Matka světa

Nezkrotné město Káhira je zapsáno v paměti Egypťanů jako “Město vítězství”, “Matka světa” nebo jednoduše “Misr” – název pro Egypt jako celek. Metropole ohromovala cestovatele již v dobách Mamlúků. Dnes návštěvníky na jedné straně děsí nekonečné dopravní zácpy a davy lidí vystrkující se navzájem z chodníků a na druhé straně ohromuje nepřeberným množstvím památek.

Velké pyramidy v Gíze, jediný dochovaný ze sedmi starověkých divů světa, jsou nejstarší turistickou atrakcí naší planety. Na výstavbě těchto monumentálních hrobek faraónů se podílely desítky tisíc dělníků. Existuje celá řada hypotéz ohledně účelu a původu pyramid, mezi kterými najdeme teorie o astronomických observatořích, kultovních místech a dokonce i mimozemských civilizacích. Přestože účel některých místností a chodeb ve Velké pyramidě zůstává dodnes záhadou, je zcela jisté, že pyramidy v Gíze byly budovány jako hrobky egyptských králů.

Pohřební komplex na pláni u Gízy zahrnuje Velkou neboli Chufevovu (Cheopsovu) pyramidu, Rachefovu (Chefrenovu) pyramidu a Menkaurovu (Mykerinovu) pyramidu.

Velká pyramida byla 145,75 metrů vysoká (dnes je však její vrchol o 10 metrů nižší) a až do 19. století byla nejvyšší stavbou, jakou lidstvo znalo. Je tvořena asi dvěma miliony kamenných kvádrů, z nichž každý váží přes dvě tuny. Archeologové se shodují, že k jejich usazení na místo musel být používán rozsáhlý systém ramp. Její stěny mají sklon 51 stupňů. Každá z nich je orientována na jednu světovou stranu (sever, jih, východ a západ). Vodorovný půdorys pyramidy na kterékoli úrovni je vždy čtvercový, přičemž na úpatí měří každá ze stran 229 metrů. Překvapující je fakt, že rozdíl v délce stran je menší než 0,1 %.

Při pohledu od jihozápadu vypadá Rachefova pyramida větší než pyramida jeho otce Cheopse, přestože má na výšku jen 136 metrů. Tento dojem je způsoben tím, že pyramida byla postavena na vyvýšeném místě a dodnes si uchovala původní vápencové obložení. Původně byly všechny pyramidy v Gíze obloženy vápencem, takže zářily na slunci, ale během let lidé toto obložení z velké části rozebrali a kámen použili k výstavbě paláců a mešit.

Menkaurova pyramida je z velké trojky nejnižší, měří 62 metrů (původně 66,5 metru). V roce 1186 se Malek Abdel Aziz pokusil tuto pyramidu rozebrat, ale po osmi měsících od svého záměru upustil. Od té doby zůstala v severní stěně této pyramidy hluboká díra.

Abu al-Hol (Otec děsu), kterého starověcí Řekové překřtili na Sfingu, hlídá celou plošinu v Gíze. Sfinga, která má tělo lva a hlavu krále, byla vytesána do skalního výstupku na cestě k Rachefově pyramidě. Vzhledem k jejímu umístění a také proto, že má na hlavě pruhovanou pokrývku hlavy, tzv. nemes, kterou směli nosit jen příslušníci královského rodu, se předpokládá, že tvář Sfingy má představovat krále Rachefa.

Egyptské muzeum s nálezy z faraónských dob schraňuje přes 120 tisíc různých předmětů. Bylo založeno v roce 1835 a jeho současná budova byla postavena v roce 1900. Působivá sbírka vystavená ve dvou podlažích této budovy obsahuje artefakty ze všech období historie starověkého Egypta, od Narmerovy palety (3100 př. n. l.) až po řecko-římské portréty z oázy Fajjúm (druhé století našeho letopočtu).

Už od 14. století prodávají a nakupují Káhiřané zboží na místě zvaném Khan el-Khalili, což je jedno z nejstarších tržišť světa. Dnes je to rušné obchodní centrum, kde lze koupit zejména koření, parfémy, šperky, kožené výrobky, starožitnosti a suvenýry. Bazar Khan el-Khalili, který byl postaven v roce 1382, je jedním z nejrušnějších tržišť Středního Východu.

Mešita Al-Azhar je nejdůležitějším místem islámského náboženství v Egyptě a centrem islámské vzdělanosti už po více než tisíc let. Z původní stavby mešity vybudované v roce 971 n.l. zůstalo už jen málo, nicméně výsledná kombinace architektonických stylů z různých období působí překvapivě vyváženým dojmem. Šejk z mešity Al-Azhar je nejvyšší církevní autoritou v Egyptě a místní universita je nejváženějším vzdělávacím centrem v celém sunnitském světě.

Při návštěvě Citadely stojí za vidění tzv. Alabastrová mešita Mohammeda Aliho, jejíž stavba v otomanském stylu byla zahájena v roce 1830 a dokončena roku 1857 pašou Mohammedem Alim, tehdejším vládcem Egypta a zakladatelem poslední dynastie chedívů a králů. Dodnes zůstává její ohromná kopule dobře viditelnou dominantou Káhiry.

Nejkrásnější chrám v Káhiře, Visutý kostel, je postaven na propusti starověké římské pevnosti Babylon. Původní budova kostela, který je nyní zasvěcen Panně Marii, byla pravděpodobně postavena již ve 4. stol. n.l., avšak od té doby byla mnohokrát přestavěna, rozšířena a rekonstruována. Dosud se zde každý pátek a sobotu dopoledne konají veřejně přístupné bohoslužby.

Ahmed Ibn Tulunova mešita, jedna z nejstarších v celé Káhiře, byla postavena z nepálených cihel v roce 879 n.l. V roce 1296 byla obnovena a s rozlohou přibližně 26 000 metrů čtverečních je považována za třetí největší mešitu na světě.

Tato 185 metrů vysoká věž ve čtvrti Zamalek je nejnádhernějším místem, odkud lze vidět celou Káhiru. Válcovitá věž, která má netradiční vzhled díky kosočtverečné mřížové konstrukci ze žuly, jejíž vrchol připomíná květ lotosu, leží severně od Muzea moderního umění. Je to čtvrtá nejvyšší věž na světě a přibližně o 45 metrů převyšuje Velkou pyramidu.

Toto muzeum postavené v roce 1947 vlastní nejcennější sbírku koptského umění na světě včetně vzácných artefaktů z křesťanského období dějin Egypta a údajně nejstarší knihy světa, 1600 let starých Davidových žalmů.

Foto: Bertrand/hemis.fr, internet