Povídka - Linda a Honza

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Linda zamyšleně stála u okna a dívala se na noční oblohu. Na nebi byly hvězdičky, měsíc byl celý, byl v úplňku. Honza se k ni přiblížil a ze zadu ji chytil kolem pasu. Dal si na její rameno bradu a díval se chvíli mlčky s ni.

Linda a Honza

Krátké útržky ze života


Linda zamyšleně stála u okna a dívala se na noční oblohu. Na nebi byly hvězdičky,
měsíc byl celý, byl v úplňku. Honza se k ni přiblížil a ze zadu ji chytil kolem
pasu. Dal si na její rameno bradu a díval se chvíli mlčky s ni.

"Hvězdičko co se děje?" zeptal se potichu Lindy.

Ona mlčela. Hlavou se jí přímo řítili veškeré následky a možné řešení právě
dané skutečnosti.

"Bobi" řekl Honza a otočil si jí k sobe, aby jí viděl do očí. "Povídej"
a upřeně se jí díval do očí.


Honza měl nádherně kaštanové oči a Linda jim vždy podlehla, proto se teď dívala
do země.

"Tak už se to konečně dozvím, co se děje?" zdůraznil Honza hlas a pevně jí
chytl za bradu, aby nemohla uhnout.

"Víš, já." začala Linda nerozhodne.

"No teda spíše my." Honza se na ni se zájmem koukala a čekal. "Já a
ty." a to už nevydržela a brada se ji začala klepat.

Honza se lekl, objal ji a něžně líbal do vlasu.

Linda se od něj odstrčila, vzhledla mu přímo do očí a řekla "Čekám dítě!"

Honza jen koukal, nechápal.

"Jak? Co? Ty a já cekáme, budeme mít dítě?" začal koktat.

"No" pípla Linda.

A v tom se Honza rozzářil a zatočil s ní a vášnivě políbil.

"Já budu tata!" řekl

"Ty jsi úžasná! Já tě tak děsně miluju, miluju, miluju, lásko moje nádherná"
rozplýval se nad novinou.

"A proto jsi tak nešňastná?" zeptal se ji.

Linda na něj jen nevěřícně zírala.

"Uvědomuješ si kolik nám je?" řekla.

"Jsi si vědom toho, že nic nemám a chodím teprve do prváku?" spustila dal.

"Ale más mě a já si tě, tedy vás chci vzít!" řekl vážně.

"Ale moje plány, které jsem měla půjdou pryč, nikdy se nestanou, přeruším školu
a ani jí nemusím dodělat. A úplně to poslední, víš, že je mi jenom dvacet?"
řekla a sesunula se na zem a kolena si dala pod bradu.

"Chodíme spolu jen tři měsíce, jsi můj první kluk a už jsem těhotná."
špitla.

"Ale já vás miluju už teď. OBA!!!" odvětil a sklouzl k ni na podlahu. Chtěl
se jí dotknout, ale nedovolila mu to.


 


Brečela a Honza byl nešňastný, když teď své největší štěstíčko a radost
svého života, toho nádherného ďáblíčka a silného človíčka viděl, jak sedí na
podlaze schoulena do klubíčka. Vinil se, že to zavinil on. Přemýšlel, kdy se to
mohlo a hlavně jak! stát. Tak nádhernou zprávu od nejkrásnějšího človíčka na světe
nečekal a ona teď plakala. Nevěděl co dělat.

"Miláčku rozhodni se sama." pošeptal ji do ouška.

"Já budu respektovat cokoliv uděláš, ale nezapomeň, že na to nejsi sama, máš
tu mě a já nevím, jak jinak víc projevit svou lásku k tobě. Já tě opravdu moc moc
miluju a chci tě. Chci vás, už žádnou jinou. Jen tebe, lásko. A nevadí mi, že je nám
dvacet. Já se o tebe postarám, ty doděláš školu a bude všechno ok a můžeme klidně
i odjet. Nechci tě nikdy ztratit!"


 


Podívali se na sebe, Honza se zvedl a mlčky odešel z pokoje. Linda nevěděla, co dělat.
Seděla po tmě na podlaze, tak jak ji Honza viděl naposled a přemýšlela, jak se vypořádat
s novou situací. Něco ji říkalo, že si to dítě nechá.

Jak tak seděla, otevřely se dveře a Honza se vrátil. Ani si nevšimla, ze odešel z
bytu ven. Poznala to jen podle toho, že byl cítit venkem. Ztratila pojem o čase. Přistoupil
k ni, vzal ji do náruče a odnesl do postele.

Lehl si k ni, přikryl ji a chytil za ruku. Dívali se mlčky na sebe a pak Linda usnula.


Honza ne, stále se na ní díval, jak spí a čím dál více jí obdivoval a miloval.
Někdy si říkal, že už to více nejde, ale ona ho vždy dokázala přesvědčit, že
ano.

Téměř nespal, stále se budil a přesvědčoval se, že Linda je vedle něj, že není
pryč.

Měl vlastní byt a tak u něj občas přespala a ráno se probudil a byla pryč. Jen
vedle něj byl vzkaz, že už šla do školy. Proto jí kontroloval.

Linda se probudila a dívala se do Honzových očí. Mlčky se k němu přitulila. Dala mu
prdelku do klína a nechala se hladit po bocích. Hlavu měla položenou na jeho levé
ruce, kterou měl pod polštářem.

Takhle usínala, když byla malá, mámě v posteli.

Teď si uvědomila, že to ještě musí oznámit rodině. Dovedla si představit, jak se
budou tvářit, až jim to poví, neboň pro ně to bude rána pod pás. Nechtělo se ji o
tom už uvazovat, byla z toho vyčerpaná.


 


Otočila se k Honzovi a políbila ho. Pohladil ji po tváři, rad se ji dotýkal a rad
si hrál s jejími vlásky. Dala si koleno na něj, on ji propletl prsty se svými. Něžně
si dávali najevo svou lásku a tato něžná předehra se stala začátkem pro ranní
milování.


 




Dovětek: tato situace se nikdy nestala a všechno jsem si vymyslela, proto se můžou některé
pasáže zdát podivné. A ten dotyčný by se stejně nikdy nezachoval tak, jak jsem si
vymyslela a já zatím ještě nejsem těhotná. Takže lidičky, doufám, že se Vám to
líbilo.


Vaše autorka o) :Ellektra


Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…