Můj bývalý neunesl náš rozchod

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Se svým bývalým přítelem jsem se rozešla již před téměř čtyřmi lety, ale zkušenost s tímto vztahem mě ovlivňuje dosud, a když se mi dnes navíc zdál opravdu hnusný sen, kdy se mi vybavily všechny emoce, které jsem v době po našem rozchodu zažívala, rozhodla jsem se vykecat se a popovídat si s ostatními, které mají podobnou zkušenost.

Můj bývalý neunesl náš rozchod


Se svým bývalým přítelem jsem se rozešla již před téměř čtyřmi
lety, ale zkušenost s tímto vztahem mě ovlivňuje dosud, a když se mi dnes
navíc zdál opravdu hnusný sen, kdy se mi vybavily všechny emoce, které jsem
v době po našem rozchodu zažívala, rozhodla jsem se vykecat se a popovídat
si s ostatními, které mají podobnou zkušenost.

S bývalým jsem se seznámila v práci /dělala jsem recepční/ a skutečnost,
že byl cizinec /Němec/ v našem vztahu nehrála až takovou roli. Trochu mi
vadil přístup okolí, které mě mělo za štětku, protože především u
chlapů, a to cituji doslova, převládal názor, že mi nejsou čeští chlapi
na šu...ní dost dobři a že to s ním dělám za peníze. Ale i přes tohle ponižování
jsem s ním začala chodit a nelitovala ničeho, protože to byla z obou stran láska
jako trám.


Jenže vzhledem k tomu, že přítel cestoval, jsme se nevídali tak často
jako ostatní páry a až po dlouhé době jsem vlastně začala zjišňovat,
jaké životní názory můj přítel zastává a nějak to začalo skřípat.
Trávili jsme spolu stále míň a míň času a jediným řešením by bylo
společné bydlení a moje odstěhování od rodičů a přátel,  na to
jsem si připadala ještě moc mladá, a tak jsem se nakonec rozhodla vztah ukončit
a s přítelem se rozejít. Myslela jsem si, že je dostatečně dospělý (bylo
mu 31), aby pochopil mé důvody a nedělal mi problémy.., to jsem se ale
spletla. Samotné sdělení o rozchodu přijal dost špatně, opil se a brečel,
pak se naoko urazil a řekl mi, že to stejně nemyslím vážně a nějak to
nebral na vědomí. Když jsem mu ale neodpovídala na telefonáty a nepřijímala
jeho dárky, které mi posílal,

přitvrdil a začal pronásledovat jak mě, tak mé známé a rodinu.

Neustále jsem byla pod palbou jeho telefonátů, kdy pod jakoukoliv záminkou
volal i desetkrát denně do práce, volal mé rodině, aby prý zjistil, jak se
mám, když s ním nekomunikuji, obtěžoval známé a vyžadoval po nich záznam
z jejich svatby, kde jsem byla na spoustě záběrů... 


Bohužel i když cizinec, do našeho města mohl,vzhledem ke své volné
pracovní době, zajíždět dost často a pronásledoval mě i osobně. Stávalo
se mi, že jsme ho potkávala na místech, o kterých věděl, že je navštěvuji,
a přitom se přede mnou jakoby schovával, několikrát jsem ho nachytala, jak
chodí okolo našeho domu a dívá se mi do oken... Já vím, že to zní jako
spousta maličkostí a že jsem nad tím možná mohla mávnout rukou, ale
nedovedete si představit, jak moc jsem si vytrpěla. Nebyl to strach z nějakého
fyzického ublížení, toho by asi nebyl schopen, ale tohle psychické týrání
bylo daleko horší.


Po asi dvou letech, kdy probíhaly výše uvedené příhody, jsem si konečně
našla nového přítele a zamilovala se a myslela jsem si, že když o tom bude
vědět, dá mi pokoj, a při jednom z jeho telefonátů jsem mu o příteli řekla.
Bohužel to nepomohlo a přineslo to jen další spoustu problémů, kdy mi volával
na mobilní telefon domů až mne

současný přítel podezíral, že jsem vztah neukončila, protože prostě
nemohl pochopit, že mne někdo může tímhle způsobem pronásledovat po skoro
třech letech. Vyvrcholilo to tím, že mi volal opilý v noci o sv. Valentýnu
a následovala hádka s mým přítelem, kdy mi došlo, že pokud něco neudělám,
zničím si svůj vztah. Prodala jsem

mobilní telefon, změnila číslo domů, přátelům sdělila, že v žádném
případě bývalému nemají dávat nový telefon (i když jednou zkoušel získat
mé číslo i prostřednictvím nějaké ženy), a tak na mě úplně ztratil
kontakt. Sice ho občas zahlédnu ve městě, kde bydlím, ale naštěstí se mi
vždycky podaří včas se ztratit.


Všem, které mají podobný problém můžu jen doporučit, aby se nebály
postavit se někomu takovému a za každou cenu si i při takovém citovém a
psychickém vydírání udržely odstup a ztratily se dotyčnému co nejdřív.
Držím palce...


Autor: čtenářka Eva

ilustrační foto


Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…