S koncem roku máme plno plánů, v čem všem se zlepšíme, ale pak najednou zjistíme, že učebnici angličtiny jsme neotevřeli už měsíc a krokoměr zůstal ležet pod snědenou bonboniérou. Jak obstát v předsevzetích, radí psycholog Tomáš Vašák.
Jaká předsevzetí si máme dávat?
Jednoduše řečeno splnitelná. Obecně nemá cenu vykřikovat, že zhubnu do února 50 kilo, už nikdy nikam nepřijdu pozdě nebo konečně si najdu normálního chlapa. Předsevzetí je forma motivace, příležitost pustit se do něčeho, co dlouho odkládáme - nic víc a nic méně.
Co nám může pomoci?
Především je dobré dělat předsevzetí za střízliva. A obecně lze říci, že pomáhá, pokud do toho „jdeme“ ve více lidech.
V čem většinou selžeme?
Buď jde o předsevzetí nereálná, anebo je nebereme vážně. Vzít něco vážně totiž znamená vidět v tom něco důležitého pro svůj život. Dennodenní starosti a všudypřítomná lákadla nás nakonec od našeho úmyslu odvedou.
Mají předsevzetí vůbec cenu?
Pracovat na sobě a na svém rozvoji je vždycky dobrá věc. Za rozumnější než novoroční předsevzetí ovšem považuji pravidelné zamyšlení nad tím, co děláme a jak žijeme.