Proč se netěšíme z práce domů?

| Autor: Jana LeBlanc | Rubrika: Zábava

Domove, sladký domove… to v Česku moc neplatí. Proč více než polovina z nás pracuje déle, než je nutné? Co nám krade čas na pracovišti? A proč si tak rádi ještě „zapracujeme“ večer doma?

Proč se netěšíme z práce domů?

Jeden z mých bývalých šéfů trpěl dost nepohodlnou vlastností: nejvíce e-mailů rozesílal po dvaadvacáté večer. To by samo o sobě nebylo tak nekomfortní, ale on i požadoval, aby jejich adresáti reagovali nejpozději ihned. A mnoho z nás to tak nakonec i dělalo, což mimo jiné přinášelo až osmnáctihodinovou pohotovost.

Když si ho tak po letech představuji, vidím ho, jak sedí na gauči, v bytě je klid a on rozdává na všechny strany nejrůznější pokyny. Je to logické, dny trávil desítkami schůzek, a tak se k poště dostal až ve chvíli, kdy už byl konečně sám. Jenže v jeho případě to bylo zcela v pořádku, firma patřila jemu. V případě jeho zaměstnanců ale možná mohl respektovat, že oni mají po pracovním ještě jeden život, už ne ten firemní, ale ten vlastní.

Kromě toho, že to bylo dost otravné, přineslo to ještě jeden vedlejší efekt – postupně jsme všichni zůstávali v práci delší dobu, než jsme měli i museli. A nemyslím tím, že jsme neodcházeli úderem půl šesté ani třicet minut navíc. Byly to hodiny, a zřejmě za tím stálo podvědomé přesvědčení, že doma stejně budeme muset být na příjmu, tak proč tam chodit? S kolegy jsme se pravidelně potkávali na parkovišti až kolem půlnoci. Tehdejší práci jsme všichni měli rádi, ale platili jsme za to nejhůř, jak jsme mohli – absolutní ztrátou jakéhokoli času mimo kancelář. Nebo ještě přesněji, absolutní ztrátou vlastního života.

EVROPSKÝ NADPRŮMĚR A že jsme v tom tehdy nebyli sami, potvrzuje i nejnovější studie společnosti Ipsos MORI, kterou připravovala pro Microsoft v šestnácti zemích Evropské unie. Z ní vyplývá, že Češi pracují denně o více než hodinu déle než jejich evropští kolegové. Zatímco zaměstnanci za hranicemi České republiky stráví v kancelářích 37 hodin týdně, průměrný Čech 38,2 hodiny. A více než polovina z nás pracuje dokonce více než jedenačtyřicet hodin týdně. Jestli jste právě začali dělit a sedm a půl hodiny denně vám nepřijde tak hrozné, pak vězte, že se jedná výhradně o hodiny, které trávíme na pracovišti. Čeští úderníci totiž ještě mají ve zvyku reagovat na každé pípnutí mobilu, což ve výsledku přináší další hodiny, které si mohou do pracovní doby připočíst.

Rozumějte, nejde o to, že vyřídíte pět e-mailů v pěti minutách, ale o to, že těmihle minutovkami si ničíte čas, který máte věnovat sobě, rodině, a hlavně odpočinku. Hlava se vám pak nevypíná prakticky nikdy, protože myšlenky na pracovní záležitosti jsou trvale přítomné. A to bez nadsázky až do poslední chvíle, než si konečně jdeme lehnout (polovina Čechů ve stejném výzkumu totiž přiznává, že naposledy si kontroluje e-maily v posteli). Vyčistit zuby, zkouknout poštu, pomodlit a spát. Poznáváte se? A už vám to připadá strašné?

Jestli stále ne, ještě vám přidám. Bolí vás často hlava? Trpíte migrénami, špatnou nebo lítostivou náladou, trápí vás bolest zad, jste unavení, přesto špatně spíte? Přesně takhle se projevuje nedostatek odpočinku. Nevyčítejte si nicnedělání a gaučink, naopak si ho každý den naordinujte a poctivě vyberte. Nedívejte se u toho na televizi, neluštěte sudoku, možná si ani nečtěte. Zkuste se aspoň půl hodiny denně věnovat povalování. Psychologové tvrdí, že pravidelný odpočinek velmi rychle způsobí, že se budete cítit mnohem koncentrovanější, bude se vám mnohem lépe a jasněji komunikovat s okolím, přestanete být roztěkaní a nerozptýlíte se ani tím, že zvládnete dělat dvě věci najednou. A lékaři dodávají, že lidé, kteří kvalitně odpočívají, se mohou ještě spolehnout na lepší hojení ran, vyšší imunitu, ale i na kvalitnější, tedy hlubší spánek.

