Povídka - Jsou v nás, my zůstáváme v nich

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Jsou v nás.V nás samých, když jsme ještě malí. Potom se stanou našimi prvními kamarády.Ti nás učí radostem i zklamáním. Později se stanou naším snem a naším přáním. Poté skutečnem. Kdo je to?

Jsou v nás, my zůstáváme v nich


Jsou v nás.V nás samých, když jsme ještě malí. Potom se stanou našimi
prvními kamarády.Ti nás učí radostem i zklamáním. Později se stanou naším
snem a naším přáním. Poté skutečnem. Kdo je to? Najednou jsou v nás, ale
jinak, než tehdy, když jsme byli ještě malí. Oni se v nás hýbají. Oni přijdou,
když se nám jednoho dne narodí. A jsou to zase oni, právě takoví, jací
jsme bývali, když jsme byli malí. 


Není to tak dávno a my dnes tolik toužíme
být s nimi zase maličcí, abychom je tak mohli co nejlépe pochopit. Pochopit
právě tam, kde jsme možná nebyli pochopeni my. A moc se o to snažíme. Já
to vím a vy také. Časem se ale cosi zamotá a my? Proč už s nimi nejsme malí
tolik často, jak bychom si přáli být? Chodíme tedy alespoň za nimi blíž
za svitu měsíce. Přicházíme k jejich postýlkám a šeptáme jim, spícím,
o všem sladkém co jsme jim nestačili toho dne říct. Jen nestačili, nikoliv
však zapomněli. Vím to já a vy také. Jen doufáme, že to uslyší. Ano
uslyší . Vím to a vy také. 


Tak žijeme společně a den za dnem, aniž možná
všimneme si, odchází. Přijde čas, kdy se na okamžik zastavíme, a ? Oni
jsou velcí !? Co teď s tím? Chci to vrátit já a vy také. A jsme zase jako
malí. Víme dobře, že není možné vrátit ty malé ručičky, které se nás
pevně držely . Přesto si to často tolik přejeme. Znovu a zas. Já a vy také.
Proto se v tento čas sebe ptáme, zda jsou falešné růžové červánky, modré
z nebe a dálné hvězdy? Vždyň si na ně nemůžeme sáhnout. A přece o nich
víme. Jsou snad zrovna tak bláhové naše přání o tom aby, až vyrostou ti
maličcí, věděli, že jsme s nimi byli tehdy, když byli ještě tolik malí?
A nejsou bláhové. Já to vím a vy přece také. Víme to přesto, že si na
ta přání nemůžeme sáhnout. Ten, kdo zahlédl někdy červánky a nebe se
hvězdami, ten myslím dokáže mít rád. Jinak by je neviděl, protože by
nechtěl. Ten pak dokáže i zmíněné " rád" rozdělit mezi naše
maličké, a proto ho v jejich očích jednou také uvidí. A na "rád"
si přece nemůžeme sáhnout. Tak kdo je to, kdo jsou ti maličcí? Jsou to přece
děti, které mám tak ráda já a vy také.


Buďme s nimi co nejčastěji maličcí.
Těšme se na jejich oči, až jednoho dne budou velcí, plné díků za to
"rád", které jsme jim navždy dali. A zkusme si na ty díky s nimi
potom třeba sáhnout. Já to zkusím. A vy? Vy také. Já to vím.


Autor: Mola


Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…