Pro řidiče mužského pohlaví snad neexistuje větší potupa, než muset se zeptat někoho na cestu. Na místo určení se většinou raději dostávají metodou pokusu a omylu.
Přitom, jak se uvádí ve studii, již připravila jedna z britských pojišťoven, ročně promarní nahodilým bloumáním po neznámých cestách téměř šest milionů hodin. Jejich počínání nedokáží ovlivnit ani předchozí zkušenosti, kdy jim nezbylo nic jiného, než hledat pomoc u místních usedlíků. Rozhoupat se k podobné aktivitě jim v průměru zabere dvacet minut. Ženy se pídí po přesných informacích už po deseti. (Plus)