ČAS NENÍ TO, ZAČ VÁS FIRMA PLATÍ

Kromě toho, že chybějící odpočinek může poškodit zdraví, je tu ještě jedna věc: přestáváme se těšit domů, protože je to pro nás jen přesun z práce do práce. A zkuste se zeptat třeba svých dětí, jak vás vidí? Tatínek nebo maminka pracuje. Při doplňující otázce, co dělá, se ale nejspíš dozvíte, že sedí u počítače.

A teď ruku na srdce, nesedíte takhle tupě u počítače i v rámci pracovní doby? Mám na mysli typické prokrastinační postupy, pravidelnou kontrolu Facebooku, zpravodajských portálů, případně objednávky v internetových obchodech, ano, vím, že to by vám mělo čas ušetřit, ale věřte, není tomu tak. Po takovém „výkonu“ vám totiž trvá mnohem déle, než se zase dokážete soustředit na to, kvůli čemu v práci jste, tedy na práci.

Aspoň předpokládám, že společnost, pro kterou pracujete, vám každý měsíc neposílá peníze proto, že někde pěkně sedíte, ale proto, že něco pěkně umíte. Zkuste si při každém dalším lajku nebo reakci v diskusním vlákně uvědomit, že si kradete čas, který by mohl být váš. Váš a mimo prostory pracoviště. Máte-li přesný plán úkolů, rozdělte si je podle oné známé důležitosti a náročnosti – a pak je prostě udělejte. Možná si pak denně dokážete vrátit tu hodinu, kterou věnujete na oltář svého zaměstnavatele. Pokud vám to připadá málo uvěřitelné, zkuste to aspoň týden. Sledujte se a buďte na sebe přísní. A jestli chcete, nedávejte tu hodinu své domácnosti, ale věnujte ji sami sobě. Víte, co se mi při nakládání s volnou hodinou osvědčilo? Chodit domů pěšky, a to jsem chodila ze Smíchova až na Vinohrady. Bylo to osvěžující, pomineme-li pražský vzduch, rozhodně tělu prospěšné, a hlavně jsem domů přišla s naprosto čistou hlavou.

POHODA V PRÁCI

Rozdělit si čas na striktně pracovní a soukromý doporučuje i studie, kterou vypracovala Pensylvánská státní univerzita. Sto dvacet dvěma dobrovolníkům měřili několikrát během dne hladinu kortizolu. Kortizol je hormon, jehož hladina stoupá úměrně s prožívaným stresem. „Většina žen, ale i mužů, měla během zkoumání vyšší hladinu kortizolu, pokud byla doma,“ říká Sarah Damaskeová z Pensylvánské státní univerzity. Podle jejích slov je na výsledcích studie překvapivé hlavně to, že více mužů, nikoli žen, se cítí lépe doma. Kdo by to byl řekl, viďte, hlavně když si představíme všechny ty sekáče v oblecích, kteří vedou superdůležitá jednání ve svých prosklených kancelářích.

Jenže stres žen během doby, který tráví doma, je poměrně nasnadě: emancipaci navzdory je totiž i v našem tisíciletí čeká doma druhá směna, a je celkem jedno, kolik k tomu mají moderních přístrojů. Nechci, aby to vyznělo tak, že muži se na rozdíl od žen dokážou onoho výše zmiňovaného relaxu dopouštět, ani oni v tom nejsou nijak zběhlí. Jen zkrátka po příchodu domů volně pokračují v započatém, jen se u toho zkrátka cítí uvolněněji.

Zatímco ženy, které se rovněž neumějí odpojit od pracovního prostředí a stejně jsou pořád on-line, mezitím ještě obstarávají onu slavnou domácnost.

