Petr Fejk chce mít v září křtiny

| Autor: Korzo | Rubrika: Zábava

Přestože se v Pražské zoo rodí na jaře kolem čtyřiceti mláďat měsíčně, nejvíc pozornosti v tomto směru přitahuje zdejší gorilí rodinka. Ředitel pražské ZOO Petr Fejk (42) je na ni také patřičně hrdý.

"Gorily se u nás chovají přes čtyřicet let a mládě, které se před dvěma týdny narodilo, je po Moje teprve druhé živě narozené v českých zoologických zahradách. Může se tedy zdát, že je to hodně složité, aby se podobný úspěch podařil, ale ve skutečnosti jde hlavně o to, udělat zvířatům dobré životní podmínky a mít lidi, kteří se o ně umějí správně postarat," vysvětluje Fejk. "A já jsem hodně pyšný, že Pražská zoo tohle všechno dokázala. To je strašně významná a vzácná zpráva. Ročně se ve všech zoologických zahradách ve světě rodí asi třicet goril. To je podle mého názoru pořád hodně málo. Goril ve volné přírodě je v současné době asi 80 000 kusů a ubývají tak rychle, že na jednu gorilu narozenou v zajetí jich ubude sto v přírodě. Ta čísla říkají myslím vše."

Kmotra zatím nemají
První gorilátko, které se v pražské ZOO narodilo v roce 2004, se jmenuje Moja neboli První a narodilo se matce Kijivu a otci Richardovi. V těchto dnech čekají v ZOO napjatě, jestli je Mojin mladší sourozenec holka nebo kluk.
"Odeslali jsme do laboratoře na prozkoumání DNA dva vzorky trusu mláděte, aby zjistili, jestli jde o samce nebo samičku. Pak můžeme uspořádat křtiny. Ale byl bych rád, kdyby proběhly až v září, abychom měli víc času na přípravu. Také ještě nemáme vybraného kmotra," říká Petr Fejk.

O gorilí rodinu se v Praze stará celý tým.
"Jsou to čtyři specializovaní ošetřovatelé, zoolog a provozní vedoucí. No a pak kolem ní pobíhá náměstek, já jako ředitel, a pak samozřejmě dva lidé z krmivářského týmu," vyjmenovává s úsměvem Petr Fejk. "No a když se rozbije mříž nebo klika, nastoupí lidé z údržby. To už je slušná suita."

O adopce je zájem
Od dob povodní se výrazně zvýšil zájem o pražskou ZOO i o dobrovolnou finanční pomoc, kdy je možné například financovat jedno určité zvíře. Podmínky a částky včetně jmen přispěvatelů jsou uvedeny na internetových stránkách ZOO. Roční výživné na papouška vyjde na tisícovku, na želvu kajmanku supí 2 000 korun, klokan vyjde na 7 000, pštros ještě o tisíc více a k nejdražším zvířatům patří například tygr nebo žirafa. Ti vyžadují ročně částku padesát tisíc.

"O adopci nebo částečnou adopci je opravdu velký zájem," potvrzuje Petr Fejk. "Před povodněmi jsme dostávali ročně od sponzorů tak dva tři milióny korun ročně, teď je to asi 10 milionů. Navíc se nám obrovsky zvýšila návštěvnost, a to považuju za největší sponzorský skutek, který kdo může udělat. Totiž to, že půjde do zahrady jako návštěvník a vstupným přispěje na to, aby měla zvířata co nejlepší podmínky, a zároveň mu ta návštěva i něco dala. A to se nám teď opravdu daří uskutečňovat."

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Nejhezčí pohled na Benátky severu

Nejhezčí pohled na Benátky severu

15. 11. | [Soutěž] Prodloužený víkend vám bude stačit na poznání všech zajímavostí Stockholmu, města…

Jeruzalém – město koček

Jeruzalém – město koček

13. 11. | [Soutěž] Že je Jeruzalém město tří náboženství, unikátních památek a bohužel i věčných bojů, ví asi…

Nový Zéland po vlastní ose

Nový Zéland po vlastní ose

8. 11. | [Soutěž] Oblíbené turistické destinace Nového Zélandu jsou celoročně přeplněné turisty. Lze se jim…

Cesta čokolády

Cesta čokolády

6. 11. | [Soutěž] Byli jsme při tom, jak se z dovezených kakaových bobů v Belgii vyrábějí lahodné pralinky.