Malta: Dějiny psané vápencem

| Autor: Jana Vaňátková (Moje psychologie) | Rubrika: Zábava

Při pohledu z výšky to vypadá, jako by si nějaké vesmírné děti hrály ve Středozemním moři a vystavěly si tu hrady z písku. Stavby ze žlutého vápence, který je jedinou přírodní surovinou maltských ostrovů, tvoří originální kulisu příběhům starým až 7000 let.

Malta je nejmenším a zároveň bezesporu jedním z nejzajímavějších států Evropské unie. Obydlené ostrovy Malta (název Malet – Bezpečný přístav – jí dali nejspíš někdy kolem roku 1000 př. n. l. Féničané), Gozo a Comino, spolu se třemi neobydlenými ostrůvky Cominotto, Filfla Island a St. Paul‘s Island jsou pozůstatkem pevniny, která dříve propojovala Evropu s Afrikou.



Když se ale před 11 000 lety mořská hladina zvedla o 130 metrů, toto spojení se náhle přerušilo. Na ostrovech tehdy „uvízla“ i zvířata, která se musela nové situaci přizpůsobit. Podobný vývoj se odehrál v různých částech světa, ale protože Malta má nějaký unikát snad ve všech oblastech života, shodli se paleontologové na tom, že právě zde docházelo u zvířat k naprosto odlišné deformaci kostí než všude jinde.

Starší než pyramidy

Ještě větší záhadu představují megalitické chrámy (mega – obrovské, litos – kameny) na výšině Xaghra na ostrově Gozo. Jejich pozůstatky objevili zdejší zemědělci. Práce archeologů, kteří začali tyto oblasti prozkoumávat, pak přinesla ohromující výsledek. Potvrdilo se, že jde o komplex dvou chrámů Ghantija, postavených v letech 3500 př. n. l. Staly se tak nejstaršími volně stojícími kamennými stavbami na světě, které vznikly ještě o tisíc let dříve než egyptské pyramidy v Gize.



A právě v těchto chrámech byly objeveny bezhlavé sochy korpulentních dam nazývané „tlusté bohyně“. Jim kdysi přinášeli obyvatelé ostrovů oběti v podobě zabitých zvířat, jejichž ohořelé kosti se po tisících letech našly uvnitř chrámů. Sochy bohyně plodnosti tvoří dnes na Maltě nejen součást muzejních sbírek, ale staly se i oblíbeným suvenýrem. A jak vlastně chrámy vznikaly, když některé kameny vážily až 50 tun? Archeologové přišli na to, že je stavitelé přemisťovali pomocí opracovaných vápencových koulí, jež se našly uvnitř rozvalin. Nicméně maltské babičky dodnes svým vnoučatům vyprávějí před usnutím legendy o obrech, kteří chodí po Maltě a přenášejí na zádech obrovské balvany.

Kámen nad zlato

A není divu, že se místní specifická hornina objevuje i v pohádkách na dobrou noc. Měkký a snadno opracovatelný žlutý vápenec představuje totiž jedinou dostupnou přírodní surovinu na ostrovech. Na Gozu i na Maltě můžete spatřit obrovské jámy – kamenolomy, kde se mohutné kusy vápence řežou elektrickými pilami na kvádry a odvážejí na stavby. Vytěžený kamenolom se pak zasype kameny ze starých staveb, aby se po čase opět proměnil v ornou půdu.

A co je zajímavé – některé zdejší stavby ze 16. stol. jsou kvalitnější než domy staré 100 let. Je to proto, že byly postaveny z vápence vytěženého na západě, který je nejkvalitnější, takže rychle nezvětrává. Ze stejně odolného materiálu jako tisíce let staré chrámy je postaven i moderní „wellness chrám“ Kempinski, nejhezčí romantický hotel uprostřed palmové zahrady, kde si po dlouhém náročném dni skvěle odpočinete ve vířivkách a při masážích.

Gozo plné slunce

Co je malé, to je hezké. O ostrově Gozo, vzdáleném od Malty pouhých šest kilometrů, to platí stoprocentně. Nabízí více zeleně a méně cestovního ruchu. Jezdí se sem rekreovat i samotní Malťané, naopak obyvatelé Goza míří na Maltu za prací. Ti, kteří nedojíždějí, se tu živí jako zemědělci obděláváním kamenitých terasovitých políček nebo rybolovem.



Malta byla vždy více chráněná před nepřátelskými nájezdy, zato Gozo byl často v průběhu dějin ponechán svému osudu, proto se zdejší obyvatelé naučili, že si musí se vším poradit sami. I proto jsou na svůj ostrov velmi hrdí a dovedou se o něj dobře postarat. Rádi také tvrdí, že co se urodí na Gozu (ovoce nebo zelenina), je mnohem chutnější než na Maltě. A mají pravdu. Půda je tu totiž úrodnější, protože obsahuje větší podíl složky, která udržuje vlhkost v půdě. Místní ale s úsměvem tvrdí, že je to proto, že slunce svítí na Gozu víc než na Maltě.

Azurové okno

Na ostrově Gozo si nenechte ujít přírodní úkaz Dwejru, který je považován za jeden z nejkrásnějších na světě. Vnitřní moře tu vytváří kontrast k okolnímu Středozemnímu moři, se kterým je spojené průrvou ve skále. Skalnatý oblouk omývaný divokými vlnami dostal název The Azure Window (Azurové okno). Až budete mít celé Gozo prozkoumané, je čas přesunout se na sousední Maltu. Jsou dva způsoby, jak se tam dopravit – trajektem, nebo malým letadélkem. Můžeme-li doporučit, nechte trajekt odplout a počkejte si v přístavu Mgar na letadlo.



Je podobné tomu, jakým létal James Bond. Zažeňte pochybnosti, až se k vám bude po hladině blížit malý bzučící „čmelák“ na plovácích, a směle vlezte dovnitř. Odměnou vám bude nezapomenutelný zážitek. Spatříte všechny maltské ostrovy z ptačí perspektivy a nafotíte snímky, které byste z „normálního“ letadla nikdy nepořídili. Asi po deseti minutách letu měkce přistanete na moři v přístavu Grand Harbour ve Vallettě, která je dnes hlavním městem maltských ostrovů.

Bez podpatků

O tomto městě se hovoří jako o muzeu pod otevřeným nebem. Přehlídka barokní architektury zde vznikla před 500 lety a k těm nejkrásnějším památkám patří katedrála sv. Jana, kde je mj. fascinující a také jediný podepsaný obraz od malíře Caravaggia, nazvaný Stětí sv. Jana. Pozor, na návštěvu téhle pamětihodnosti jsou povinné boty s měkkou podrážkou, v podpatcích vás sem nepustí. A není se čemu divit, tak nádhernou, bohatě vykládanou podlahu, hned tak někde neuvidíte.



Velkým zážitkem je i Palác velmistra Casa Rocca Piccola a setkání s markýzem Nicholasem De Piro – majitelem domu. Umí krásně vyprávět o historii Malty, a i když působí dojmem moderního sympatického intelektuála, je to stoprocentní rytíř. Dojmy z návštěvy historických perel Malty si pak nejlépe poskládáte nedaleko odtud, v Horních zahradách Barrakka, které jsou také dílem rytířů řádu svatého Jana a z nichž se nabízí překrásný výhled na Velký přístav – největší přírodní přístav v Evropě.




Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Moje Psychologie.

ČTĚTE TAKÉ:
Orbion: Portál pro cestovatele






STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…