Povídka - Nic není nemožné

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Bylo krátce po poledni. Svěží vzduch, vanoucí od nedalekého mořského zálivu a přinášející s sebou vzrušující aroma dobrodružství, se pomalu mísil s výfukovými splodinami exotického automobilu zaparkovaného u prvotřídního pobřežního hotelu.

Nic není nemožné


     Bylo krátce po poledni. Svěží
vzduch, vanoucí od nedalekého mořského zálivu a přinášející s sebou
vzrušující aroma dobrodružství, se pomalu mísil s výfukovými splodinami
exotického automobilu zaparkovaného u prvotřídního pobřežního hotelu. Vůz,
skrývající pod svou naleštěnou karosérií mimořádně luxusní zakázkový
interier, stál u chodníku a jeho běžící motor předl tak temně, jak to jen umí
divoká šelma, která nikdy nepochybuje o svém loveckém úspěchu. U těch, kteří
byli schopni si toto uvědomit, vyvolával onen dráždivý pocit svobody a
bezstarostnosti, jenž bývá tak dovedně zobrazován na reklamních plakátech velkých
automobilových společností.

     Z hotelu se náhle vynořila mladá dívka a její úžasné
křivky upoutaly pozornost snědých dělníků do té doby se opírajících o lopaty a
fascinovaně zírajících na sportovní automobil.

     Dívka nastoupila do vozu a řidič, skrývající svůj
lhostejný pohled za tmavými skly slunečních brýlí, s tichým zabzučením zavřel
anonymní, tmavě kouřové boční okno a lehce přišlápl plyn.

     Když vůz odjel, zeptal se jakýsi vrásčitý muž svého
o několik let staršího společníka: �Taky by sis tak přál, aby nám bylo znovu
dvacet?�

     �Znovu dvacet?� podivil se on. �Tehdy jsme tuším
přijeli do týhle země hledat své štěstí a naději na lepší život, že jo? V
přístavu tenkrát foukal tak ledový vítr a všichni se na nás dívali jak na odpad,
že jsem se zoufalstvím skoro rozbrečel.�

     První muž lehce pokýval hlavou a soustředěně
přimhouřil oči. �Bože, je to tak strašně dávno, ale vybavuje se mi to jako
včera. Dva hubení, otrhaní kluci, dohromady s jedním malým kufrem, co si mysleli, že
se z nich přes noc stanou boháči...�

     Jeho kolega se jen usmál a usrkl chladného nápoje. �V
mizerný práci jsme za pár šupů dřeli od rána do večera. Od lopaty a krumpáče
jsme měli tak opuchlé dlaně, že skoro nešly zavřít. Vzpomínáš?�

     Otázaný pohlédl na své opálené ruce a přikývl.
�Vzpomínám, že jsme si je v tom špinavým tmavým bytě bez koupelny a záchodu
chodívali chladit o ty studený vlhký zdi.�

     �Přesně tak! Nebejt těch orosenejch stěn, zapomněl
bych, co je to voda. Každého večera jsem vyčerpaně uléhal na zatuchlou matraci, o
kterou jsem se s tebou dělil, a modlil se, aby se na druhý den všechno změnilo,�
zastřeně odpověděl první muž a odsedl si více do stínu, jenž nad nimi vytvářela
mohutná palma.

     �Teď už aspoň víš, proč bych si nepřál, aby nám
bylo znovu dvacet...� osušil si zpocené vrásčité čelo ten starší. �Víš,
prožít to celé znovu... tak...�

     �...tak bychom dopadli stejně,� mrazivě procedil
první muž a hrubou mozolnatou rukou uchopil svoji lopatu, povalující se poblíž
rozdělaného výkopu, čímž svému příteli naznačil, že polední pětiminutová
přestávka je u konce.


Autor: H. Q. DeLosanto


Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Seriál Ulice: Vlasta Pešek žárlí na Amálii

Seriál Ulice: Vlasta Pešek žárlí na Amálii

14. 8. | Už za týden se na televizní obrazovky po prázdninové pauze konečně vrátí seriál Ulice. Co čeká na…

Seriál Ulice: Co čeká na podzim vaše oblíbené hrdiny?

Seriál Ulice: Co čeká na podzim vaše oblíbené hrdiny?

7. 8. | 1 | Stýská se vám po seriálu Ulice? Pak vás jistě potěšíme zprávou, že už 21. srpna se vrátí na…

Milujete kola, víno a památky? Vyrazte do Lednicko-valtického areálu

Milujete kola, víno a památky? Vyrazte do Lednicko-valtického areálu

2. 8. | Moravské vábení je pro mnoho turistů neodolatelné. Pokud holdujete dobrému vínu, jízdě na kole a…

Seriál Ulice: Svatba, vášnivý polibek, nová postava i Janek Ledecký

Seriál Ulice: Svatba, vášnivý polibek, nová postava i Janek Ledecký

19. 6. | Obyvatelé Ulice budou mít přes prázdniny zaslouženou odpočinkovou pauzu a nás tento týden čeká…