O tom, jak to bylo dřív

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Ve starých kamínkách praská dříví, pod palandou leží chundelatý voříšek Dášenka a na polštáři se roztahuje mourovatý kocour Macek. Na plotně se vaří brambory pro slepice. Babička čte snad stoleté knížky.

O tom, jak to bylo dřív



Život člověka nezáleží na vnějších okolnostech, jako je čas, ale na tom s jakou úctou a pokorou se chová k práci předků.


Přicházím snad do nejsympatičtější místnosti našeho domu - babiččiny kuchyně. Ve starých kamínkách praská dříví, pod palandou leží chundelatý voříšek Dášenka a na polštáři se roztahuje mourovatý kocour Macek. Na plotně se vaří brambory pro slepice. Babička čte snad stoleté knížky.

Do toho království pohody, klidu a zašlých časů vcházím trochu jako zloděj, snažím se nerušit tu kouzelnou atmosféru. Babička zvedá hlavu a já říkám: " Babi, vyprávěj mi o tom, jak to bylo dřív." 

Dozvídám se spoustu zajímavých věcí o zemědělství, ale hlavně o lidech a jejich nesnadných osudech. Babička z malého hospodářství, i když z dnešního pohledu moderního člověka poměrně velkého. Měli dvě krávy, dvě prasata, kozu, deset až dvanáct husí, zhruba stejně kačen, nějaké ty slepice a pár "zajců" - pro neznalé litomyšlského nářečí - králíky. Na dvoře nechyběli psi a kočky. K chalupě náleželo ještě políčko a louka.

Babička vyrůstala chudě, vždyň jedli hlavně pokrmy ze zeleniny, brambor, krup, mléka a vajec. Maso bylo pouze v neděli a ještě ne vždy. I přes starosti o základní existenci, občas neměli, co jíst, lidé získali úctu ke krajině. Vše mělo pevný řád, podpořený vírou v Boha. Ne pámbíčkářskou, ne sektářskou, ale pevnou a zároveň hluboce lidskou. To se projevovalo ve vztahu k takzvaně sociálně slabým, nebyly domovy důchodců, každý považoval za samozřejmost postarat se ve stáří o své příbuzné. Nesnažím se naivně vzpomínat na staré dobré časy, avšak tehdy měli lidé k sobě tak nějak blíž. Byla nepsaná, ale dodržovaná pravidla chování. To nám dnes velice chybí. Zkusme si někdy uvědomit, že ekologie je o tom, co konkrétně děláme a ne o čem jen mluvíme. Tím se řídili naši předci. Takže děkuji své moudré babičce, že mě toto všechno učí.


Další články z rubriky

Seriál Ulice: Nemoc Aničky, Otovy obavy a tajemný muž

Seriál Ulice: Nemoc Aničky, Otovy obavy a tajemný muž

24. 4. | Do Ulice vtrhlo jaro a s jejími obyvateli pěkně zatočí. Digi začíná pochybovat o svém vztahu,…

Seriál Ulice: Budou lítat pěsti, Simona přijde o peníze a Ota bude vdovcem

Seriál Ulice: Budou lítat pěsti, Simona přijde o peníze a Ota bude vdovcem

18. 4. | Velikonoce v Ulici skončily, ale jejím obyvatelům klid nepřinesly. David bude opět pod nátlakem…

Seriál Ulice: Tobiáš riskuje, David prozře a Anička je psychicky na dně

Seriál Ulice: Tobiáš riskuje, David prozře a Anička je psychicky na dně

10. 4. | Osudy obyvatel Ulice jsou čím dál víc dramatické a nikdo nemá chvilku klidu. Tereza bude muset…

Seriál Ulice: Adriana dostane lekci, Tobiáš riskuje život

Seriál Ulice: Adriana dostane lekci, Tobiáš riskuje život

3. 4. | Život lidí v Ulici se nezklidní ani krátce před velikonočními svátky. Terezu a Davida vyděsí…