Na počasí nezáleží

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

Panička léta toužila podívat se do osady Jizerka, ale víte, jak to chodí. Stihla Afriku, Sardinii, Baleáry a ještě kus světa širého, ale na Jizerku stále nedocházelo. Ve středu se probudila a měla absťák. Nevěděla ale, co jí to vlastně chybí. A pozvolna se obrázek utvářel. Louky kam až oko dohlédne, semo tamo chaloupka, čerstvý vzdoušek….no jasně, příroda! A Jizerka!

Jen si to ujasnila a vyčistila si zuby, bylo jí jasné, že musí jednat. Babička ještě spala. Vzbudila jí ne lehounkým ťukáním na dveře, ale tak, že je málem vysklila. Babička má ráno totiž nejlepší sny. A že prej hola, hola, výlet volá! Podívala se na internetu na mapu, cesta prý nám bude trvat tak hodinku a půl, hezky si udělala poznámky, zapakovala několik triček, mikin, bund, svetrů a kšiltovek. Skoro to vypadalo, jako když cestujeme do Chorvatska na dva týdny. No co prý, u nás sice svítí sluníčko, ale jeden nikdy neví... Měla pravdu, jak se ukázalo. Pak zapakovala babičku a mě a vyrazily jsme.

Po té hodině a půl jsme měly za sebou šestero zabloudění a po další půlhodině jsme byly v Desné. V místním hotelu vešla panička do recepce, pokrčila rameny a řekla: „Dobrý den. Já jsem se ztratila.“ Otočil se na ni pěkný kluk a řekl: „Vy jste z Prahy, co?“ A tak se spolu smáli. Paní recepční jí vytiskla mapu, vyložila kudy na Jizerku a s paničkou se rozloučila. No jo, ale s ní je to těžká věc: stála na chodbě a koukala kolem sebe. Dveře, kam se podíváš. A zase ten pěknej kluk před ní. A povídá: „No jo, vy jste z tý Prahy, vy jste se zase ztratila, že jo?“ A tak se mu svěřila, že jo, že doma zabloudí i cestou z kuchyně do koupelny.

Mapa nemapa, dobrá rada nad zlato, diamanty i další drahý kamení...viděly jsme pěkný kus Jizerek. Ale nakonec, nakonec to stálo za to! Našly jsme! Vylezly jsme z auta ven. Měla jsem na sobě zimní rolák. Počasí totiž připomínalo teplejší únor. ALE!!! Ale když se mraky na chvilku zvedly, před námi se opravdu ukázaly ty kouzelné chaloupky, u nich ovečky, rozlehlé louky...

Ale abych vás tou romantikou neumořila: babička kouká do dáli, zaostřuje a pak se paničky ptá: A co to je, takový ty tyče, jedna za druhou? Myslela tyče, které určitě mají nějaké své jméno, které ale neznám a jež v zimě, když je hodně sněhu, ukazují řidičům, kde ještě jedou po silnici a kde už orají. Panička se na ně zahleděla a řekla: "Jsme na horách, to jsou sloupy od vleku". Babička chvíli mlčela a pak se pochybovačně na paničku obrátila: "Tady? Na rovině?"

No, tak takhle jsme si to užily. Že byla zima a foukalo a pršelo? To nám vůbec nevadilo. Jsou chvíle, kdy na počasí nezáleží. Nabraly jsme energie, že bychom mohly pohánět elektrárnu!

Vaše

Eni




ČTĚTE TAKÉ:
Odličte se, jinak zestárnete!






STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU


Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dnes | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

7. 12. | Vystavit svoje tělo čočce fotoaparátu, zvlášť když nejste modelka a není vám sedmnáct, stojí dost…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…