Příběh čtenářky: V naší rodině šéfuje pes! Kvůli němu máme s manželem krizi

| Autor: Martina Machová | Rubrika: Zábava

„Nera jsme si brali z útulku jako zubožené, avšak velmi roztomilé štěňátko, není divu, že jsme ho strašně rozmazlovali. Nyní dělá Nero čest svému jménu, je to pološílený despota, který rozhádal celou rodinu.“

Příběh čtenářky: V naší rodině šéfuje pes! Kvůli němu máme s manželem krizi

Nero je kříženec border kolie a jagdteriéra, patří mezi ony příslovečně chytré, až vychytralé oříšky, kteří se umí skvěle postarat o své vlastní blaho. Inteligenci a hyperaktivitu zdědil po border kolii, neúnavnost, jistou paličatost a sklony ke konfliktnosti s druhými psy a zvířaty po jagdteriérovi. Oba rodiče mu zkrátka předali nejvýraznější povahové vlastnosti svých plemen.

Nero by byl možná skvělým psem, avšak v naprosto jiných rukou – zkušenějších, rozhodnějších a pevnějších. U svých současných majitelů je Nero nevypočitatelným despotickým monarchou, řídícím chod celé domácnosti. V konečném důsledku však vše odnáší paní Jana, která je překladatelka a pracuje převážně z domova. Manžel a odrostlý syn chodí domů až večer. Nero Janu miluje i ovládá, Jana je nešťastná, ale přiznává, že i závislá.

Manžel mě nesmí pohladit

„Asi do roka byl Neroušek zlatíčko, byl hodný, čistotný a poslušný, nic si nevynucoval a nic neničil. Pak přišla psí puberta, kterou jsme asi nějak nezvládli, a všechno šlo z kopce. Nyní je situace katastrofální. Vím, že nevznikla ze dne na den, ale vzhledem k situaci v rodině mi docházejí síly. Nero je nezvladatelný, venku naprosto neposlouchá, s fenkami je kamarád, psy napadá a jakákoliv jiná zvířata loví. Abychom šli bez vodítka, naprosto neexistuje. Bohužel nemá rád ani malé děti, hlavně chlapečky, proto k nám přestala chodit má mladší sestra se syny.

Navíc mě velmi chrání před každým, kdo se mnou chce mluvit, o dotecích ani nemluvím. Došlo to tak daleko, že se venku nesmím s nikým zastavit. Bohužel to platí i doma, manžel na mne nesmí před Nerem sáhnout, sednout si na gauč vedle mě na Nerovo místo, to Nero vrčí, štěká a snad by i kousnul. Dřív se tomu manžel smál, teď si sedne do křesla nebo jde na tenis, což mi vadí!

Mám pocit, že kdyby to nějak řešil, tak by to Nero nedělal. Navíc s námi Nero spí v posteli, což ale jinak nešlo. Když byl Nerouš štěňátko, byl strašně traumatizovaný z podmínek, ve kterých žil, a nesnášel samotu. Bohužel Nero časem zabral manželovo místo a ten se po nějakém čase odstěhoval na skládací gauč, společné spaní mu bylo nepohodlné.“

Nejezdíme k moři, nechodíme večer do kina a nikoho už si domů nezveme

Jana si vše začala velmi intenzivně uvědomovat až v době, kdy se manželství propadlo do hluboké krize. S manželem spolu sice žili ve společné domácnosti, ale takřka vzájemně nekomunikovali. Jana vše řeší se svou psycholožkou, která ji přivedla k pro ni šokujícímu odhalení. Hlavním viníkem je její patologický vztah k Nerovi. Když se syn začal osamostatňovat, upnula se Jana na psa. Vzhledem k její profesi je jí po celý den jediným společníkem a kolegou.

Navíc Nera strašně rozmazluje – venčí ho kdykoliv chce, je schopná mu házet 3 hodiny balónek, každý den mu vaří, dokonce si z útulku občas půjčuje fenku na venčení, aby měl Nero kamarádku – ostatní pejskaři se totiž Nerovi zdálky vyhýbají. Nakonec přestala s manželem jezdit i na kole a lodi, obojí Nero nesnášel, přestala jezdit na dovolenou k moři, přestala zvát návštěvy i na návštěvy chodit – Nero není rád sám doma. Když je sám, nudí se a ničí a znečisťuje byt, snaží se tedy s manželem střídat. Syn toto uspořádání naprosto odmítá, prý psovi nehodlá dělat kašpara. Je zajímavé, že právě syn je jediný, koho Nero trochu respektuje.

„Miluji ho, ale takhle to asi opravdu dál nejde,“ uvědomuje si Jana

„Uznávám, že jsem Nera rozmazlila, ale mám ho prostě moc ráda a chci, aby měl krásný psí život, když jako štěňátko tolik trpěl. Jenže díky krizi v manželství a mé psycholožce jsem pochopila, že jsem to s láskou a péčí asi trochu přehnala. Jenže jak mám Nerovi vysvětlit, že to takhle dál nepůjde. Nechci, aby se cítil najednou odstrčený, ale nechci přijít ani o manžela. Vyzkoušela jsem některé rady z několika knih, ale nepomohly, také jednu vyhlášenou „psí školu“, ale jejich rady mi připadaly velmi striktní a drsné. Chci, aby byl Nero šťastný pes a ne poslušný jak bezduchý otrok, nechci mu vzít svobodnou duši. Je tak těžké najít řešení!“

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…