Povídala panička, že to říkaly už babičky a tak nějak vševědoucně se u toho prý usmívaly. Mívaly bílé vlasy ukryté pod šátky, květované dlouhé šaty a na nich zástěru. Přesto byly krásné, ač jinak, než babičky dnešní. Na dnešní babičky je radost pohledět, ale některé z nich tvrdí, že pilulky na věčné mládí existují. Tak já tedy nevím…
Doba se mění, čas už téměř odvál typ pohádkových babiček nastoupila generace babiček nových, neméně milujících, avšak mnohdy vypadajících lépe, než jejich dcery. Jen někde uvnitř sama sebe tyhle novodobé babičky ví, že i když lezou po stromě s vnoučaty, sem tam je někde občas maličko dloubne, dohnat prchající vnouče v parku pro mnohé z nich bývá záležitost pevné vůle a nikoliv formy, a že za to za všechno může jen ubíhající čas.
Některé ženy, které jsou třeba samy právě babičkami, překročily práh mládí a zmítají se od břehu ke břehu po řece jménem Střední a vyšší věk. Nemají to vůbec snadné. Potíž je v tom, že ač jsou často ještě v produktivním věku, perou se s kultem mládí, který na ně útočí ze všech stran. Když přijdou o práci, novou seženou těžko, protože jsou už „za zenitem“. Když je něco bolí, zatnou zuby, protože zatímco jejich třicetiletý kolega se stejným problémem úpí a sekretářka mu nosí jeden prášek proti bolesti za druhým, ony svou bolest nedají raději ani znát. Mohly by se také dočkat toho, že jim někdo řekne: „No a co bys chtěla? Jsi stará, to je celý!“
Kdyby byl svět v pořádku, přibývající roky by braly jako něco, co jednoduše patří k životu a v klidu by byly za krásné podle svých představ. Jenže svět tak docela v pořádku není…
Máme tu kult mládí. Stejně, jako kapka stotisíckrát dopadající na kámen v něm vyhloubí důlek, některé z žen v sebeobraně podlehnou jeho volání a zatouží proces nazývaný sprostým slovem „stárnutí“ zastavit docela. Medicína je mocná. Nabízí, že vám na hlavu přilepí obličej top modelky a prsa zvedne tak, až vás píchají do brady. To je samozřejmě v pořádku, pokud vám to vyhovuje. Jenže medicína navíc nabízí léky, po nichž se proces stárnutí zastaví, začnou se vám množit mozkové závity a předstihnete i nenadopovaného třicátníka. O tom, že přírodě neporučíš, však taktně mlčí. A tak některé z těch "za zenitem" dlabou pilulky ráno, v poledne i večer.
Jen naše babičky by na to řekly starou pravdu. Totiž, že proti věku není léku a že každé životní období si může člověk vychutnat bez ohledu na to, kolik mu je let. Všechno, a není to jen věk, má své plusy i minusy. Takový je život.
A tak když vám přestane být –cet a koncovka se změní na –sát, rozhodně to neberte jako tragédii, ačkoliv vás kult mládí válcuje líp, než válec parní. Možná by bylo dobré, kdyby medicína vymyslela univerzální tabletky, které škarohlídům bez rozdílu věku nastolí dobrou náladu, pozitivní myšlení a smysl pro humor, protože právě to je ten správný lék. A nejen na stáří! Nevím, jestli s pravdou, ale s dobrou náladou totiž určitě nejdál dojdeš!
Vaše
Eni
ČTĚTE TAKÉ:
Jak má vypadat ideální ženská postava?!
STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU