Spisovatel Mark Twain před mnoha lety o tomto tropickém ostrově napsal, že ho nejspíš stvořil Bůh podle nebeského ráje. Není nejmenší důvod o tom pochybovat.
Zelená perla, kterou obklopuje smaragdové moře, na každém kroku doslova hýří přírodními krásami. Zažijete tu dokonalou relaxaci i exotická dobrodružství.
Tropický ostrov vulkanického původu se vynořil z vln Indického oceánu někdy před sedmi miliony let. Byl známý už v období antiky, ale poprvé tu zakotvili Arabové, kteří ho využívali jako zastávku při dlouhé cestě do Indie. Poté si ostrov v průběhu staletí postupně přivlastňovaly různé národnosti. Nejprve Holanďané, kteří ho v roce 1598 pojmenovali po svém princi Mauritsi van Nassau. Postavili si tu základnu a začali se věnovat hlavně těžbě ebenového dřeva, které vyváželi do Evropy. Aby získali prostor pro plantáže, vymýtili zdejší stromy, a to s takovou vervou, že po jejich odchodu v roce 1710 tu nezbyly téměř žádné lesy.
Jejich „návštěvu“ ale asi nejvíc odskákal pták dodo, známý také pod názvem blboun nejapný. Zavalitý pták velikosti krocana totiž neuměl létat, a navíc byl velmi důvěřivý. A to se mu stalo osudným - brzy si získal mezi novými osadníky pověst snadno dostupné potravy... Posledního blbouna prý Holanďané snědli v roce 1681 a vědcům pak trvalo více než tři století, než zjistili, jak pták vlastně původně vypadal. Zachovaly se totiž jen neumělé náčrtky z lodních deníků. Záhadu rozluštil až v roce 1980 nález jeho kostry, kterou objevil ve zdejších bažinách britský přírodovědec Charles Clark. Dnes je na Mauriciu doda všude dost, stal se jedním ze symbolů celého ostrova. Živého už ho bohužel nepotkáte, jinak na vás ale kouká odevšad - z triček, osušek, hrnků nebo jako plyšová hračka šedého ptáka se zakrnělými křídly a zahnutým zobákem.
Sladké pokušení
Mauricius je země, která rozhodně neohromí svojí rozlohou - od severu na jih měří jen 60 km a od východu na západ necelých 50 km. Tím víc překvapí, kolik zajímavostí je na tak malém prostoru k vidění. Napříč ostrovem vede jediná hlavní komunikace, podél níž se do dálky táhnou pole cukrové třtiny. Není to původní rostlina, byla sem přivezena z Jávy a velmi dobře se zde uchytila.
Cukrová třtina a produkty z ní vyrobené se brzy staly hlavním zdrojem obživy zdejších obyvatel a také zajímavým vývozním artiklem. Proto není divu, že na její počest vzniklo i originální muzeum nazvané Dobrodružství cukru. Součástí jeho návštěvy jsou i ochutnávky, vždyť jenom na ostrově znají 12 druhů, a ty se mezi sebou ještě různě míchají. Sladké muzeum najdete v Pamplemousses, nedaleko od další velkolepé atrakce, jíž je slavná botanická zahrada sira Seewoosagura Ramgoolama. Rostou tu skutečné skvosty, jež nadchnou nejen přírodovědce, kteří sem míří z celého světa, ale i náhodné turisty.
K nebi se tyčí vysoké královské palmy, spatříte „chodící“ stromy, bambusové „varhany“ a také jezírko s lekníny Victoria amazonica, které dosahují průměru dvou metrů. Vděčnou atrakcí jsou i obří želvy. Ty zdejší odděluje od návštěvníků ohrada, ale pokud se vydáte dál na jih ostrova do La Vanille Crocodile Park, což je exotická džungle u řeky Riviere des Anquilles, můžete se mezi želvami i procházet a hladit si je po zvrásněných krunýřích. To ale raději nezkoušejte o kus dál ve stanici nilských krokodýlů, kterých tu chovají několik tisíc...
Čarodějná země
Na Mauricius se jezdí hlavně kvůli nádherným plážím s jemným bílým pískem a koupání v průzračně čisté tyrkysové vodě. Každopádně ale stojí za to, vyhradit si alespoň jeden dva dny a vydat se prozkoumávat vnitrozemí, kde se můžete zblízka seznámit s tropickou přírodou. Národní park Black River Georges nabízí spoustu možností pro atraktivní výlety a podívanou. Cesty vedou tropickými pralesy, stržemi a roklemi až k moři. Oblíbeným místem na jihozápadě ostrova je devadesát metrů vysoký vodopád Chamarel a také Sedmibarevná země (Terres de Couleurs), což je záhadné místo uprostřed džungle, kde má půda zvláštní barevné odstíny.
Na kopcovité krajině se nepravidelně střídá červená, hnědá, fialová, modrá, purpurová, žlutá i zelená barva. Dosud nevysvětlená záhada má podle vědců nejspíš původ v dřívějším nerovnoměrném chladnutí roztavené skály... Mauricius je vůbec plný tajemství. Posvátné jezero Grand Bassin je místem, kde se každoročně na svátek Maha Šivaratri schází půl milionu hinduistů, aby zapálili vonné tyčinky a obětovali donesené jídlo a květiny.
Mauricius v kostce
Kde to je: Stát Mauricius na stejnojmenném ostrově v Indickém oceánu je součástí souostroví Maskarény a leží ve vzdálenosti zhruba 900 km od Madagaskaru (na východ). Ostrov je vulkanického původu o rozloze 1860 km2 s pobřežím dlouhým 333 km, které je téměř kompletně obklopeno vzácným korálovým útesem.
Kdo je tu doma: Na Mauriciu žije 1 150 000 obyvatel, z toho jsou dvě třetiny indického původu, zbylou část tvoří převážně míšenci, asi 4 % jsou francouzsky mluvící obyvatelé evropského původu a přibližně 2 % lidé čínského původu. Přestože je oficiálním úředním jazykem angličtina, nejpoužívanějším je Morisien, kreolský jazyk, který vznikl z francouzštiny.
Kdy sem přijet: Celý rok je tu velice příjemně a slunečno, teploty mezi 25 °C až 32 °C. Od května do září bývá trochu chladněji (20 °C až 25 °C). Na potápění jsou nejlepší zimní měsíce, kdy je voda nejprůzračnější.
Kudy tam: Přímé lety z evropských velkoměst trvají kolem jedenácti hodin, časový posun oproti České republice je +2 hodiny v létě, +3 hodiny v zimě. Na cesty po ostrově je nejlepší si pronajmout místní taxi.
Více o Mauriciu zde
Autor + foto: Jana Vaňátková
Článek z časopisu Moje psychologie