pocity. Ale právě
tady musí vždy zafungovat profesionalita, která vás oprostí od osobního pohledu na věc.
Někdy se stane zase opačná situace, kdy se vám chce smát a musíte se ovládnout a
nenechat se třeba kolegy okolo vyprovokovat.
Jak se Vám spolupracuje s Reyem?
Já beru Reye nejen jako kolegu, ale i jako přítele. Předtím, než jsme spolu začali
pracovat, jsme se v podstatě moc neznali. On tehdy už dva roky moderoval počasí,
a tak jsem ho brala jako toho zkušenějšího, který o moderování něco ví. Ze začátku
mi i třeba radil, dnes jsme, dá se říci, sehraný tým. Rozumíme si a víme, co můžeme
jeden od druhého očekávat. Víme o sobě, jak zareagujeme v té či oné situaci při
vysílání.
Jak se vyrovnáváte s popularitou, a to nejen Vy, ale i Vaši přátelé, známí a rodiče?
Ono jít s Lucií Borhyovou například do restaurace není až zase tak anonymní?
Já si myslím, že jsem se s celou tou situací a s ní související popularitou
vyrovnala velice dobře, že pořád stojím oběma nohama na zemi, že mi to nestouplo do
hlavy. Navíc moje okolí mě zná a bere to tak nějak normálně. Přejí mi, že dělám
to, co dělám. Je to přeci práce jako každá jiná, jenomže jsem víc vidět. Mám
vztahy s kamarádkami i s rodinou stejné, jako byly předtím.
Říká se, že v Čechách se úspěch neodpouští. Opravdu jste se nesetkala se závistí?
Se závistí ani s ničím podobným jsem se nijak výrazně nesetkala. Ale znáte to
.... Pamatuji si spíše ty pozitivní reakce. Je milé, když mne na ulici zdraví třináctiletí kluci, mám
stejně starého bratra, a je na nich vidět, že jsou rádi, že mě potkali. Vůbec bych
totiž nečekala, že v tomhle věku sledují Televizní noviny.
Jak
relaxujete?
Jsem sportovně založený člověk, ráda a často sportuji - hraji golf,
jezdím na bruslích, v zimě lyžuji. Odjet na víkend na hory je ta nejlepší relaxace.
V tom se s přítelem hodně doplňujeme, on je také nadšený sportovec. Chodíme spolu
na tenis, bowling, golf. V poslední době, snad i díky podzimní únavě, se často rádi stáhneme i do našeho bytu a odpočíváme, třeba jen tak
v pohodě u
televize.
Hodně sportujete, s udržením perfektní postavy nemáte jistě žádné problémy.
Dodržujete i zásady zdravé výživy?
Přiznám se, že zdravou výživu příliš nedodržuji. Sice se snažím jíst zdravě,
jíst jogurty, kuřata, ryby, zeleninu, ale mám také ráda českou kuchyni, svíčkovou,
knedlo- vepřo- zelo. Tím, že ale hodně sportuji, tak tu přebytečnou energii ze sebe
rychle dostanu. Rozhodně nepatřím mezi vegetariány.
Vaříte doma? Máte oblíbené či nějaké neoblíbené domácí práce?
Vařím moc ráda, i když na to nemám hodně času. Oblíbené nebo neoblíbené domácí práce? Já to příliš
nerozlišuji, prostě to jsou činnosti, které musím udělat, jsou potřeba. Ale faktem
je, že domácí práce moc ráda nemám. Jsou však nutností a s přítelem se o ně
dělíme.
S přítelem Alanem už delší dobu žijete, uvažujete o společné budoucnosti - o
svatbě, o dětech?
Asi jsem našla toho pravého muže, ale o svatbě ještě nemluvíme. Asi by se na našem
vztahu svatbou nic nezměnilo, fungoval by dál jako dosud. Také si říkám, že mám
na svatbu a na děti ještě dost času. Spíš přemýšlíme, že bychom se v budoucnu přestěhovali
někam jinam, máme malý byt.
Jste atraktivní mladá žena, vždy vkusně oblečená a nalíčená. Radí Vám někdo
v oblékání, ve výběru módních doplňků, v líčení? Využíváte v televizi nebo
i v soukromí služeb vizážistů?
Oblečení si vybírám sama, jak do společnosti, tak i na běžné nošení. Na
společenské akce, které moderuji, či na účinkování v televizních pořadech
využívám pouze služeb kadeřnice, mojí kamarádky Blanky Haškové ( několikanásobná
mistryně ČR v účesové tvorbě). Myslím si, že účes je vždy nejdůležitější,
to ostatní se dá už doladit. Mám svůj styl oblékání, ve kterém se cítím dobře.
Názor vizážisty je vždy pouze názorem subjektivním, který každému nemusí
vyhovovat. Neradím se s nikým ani ohledně líčení, v práci to funguje na dohodě s
maskérnou a s kostymérnou, kde vás nalíčí a oblečou, ale vždy je tam oboustranná
spolupráce, není to striktně dané.
Poskytujete rozhovor po internetový časopis, co Vy a internet? Máte vlastní webové
stránky?
Vlastní www stránky nemám, ale internet využívám poměrně často, především
v práci, kde vyhledávám různé informace a zajímavosti. Internet používám i pro zábavu,
ke komunikaci.
Děkuji za rozhovor.
Lucii Borhyovou zpovídala Dana Švigová
Milé čtenářky, pozdrav od Lucie Borhyové si můžete poslechnout zde.
(Zvukový záznam 360kB ve formátu MP3. Potřebujete MP3 přehrávač)
include("./rozhovor/seznam.htm");=""?>