Některé věci jsou prostě nesmrtelné. Pamatujete si ještě na cvičební úbor, který měli před více než 20 lety všechny dívky i chlapci při hodinách tělocviku? Jeho součástí byly bílé cvičky, jinak tzv. jarmilky. Po nástupu sportovních značek se z tělocvičen vytratily.
Jarmilky
Cvičky, někdy též zvané „spartakiádky“, se téměř beze změn vyrábějí už více než 40 let. Původně byly navrženy a vyrobeny pro Československou Spartakiádu 1965.
Jedním z nejzajímavějších prvků na nesmrtelných plátěných cvičkách s typickou gumou přes nárt je jejich samotný název. „Jarmila“ byl totiž výrobní název spartakiádního kroje, jehož byly nedílnou součástí. A proč zrovna Jarmila? Tady už jde spíše o spekulace.
Jednou z verzí je, že název byl inspirován jménem manželky tehdejšího prezidenta Antonína Novotného. Paralelně s jarmilami se totiž vyráběla i pánská varianta tzv. "Toníky", tedy průmyslový vzor "Toník" nebo snad "Antonín", což byla verze jarmilek s tkaničkami vyráběná i v pánských velikostech.
Proč byly jarmily tak oblíbené?
Důvodů bylo hned několik. Jedním z těch hlavních byla jistě cena. V 70.-80. letech stály dětské jarmily asi 17,50 Kčs a dámské 21 Kčs, zatímco klasické tenisky stály 30-40 Kčs. Velmi praktické byly pro malé školáky, kteří se nemuseli trápit s tkaničkami, a ukázalo se, že mají i umělecký potenciál, o kterém výrobci pravděpodobně vůbec nevěděli.
Někteří, především dospívající majitelé jarmilek zdobili původně bílou látku nejrůznějšími kresbami, nápisy či názvy hudebních skupin. Každý tak mohl popustit uzdu své fantazii a „navrhnout“ si svůj design.
Jarmilky byly k vidění všude. Jejich hlavním údělem byly jednoznačně hodiny tělesné výchovy, ale údajně se používaly také k lezení na umělé stěně, tanečním tréninkům, bývaly součástí různých krojů, například v pěveckých souborech. Nosily se také jako domácí i venkovní letní obuv či jako obuv do vody, kdy chránily nohu proti ostrým kamenům.
Foto: internet a archiv Baťa