V tomto místě není od věci připomenout, že pensylvánská studie zařadila mezi své respondenty osoby, které mají děti, ale i ty, které rodiči dosud nejsou. V obou případech platí, že ženy jsou raději… v práci.

Možná by nám, stresovaným superwomen, pomohla prachobyčejná dělba práce, liché a sudé dny, rozdělení činností nebo jen úplně obyčejná věta: „Dneska vaříš ty, miláčku.“ Upřímně řečeno si ale neumím představit, kolik generací mužů budeme muset ještě vychovat, aby se přestalo automaticky předpokládat, že druhá směna v domácnosti je spíš věcí ženskou než mužskou.

Do doby, než se tak stane, vyzkoušejte i doma všechny ty praktické věci, které děláte v práci. Mějte nastavené úkoly podle důležitosti, a ano, je zcela legální říct si, že prádlo počká do zítřka, kdežto váš relax už ne. Pokud žijete v páru a jste bezdětní, funguje i model společně tráveného času pro odpočinek, a je celkem jedno, jestli spolu začnete běhat, meditovat nebo si uděláte pravidelnou konverzační půlhodinku s hrnkem čaje. Jen ji zkrátka musíte dodržovat.

Podívejte, já vím, že jeden konkrétní druh stresu je zdraví prospěšný, to kdyby vám šlo třeba o život, ale to není ten druh, o kterém je řeč. Pokud věnujete nastavení pravidel trochu času, a pak je hlavně budete sama respektovat, je skoro vyloučené, aby se i váš život trochu neuklidnil. A až budete mít tu hodinku denně navíc, tiše vzpomeňte své nově objevené lásky k plánování. Držím vám palce.

ANKETA: Narušují pracovní záležitosti váš soukromý čas?

Johana, 38 let, marketingová expertka

Jistě, a ani si nemyslím, že by to mohlo být jinak, v naší agentuře se pracuje až dvanáct hodin denně, a když má někdo z mých kolegů nějaký oslnivý nápad, nebojí se mi napsat kdykoli. Na jednu stranu jsem za to ráda, mám pak pocit, že je jejich práce baví i nad rámec pracovní doby, na druhou stranu taky cítím povinnost na jejich zprávy reagovat.

Markéta, 42 let, advokátka

Ne, protože to nedopustím. Pro své klienty jsem na pracovním telefonním čísle v pracovní době, jsem jim k dispozici v době konání soudů a samozřejmě pro všechny plánované schůzky. Zbytek dne patří mně a mé rodině. Brigita, 41, lékařka V českém zdravotnictví je to nastavené tak, že lékaři v nemocnicích slouží do padnutí, o víkendech často od pátku do pondělního rána, kdy jim zase začíná ordinační doba. Ve volných dnech se snaží dohnat spánkový dluh, vzdělávat se, a když jim zbude čas, zřejmě dokážou mít i rodinu. Mně se to zatím nepodařilo..

PRACUJTE I ODPOČÍVEJTE VĚDOMĚ

Lehce se řekne, o dost hůře naplní, ale pravidla jsou v zásadě jednoduchá, jen je nutné je striktně dodržovat.

  • 1. V práci se nezabývejte soukromými záležitostmi, doma, s výjimkou dní, kdy máte home office, nepracujte. Ve dnech, kdy pracujete z domova, dodržujte dobu, kdy jste obvykle k dispozici kolegům a šéfům, a v hodinu, kdy obvykle odcházíte, prostě přestaňte pracovat.
  • 2. Trvejte na tom, že doma budete mít vypnutý mobil. Pořídit si dva, pokud ten druhý bude mít jen rodina a přátelé, vůbec není od věci. Pracovní e-maily mějte nastavené jen na pracovním telefonu a fakt se nedívejte před usnutím, jestli už přišel ten zápis z porady. Přišel. A ráno tam ještě bude.
  • 3. Každý den si vyhraďte určitý čas, kdy budete odpočívat. Odpočívat ve smyslu nicnedělání. Úklid, psaní úkolů ani vaření nejsou relax. Naučte se aspoň půl hodiny ležet na gauči nebo v oblíbeném ušáku. Utřídíte si myšlenky a zklidníte svou roztěkanost.

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…