Příběhy z Dalmácie - Malíř a jeptiška

| Autor: Portál | Rubrika: Zábava

Dodnes se v Šibeniku vypráví příběh lásky jednoho mladého malíře k jeptišce ze šibenického kláštera.

Před mnoha a mnoha lety pracovali v klášteře při opravách dva muži. Jeden byl zedník, měl už pár křížků na hřbetě, ale sil na práci stále dost. Druhý byl mladík a opravoval v klášteře malby. Jednou přišel malíř za zedníkem a požádal ho, aby mu šel pomoci do jedné místnosti s omítkou. Byla tam na jednom místě silně poškozená zeď a on proto nemohl dokončit malbu. Zedník šel tu zeď opravit a malíř zatím maloval sousední stěnu. Pracovali spolu a povídali si o všem možném.
„Vy jste ženatý, ale já jsem ještě mladý a svobodný. Zajímalo by mě, jak to mají ty jeptišky – nikdy se nevdají?“ zajímal se malíř.
„Ne, kdepak, jeptišky se nikdy nevdají,“ odpověděl mu zedník a povídali si dál.

Chodila za nimi jedna taková mladá a pěkná jeptiška, nosila malíři vodu. Jednou se na něj dívala trochu déle a pak poznamená:
„Vy ale máte, mistře, krásné ruce.“
Podobně se to pak opakovalo skoro každý den. Zedník už to nevydržel a povídá malíři:
„Víš ty co? Ožeň se s tou jeptiškou. Je vidět, že se jí líbíš.“

Malíř se trochu ulekl:
„Ale přece jste říkal, že jeptišky se nikdy nevdají?“
„Jen se neboj. Jestli chceš, já to zařídím. Je taková mladá a pěkná, tak co by se nevdala,“ uklidňoval malíře lišácky zedník.
Malíř souhlasil, a tak nazítří zedník tu mladou jeptišku zastavil a povídá jí:
„Poslouchejte, sestro, zamiloval se do vás ten mladý malíř, co mu nosíte vodu. Chtěl by si vás vzít za ženu.“
Jeptiška se zalekla:
„Ale já jsem složila slib. Nemůžu se vdát, to je nemravné. Porušila bych řád.“
„Jen se nebojte. I ženy, které se vdají, mohou žít mravně,“ namítl zedník. Ale s jeptiškou nebyla řeč a utekla.

Po několika dnech však bylo jasné, že i ona se do malíře zamilovala, stále se točila kolem něho, nosila mu vodu a myla štětce. Když zedník viděl, jak se ti dva trápí, domluvil jim, aby se sešli u jeptišky. Druhý den ráno přišel zkroušeně malíř a povídá zedníkovi:
„Všechno je ztracené. Byl jsem v noci u jeptišky, ale přišla na nás sestra představená a vyhnala mě. Teď mě vyhodí i z kláštera a budu bez práce.“
„Nevěš hlavu, něco vymyslíme,“ na to zedník, který byl liška podšitá. Jeptiška už nesměla ze své cely vycházet a navíc měl přijít kněz, aby rozhodl, jak jeptišku potrestat.

Zedník však už věděl, jak na ně. Pomohl malíři vlézt v noci oknem k jeptišce do cely a ten jí na zadek namaloval dva svaté. Na levou půlku světici a na pravou svatého.
Nazítří probíhal soud a kněz rozhodl, že jeptiška dostane rákoskou na zadek dvanáct ran. Když sestry chystaly výprask a vyhrnuly jeptišce roucho, uviděly ty svaté obrázky. Do nich tlouct nemohly, a tak milou jeptišku za tu ostudu vyhodily z kláštera a malíř se s ní potom oženil.



Ukázka je z knihy: Příběhy z Dalmácie
autor: Otčenášek
Vydalo nakladatelství Portál
rok vydání: 2003, rozsah: 138 stran
ISBN: 80-7178-783-3
Cena: 198,- Kč

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…