Tak jsme s paničkou hlídaly Kubíčka. Jakého Kubíčka? No přece Kačenčina, takže vlastně našeho.
Je mu rok a půl. Kačenka si ho hýčká, opatruje a rozmazluje a má ho jako drahé kamení. Ale i toho drahého kamení je někdy dost a tak si tuhle vyrazila do společnosti. Když už někdy Kubíčka hlídáme, tak jen tak chvilku, ale tentokrát nám ho přivezla na kočárku ve čtyři odpoledne a že prý si udělá takovou maličkou dovolenou - do pozdních večerních hodin. Snažila se nám předat rady, kterak s takovým malým človíčkem nakládat, aby naši péči přežilo. Kdepak nějaké rady, jsme ženské a tak péči o mrně máme přece v malíčku už od doby, kdy jsme malé holčičky, ne? Mávla jsem nad tím tedy pacičkou a když mě chtěl pohladit, radši jsem ho rovnou trošku kousla, aby to nedělal, že jsem jen trošičku starší než on, ale o hodně menší a mohl by mi, aniž by chtěl, ublížit.
Když asi tak čtyřikrát za sebou na dvoře upadl, posadila ho panička na kočár, bafla mě a jeli jsme k tetě Daně, u které je na návštěvě její dcera se dvěma malými chlapečky. No páni, to byla ale legrace. Náš Kubíček měl pěkné kostkované gatě, kotníčkové botičky a tričíčko s medvídky, zatímco oba chlapečci měli krátká trička, holé zadečky a na nožičkách malinké pantoflíčky. Cachtali se v bazénku, hráli si s kostičkami, jezdili na odstrkovadlech a lopatičkami hrabali hlínu v záhonku. To všechno se Kubíčkovi moc líbilo. Chvíli také budoval základy a stavěl dům a pak, než se panička otočila, skočil šipku do bazénku a snažil se transformovat na vodníka. Tak jsem jí poradila, ať mu sundá ty gatě i botičky a nechá mu jen tričíčko a plenky. No a protože botičky se mu taky namočily a v kočárku byly už jen náhradní ponožky, tak běhal po zahradě v nich. Válel se s chlapečky v záhonech, vylil jim bublifuk do krabice se stavebnicí a nenechal paničku ani vypít si limču. Na závěr trošičku jednoho toho chlapečka zbil, protože potřeboval jeho odstrkovadlo. No prostě, žádnej mazánek, ale malej lumpík. Hlína za uchem, tričko zapatlané od borůvek a malá, ale fakt jen docela malá boule na čele.
Domů jsme ho dovezli na kočárku jak otrhánka. Kačenka pořád říká, že večer nechce spinkat, ale řeknu vám, že usnul jako špalek a hned po něm i já s paničkou. A vzbudila nás až Kačenka. Kdepak, já dobře vím, co s takhle maličkými dětmi, na to já jsem odborník. Pořádně utahat!
Krásné letní dny vám přeje
Eni