Povídka - Život na ostří nože

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Ležela na zemi v malé špinavé pajze, která jí měla nahradit domov. Zubožená, zmlácená, zdrogovaná a znásilněná.

... ŽIVOT NA OSTŘÍ NOŽE - 2 ...


Ležela na zemi v malé špinavé pajze,která jí měla nahradit domov.Zubožená,zmlácená,zdrogovaná a znásilněná.Neměla chuň dál žít.Ale oni sledovali každý její pohyb kamerou umístěnou někde ve stropě.

Cokoliv by se pokusila udělat,znovu by ji zmlátili.

A ona ani neměla sílu cokoliv udělat ……. 

----------------------

Když Jana dokončila střední školu,plná elánu se vydala shánět si práci.A tehdy možná poprvé v životě narazila.Po několika měsících marného hledání a docházení na úřad práce,se vzdala naděje,že vůbec kdy něco sežene.Až jednou na diskotéce ……

Všimla si jak na ni kouká.Znala ten pohled.Byl to pohled žádostivého samce.A jí se líbil.Vypadal jako věrná kopie Rickyho Martina.Za chvilku už se točili v jednom kole.Magický pohled jeho očí ji téměř svlékal do naha.Po několika drincích plula s hlavou v oblacích.Pyšně sledovala,jak jí ostatní kamarádky závidí.Líbali se na parketu při tanci dlouze a vášnivě.

Zavedl ji do hotelu.Prvotřídní večeře,šampaňské a pak

ta vášnivá noc v pokoji provoněném orientálními vůněmi.Milovali se dlouho,nekonečně dlouho…..

Byla to prostě noc,na kterou se nezapomíná.

Svěřila se mu se svým problémem.

Navrhl jí,že zkusí zavolat svému příteli,který by možná něco měl.

"Zkus to,prosím.Budu ti nekonečně vděčná!"

"Neboj,hned to bude.Jenom doufám,že nemá vypnutý mobil!"Odpověděl jí s úsměvem a vytáčel číslo.

"Ahoj,Jardo,jak jde život?"

Prohodil ještě pár dalších vět.Jana už začínala být nervózní.

"Jarine,člověče,nevíš o nějakém volném kšeftu tady kousek za hranicemi v Německu?"

"Máš? Ty,ale ne nějaký obyčejný,rozumíš!"

"Ale,jo,tak se sakra nerozčiluj!To je pro mou přítelkyni.A je to fakt dobrá přítelkyně!"

"Fajn,já jí to vyřídím.Odkdy?No to fantastické.Máš to u mě, kámo.Tak zatím.A pozdravuj všechny ty tvoje Hyldy!"Rozesmátý vypnul mobil.Upřela na něj svoje žádostivé oči…….


Pracovala v jednom baru na předměstí jednoho,raději nejmenovaného města.Od rána do večera obsluhovala hosty,po zavíračce ještě musela uklízet toalety a drhnout podlahu v celém baru.Byla ráda,když šla spát.

Někteří hosté ji sem tam pleskli po zadnici.Krev se ji vztekem vehnala do tváří.Byla však poučena,že se musí vždy tvářit přívětivě.Peníze měla slíbené těsně před odjezdem domů.Jak ji Karel informoval ještě když spolu byli,nemusela se ničeho bát.Pas a doklady ji hned po příjezdu uschová majitel baru,neboň kdyby jí je někdo ukradl,pak by teprve nastaly problémy.

Jednou chtěla volat domů,ale nějak bylo přerušeno spojení."To se stává často,slečno."Odvětil na to majitel baru."Já jim to vždycky nahlásím,jenže znáte to.Opraváři nevědí kam dřív.Takže zkuste příště."

Tak uplynulo šest měsíců.Šest dlouhých měsíců….

Kdo někdy byl v cizím státě,jistě pochopí smutek po domově.Některé noci byly obzvlášň krušné.Neslyšela svůj mateřský jazyk,jenom němčinu a angličtinu,nebo jiné jazyky.Neměla přátele.S láskou vzpomínala na Karla.Těšila se na něj.Byl pro ni všechno.Víc než rodiče……..


Konečně nadešel dlouho očekávaný den odjezdu.

Majitel baru ji posadil do svého Mercedesu a vyrazili na letiště.

