Povídka - Návrat

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Letiště plné lidí. Lidí, kteří někam odjíždí, nebo se odněkud vrací, lidí, kteří někoho vyprovázejí nebo na někoho čekají. Sem tam objevíte i někoho s kapesníkem a uslzenýma očima. I já jsem tady takhle stála, přesně před pěti měsíci. Ubrečená, zoufalá, neschopná uvěřit, že vážně odletěl.

NÁVRAT


Letiště plné lidí. Lidí, kteří někam odjíždí, nebo se odněkud
vrací, lidí, kteří někoho vyprovázejí nebo na někoho čekají. Sem tam
objevíte i někoho s kapesníkem a uslzenýma očima. I já jsem tady takhle stála,
přesně před pěti měsíci. Ubrečená, zoufalá, neschopná uvěřit, že vážně
odletěl. Na pět měsíců…do Austrálie… Ještě hodinu potom, co letadlo
odstartovalo a jako velký pták se vzneslo kamsi do oblak, jsem takhle stála a
nebyla schopná odejít. Připadalo mi to jako zlý sen…

A teď tu stojím plná očekávání, naděje a zároveň strachu a pochybností.
Nemůžu uvěřit, že za pár minut bude tady, že vystoupí z letadla a s ním
i jeho úsměv, jeho hlas, jeho čokoládově hnědé oči, jeho ruce, které mě
obejmou a rty, které mě políbí. A nebo taky ne. Pět měsíců je dlouhá
doba. Co když jsem se změnila? Co když se změnil on? Co když už to
nebudeme my? A co když se rozhodl jinak, než bych chtěla? Tyhle otázky mě
trápily celou tu dobu. Kolikrát jsem jim propadla a brečela jak malá holka?
A kolikrát zazvonil telefon nebo pípla SMSka a já byla rázem ten nejšňastnější
člověk na zemi? Asi tisíckrát…

Najednou jsem si uvědomila, jak hrozný mám strach. Strach z toho, co bude dál,
strach z toho, že už se nebudu moct schovat v jeho náruči tak jako dřív,
že už nikdy neuslyším, jak mě oslovuje tou milou přezdívkou, kterou si
pro mě vymyslel, že už mě nepohladí, tak jak to umí jen on a nezašeptá,
že je mu se mnou hezky… Nedokážu si vůbec představit, že už bych si
nemohla v jeho kuchyni uvařit čaj, pustit cédečko na jeho věži, sedět v
jeho pokoji, poslouchat co mi povídá, smát se s ním, milovat se s ním…
Ani po těch dlouhých měsících odloučení si to prostě nedokážu představit.
Připadá mi, že to nejde, že by ze mě zbyla jen půlka, jako by mi někdo
ukradl kousek mojí duše.

Z myšlenek mě vytrhl zvuk motoru přistávajícího letadla. Tolik jsem se na
tuhle chvíli těšila a tolik se jí bála… Nervozita mě zcela ovládla, mám
sucho v ústech, ruce se mi chvějí, nohy hrozí, že brzo vypoví službu…Támhle
je! Opálený, lehce zmatený, rozhlíží se na všechny strany, hledá mě. Ještě
chvíli ho pozoruji a tělem se mi rozlívá hřejivá jistota. Pak už to
nevydržím a běžím mu vstříc. Panebože ten úsměv, když mě uviděl…krásný
a všeříkající úsměv. Roztáhl ruce a já mu rychle zmizela v náruči.
Ani nevím, jak dlouho jsme takhle stáli, bez jediného slova, bez jediného
pohybu. Cítila jsem jak mu v hrudi divoce buší srdce a on zas cítil to moje.
Všechno bylo jako dřív. Pět zbytečných měsíců bylo najednou pryč, někdo
je vymazal z mé paměti a zase jsme byli jen my dva. Dva lidi, kteří se
poznali za docela zvláštních okolností, dva lidi, kteří museli překonat
spoustu překážek, aby mohli být alespoň chviličku spolu, dva lidi, kteří
se museli rozhodnout, jestli zahodí kus svého života, kus svojí historie kvůli
tomu druhému, dva lidi, kteří přežili měsíce odloučení, dva lidi, kteří
k sobě patřili snad odjakživa, jenom o tom prostě nevěděli, dva lidi, kteří
teď stojí v letištní hale plné lidí a nevnímají nic jiného než jen
jeden druhého…


Autor: Petra


Další články z rubriky

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

Dnes | Vystavit svoje tělo čočce fotoaparátu, zvlášť když nejste modelka a není vám sedmnáct, stojí dost…

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…