Pes na udici

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

Tak vám musím říct, že už si umím představit, jak se cítí ryba na udici, když letí upoutána na vlasci, vzduchem z vody ven.

To víte, že by se mi líbilo běhat na procházce kolem paničky a páníčka bez toho, aby mě v pohybu omezoval nějaký pitomý naviják. Stejně bych nikam daleko neutekla, protože je musím mít pořád na očích, aby mi nevzali roha. Kde jinde bych se měla tak dobře, jako u nich? Ale běhám jen na vodítku, protože to tak má být a navíc jeden nikdy neví. Abych měla dost pohybu, panička běhá se mnou.


Včera jsme byli na procházce s paničkou i páníčkem. Ušli jsme pěkný kus cesty a když jsme se vraceli domů, šli jsme kolem restaurace, kde na zahrádce seděli lidé a jejich pes. Byl velký asi jako kokršpaněl. Jdu si tak klidně kolem, když ten pes najednou dostal nápad, že ještě nevečeřel a že čerstvá čivava by nemusela být špatná varianta. Skočil po mě takovou rychlostí, že jsem ani nestačila mrknout. Panička taky nestačila mrknout, stačila jen zaseknout vodítko a vzdát se. S tím, jak jí vylítly ruce nahoru, jsem letěla i já. Visela jsem na vodítku a svištěla vzduchem jak ta ryba. Pes dorážel a řval, že se naučí taky lítat a pak mě dostane. Jeho páníčci v klidu seděli a pyšně hleděli, jak je ten jejich čoklík samostatný, když ví, co chce. Zřejmě v duchu počítali, na kolik je aviatický kurz jejich psa vyjde a dumali, zda si to budou moci dovolit, když mají běžnou denní spotřebu pět piv na každého.


Když jsem přistála, chtěla jsem se dát na útěk. Panička padla na kolena a chytila mě za nožičku, protože jí bylo jasné, že na zemi mě čoklík dohoní a povečeří, ačkoliv nemá po ruce ani ubrousek, aby si pak mohl utřít vousy. Málem mi tu nožičku vykloubila, řvala jsem o pomoc, ať mě nechá.


Páníček vypadal, že majitele čoklíka zbije, ale měli o mě s paničkou takový strach, že nakonec byli rádi, že jsem zůstala čivava celá a že si domů nenesou jen chlupy a oboječek. Doma mě pořád kontrolovali a ňuchňali. Dobře jsem věděla, že mi zachránili život, ačkoliv nemohu říct, že lítat povětřím by se mi líbilo tak, že bych to potřebovala zopakovat. A tak jsem se lísala taky, smála jsem se na paničku a uklidňovala jí, že mi opravdu nic není, ačkoliv přistání zrovna hladké nebylo.


Babička říkala, ať mě panička nosí raději jen v tašce. Panička se rozčílila, co by to bylo za pořádek, kdyby si lotři dělali, co chtějí a ti, co se chovají tak jak se má, jim ustupovali. Kamarádka, které to zavolala, jí doporučila špičatou botu a dobré zamíření hafanovi na zadek. S tím panička nesouhlasí. Nebude kopat do žádného psa. Bude na mě prý opatrná ne na 300 procent, ale na tisíc a pokud už bude nucena někoho nakopnout, nebude to pes, ale jeho majitel.

Další články z rubriky

Chybí vám sníh? Potěšte se fotkami zimní krajiny!

Chybí vám sníh? Potěšte se fotkami zimní krajiny!

Dnes | V posledních letech je to se sněhem v České republice docela bída a pokud nevyjedete do hor, můžete…

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Včera | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Včera | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

9. 12. | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…