Myslí fena?

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

V sedmnáctém století René Descartes, zakladatel novodobého racionalismu, mimo jiné zastával názor, že člověk má nehmotnou duši, zatím co zvířata duši nemají a proto nemyslí. Nyní se objevují laboratorní pokusy, které prokazují, že mezi lidmi a zvířaty tak příkrý rozdíl není.

Myslí fena?


V sedmnáctém století René Descartes, zakladatel novodobého racionalismu, mimo jiné
zastával názor, že člověk má nehmotnou duši, zatím co zvířata duši nemají a
proto nemyslí. Nyní se objevují laboratorní pokusy, které prokazují, že mezi lidmi
a zvířaty tak příkrý rozdíl není. Posuďte též příběh z mého dětství, který
se odehrál v reálných životních podmínkách.

Touhou, velkým přáním většiny dětí, je mít doma svého pejska. Žadoní a žadoní,
až rodiče konečně řeknou své ano. Podobná situace se odehrávala i u nás doma.
Hlavním prosebníkem byl můj bratr. Byl to hodný chlapec a tak náš tatínek se po určité
době rozhodl jeho přání vyhovět a u svého známého ve Lhůtě štěňátko
zamluvil. Dodnes vidím bratrovy zářivé, radostné oči. Vždyň byl i pověřen sám
si pro pejska do Lhůty dojít. Šlo o nedalekou vesničku, vzdálenou asi 3 km, kam jsme
chodili polní cestou.

Bratr se rozhodl dojít si pro pejska hned druhý den. Domů se skutečně vrátil se štěňátkem
a nadšeně vyprávěl, jak si se štěňátkem hned padli do očí, a proto malý pejsek
s ním sám běžel po polní cestě k nám domů. Chvíli pejsek běžel sám, chvíli ho
bratr nesl, aby se pejsek příliš neunavil.


Celá rodina byla s překrásným štěňátkem nadšena. Byl to čistotný a přítulný
vlčáček. Bouřlivě jsme se dohadovali o jeho jméno. Za několik dnů nás však čekalo
nemilé překvapení. Pejsek se náhle ztratil a nebyl k nalezení! Hledali jsme ho všichni,
včetně sousedů a dětí z celého okolí. Přemýšleli jsme, kam se mohl ztratit a
byli jsme z toho moc smutní. Najednou maminku napadlo, že si pro štěňátko mohla přijít
sama jeho maminka - fenka Dora. Vždyň ze Lhůty šel bratr po polní cestě a Dora mohla
nalézt stopu a štěňátko si odvést.

Moc jsme tomu nevěřili. Tatínek však vzal rychle kolo a tašku. Co kdyby měla maminka
pravdu? Za dvě hodiny se tatínek vrátil, a k našemu údivu i se štěňátkem! A
trochu se smutkem vyprávěl, jak před dvěma dny chovatel pejsků uviděl udýchanou
fenu Doru, která si v hubě domů nese bratrem odnesené štěňátko. Dora pak hodně
pila vodu a svého pejska dlouze lízala.

Nyní, když otec štěňátko odvezl v tašce na kole, Dora již žádnou stopu neměla a
pejsek, kterému jsme dali jméno Reček, zůstal s námi natrvalo. Všichni sousedé
tehdy velmi obdivovali schopnost Dory pamatovat si svá štěňata, její schopnost i za několik
dní svého potomka vyhledat a odnést ho i přes několika-kilometrovou vzdálenost domů.
S bratrem na to též často vzpomínáme !


Nemáte podobné poznatky?


Autor: Milly


Další články z rubriky

Nejhezčí pohled na Benátky severu

Nejhezčí pohled na Benátky severu

15. 11. | [Soutěž] Prodloužený víkend vám bude stačit na poznání všech zajímavostí Stockholmu, města…

Jeruzalém – město koček

Jeruzalém – město koček

13. 11. | [Soutěž] Že je Jeruzalém město tří náboženství, unikátních památek a bohužel i věčných bojů, ví asi…

Nový Zéland po vlastní ose

Nový Zéland po vlastní ose

8. 11. | [Soutěž] Oblíbené turistické destinace Nového Zélandu jsou celoročně přeplněné turisty. Lze se jim…

Cesta čokolády

Cesta čokolády

6. 11. | [Soutěž] Byli jsme při tom, jak se z dovezených kakaových bobů v Belgii vyrábějí lahodné pralinky.