"Takže madam,u letadla dostanete doklady a výdělek, který činí patnáct tisíc marek.Doufám,že jste spokojená!"

Byla velmi spokojená a bylo to na ní vidět.

Cesta vesele ubíhala.Navrhl,že zastaví a koupí kávu.

Byla fakt dobrá.Ale jakási jiná.Chtělo se jí spát.Tak strašně spát …….

Nakonec usnula.


Probuzení,které ji čekalo,bylo kruté a nelidské.

Špinavá postel ve špinavé pajze.Vyděšena bušila pěstmi do dveří.Nevěděla,jestli je to všechno sen,nebo skutečnost.To,co následovalo potom,se jen těžko dá opsat slovy.Dveře se rozlétly do kořán a tři darebáci se na skočili a srazili j k zemi.Byla zmlácena po celém těle a to nejhorší - jeden o druhém ji…..znásilnili!

Tohle mučení trvalo asi týden.Začali ji píchat drogy.Měla pocit,že už není ani lidský tvor.Dávali jí trvale najevo,jak je bezcenná.Nakonec podlehla.Souhlasila se vším.Jenom aň už ji přestanou mučit…….

Udělali z ní tu nejposlednější děvku!A ona s tím nemohla nic dělat!

Pro některé "zákazníky" byla jako ta nejposlednější onuce.Byla nucena poskytovat sex všemi možnými a nemožnými způsoby.Začala nenávidět všechny muže bez rozdílu.Jednou večer si zkusila podříznout žíly kusem rozbité sklenice,ale okamžitě tam na ni vlítnul jeden z těch parchantů.Zase nakládačka!

Odevzdala se úplně svému osudu.Měla jen jediné přání - zemřít!…..


Jednoho dne se probudila z těžkého spánku.Slyšela nějaké povely,hluk a dokonce střelbu.Asi po půl hodině se otevřely dveře a dovnitř vešla asi tak čtyřicetiletá paní.Jana vytřeštila oči.

"Jste….jste anděl?!" Zeptala se zoufalým hlasem.

Paní se usmála.

"Skoro."

Sedla k ní na postel a objala ji.Jana si uvědomila,že kdysi dávno ji takhle objímala máma.Zubožené ruce objaly paní kolem krku.

"Bože,já chci mámu….já…chci….mámu…"

Její slova skončila usedavým pláčem.Každá slza znamenala jeden prokletý okamžik od chvíle,kdy se ocitla v tom pitomém baru.Byly to slzy bolesti a prokletí.

"To bude dobré holčičko.Všechno bude dobré…"

Doktorka Gunterová hladila Janu něžně po vlasech.

"Ještě máš před sebou dlouhou cestu,ale ty to zvládneš.Pojedeš domů.Domů….."

Obě vyšly z pokoje.Venku bylo hodně policistů.Zahlédla ještě několik těch darebáků s pouty na rukou.


Jana je teď v psychiatrické léčebně.Její stav je o to horší,že musí prodělávat odvykací kůru na heroin.

Ale doufejme,že nakonec bude dobře.

Naštěstí zatím neví, že……

neví,že padla do rukou gangu obchodujícímu s"bílým masem" po celé západní Evropě.

Neví,že Karel patřil mezi hlavní organizátory jejího únosu,za který dostal šest tisíc marek.Majitel baru ji prodal dále za osm tisíc.Hajzlové,kteří vedli tento

bordel,na ní vydělávali nekřesňanské peníze.

Měla z pekla štěstí,neboň jeden ze "zákazníků" byl nalezen v parku předávkovaný drogami.Když se v nemocnici probral,všechno vyzvonil.I to co nevěděl.

Akce byla velmi rychlá a tvrdá.

Jana se denně modlí k Bohu.Zázrakem se nenakazila žádnou nemocí.

Jak bude žít dál? Jak se zařadí do společnosti?Dokáže ještě někdy milovat muže vést klidný rodinný život? To všechno ukáže čas.


Nejhorší je na tom fakt,že chtěla…..pouze práci!

Nic jiného než práci!Doma ji nenašla.


A zatím ve světě dál "kvetou obchody s bílým masem" a ne jedna dívka končí svůj život v malé,špinavé pajze,na zemi,znásilněná a zdrogovanᅅ.


Autor: Daimon Terr


Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Dnes | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Dnes | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Včera | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…