Modravě blankytné moře a zcela prázdné pláže lemují čtyřproudové silnice, které kromě pár měst spojují zapadlé rybářské vesničky. Jednou z mála turistických atrakcí je želví farma.
V její blízkosti kladou ohrožené zelené želvy desítky vajec do horského písku pláže. V loděnicích města Súr pracují muži stejně jako před stovkami let výhradně ručně - a proto je většina dělníků z Keraly v Indii. Indové, Egypťané a Pákistánci jsou dnes jediní, kdo vykonává v Ománu manuální práci… navíc za dost nízký plat. Jejich příjem se pohybuje kolem dvou set rialů, zatímco Ománci berou od 1500 rialů výše.
Přesto je v jejich zemi přes 600 000 takových námezdních dělníků. Sázejí palmy do zelených ostrůvků oddělujících dálniční pruhy, stavějí další, ještě honosnější budovy a na pásech v továrnách vyrábějí sošky ze santalového dřeva. Když z hlavního města zamíříte na jihovýchod a pojedete na špičku Arabského poloostrova, uvidíte horské hřbety spadající do moře. Tato část země je vyhledávaná pro příjemné počasí, které tam panuje v období od poloviny června do poloviny září, když jinde zuří monzuny a deště.
Text: Petr Tůma
Článek z časopisu Moje psychologie