Rituál = slavnostní akt, prováděný ustáleným způsobem, soubor společenských pravidel a formalit pro určené prostředí a určenou příležitost, zvyklost, zachovávaná při slavnostních příležitostech
NENÍ NAD RITUÁLY....
(Rituál = slavnostní akt, prováděný ustáleným způsobem, soubor společenských
pravidel a formalit pro určené prostředí a určenou příležitost,
zvyklost, zachovávaná při slavnostních příležitostech)
Používají se od nejdávnějších dob. Vymýšleli je vojevůdci, kazatelé,
vládci - všichni, kdo chtěli někoho ovládat. Ovládat tak, že ovládaný
nejen souhlasil, ale přímo se cítil poctěn, že se děje může zúčastnit.
Rituály dávají příjemný pocit sounáležitosti. A uplatní se i jako
dokonalý tmel mezilidských vztahů. Jistě si vzpomenete na plno zavedených
rituálů ze domova, které vám připadaly jako nejběžnější projevy všedního
dne. Vždyň ona i ta pohádka před spaním je rituál. Když dítě zlobí,
musí spát bez ní - a jak je mu smutno...
Doporučuji vám zavést rituály i do svého intimního života. Ony tři
polibky denně pro zdraví (ráno na odchodnou, při návratu z práce a do usínání),
jsou velkým poutem, a jakékoli jejich vysazení chybí. Znám i pár dalších,
které vám nezištně nabídnu:
Irena, moje kamarádka, mi vyzradila rituál s ručníkem. Byla jsem u ní
jednou na návštěvě a těsně před mým odchodem přišel její Petr z práce.
Chvíli jsme se všichni běžně bavili, on se mezitím převlékl do domácího
a jen tak během řeči poznamenal, že ten modrý ručník dal už do špinavého
prádla. Irena se okamžitě pousmála. Když jsem se pak v předsíni oblékala
a obouvala, tak mi šeptem vysvětlila onen jinotaj: v době, kdy ještě
bydleli u rodičů, si pochopitelně museli dávat pozor na pusu. Jednou, když
měli výjimečně byt sami pro sebe, tak v jejich lásky hrátkách figuroval i
modrý ručník. Druhý den
Petr při večeři, před všemi zúčastněnými, něco prohodil o modrém ručníku.
Irena okamžitě věděla, oč se jedná. A tak postupem času vznikl domluvený
rituál, který znají jen oni dva - jakákoliv zmínka o modrém ručníku
znamená touhu po milování... A teď si představte, že se o tom mohou bavit
kdekoli a před kýmkoli. Vznikají prý tak neskutečně vtipné situace, kterými
se spolu báječně baví. Ale výhradně a jen oni dva....
Kamila, dívka od vedle, vymyslela zas jinou tajuplnou příjemnost. Její přítel
chodí do práce kolem plakátovací stěny. Jednou mu poslala SMS, aň se, až
půjde domů, podívá na určitý plakát. V jednom rohu tam měl drobným písmem
vzkaz. A tak si od té doby tímhle způsobem občas vzájemně dopisují. I on
si našel své veřejné tajné místo, kam zase jí napíše vzkaz. Je to milé,
je to jen jejich. Je to něco, co spojuje jen je dva.
Stejně tak byl rituálem i vybraný klíček. Na jedné stěně, v jednom bytečku,
kde občas spolu byli oni dva, visela na stěně sbírka různých starých klíčů.
Byly všech velikostí, stáří, tvarů. Od klíčů jak od městských bran až
po půvabné miniklíčky.
Výsledným ceremoniálem téhle dvojice byl vybraný klíček, který byl na
odchodnou položen na polštář. Někdy se polštář pod klíčem prohýbal,
jindy se tam choulil klíček od poštovní schránky...
Vymyslet si tajemnou náznakovou řeč, kterou můžete spolu přede všemi
komunikovat, aniž by vám kdokoli jiný rozuměl, je něco podobného, jako ono
dětské maramara miri poroviridaralara, žere murusirim doromuru..... Vždyň i
dospělí si mohou hrát!
Prozraďte něco ze svých rituálů a podělte se s ostatními o návody na zpříjemnění
lásky!
Autor: Tereza
include("./nazor.php");=""?>