Šéf hmyzích specialit: Tarantule je gurmánská pochoutka

| Autor: Cestou necestou | Rubrika: Zábava

[Soutěž] Indiánský šéfkuchař Nelson Mendez se snaží dostat na talíře pokrmy pradávných obyvatel Amazonie, a nastartovat tak rozvoj zapomenutého regionu Venezuely.

Šéf hmyzích specialit: Tarantule je gurmánská pochoutka

Věřili byste, že když si amazonští indiáni chtějí pochutnat, vydají se do pralesa najít tarantuli? Do děr pod kořeny stromů strčí klacík, pavouk se do něj zakousne, lovec vytáhne dřívko ven i s ním a hodí přes něj velký list, aby se nepopálil uvolněním jeho žahavých chloupků. Pak pavouka zabije, zbaví jedu a umístí na rošt, pavoučí maso na něm upeče a zkonzumuje.

Nezní to kdovíjak lákavě, a tak šéfkuchař Nelson Mendez na gastronomickém festivalu předvádí, jak udělat tarantuli tak, aby ji dopředu s odporem neodmítaly ani vybrané jazýčky globálních gurmánů. Podle Mendeze má amazonská kuchyně opravdu co nabídnout. Jenže samotní indiáni se často styděli za to, co jedí. I kvůli přezdívkám od bělochů, kteří jim říkali „červožrouti“. Dosavadní gastronomický stud tak chce Mendez přetvořit v hrdost, ze které by mohla těžit celá Venezuela.

Mendez se proto začal vracet do krajiny svého dětství kolem města Puerto Ayacucho a objížděl jednotlivé kmeny, aby se od nich učil vařit. Nabídli mu něco, co se neodvážil vyzkoušet? „To nejde, urazil bych je. Ale největší problém jsem měl s krysou. Tu bez stažení a vykuchání rovnou dali na oheň. Slyšel jsem, jak jí žárem praskají útroby. Ale moc mi to chutnalo,“ odpovídá. Jeho cílem je dát indiánům, kteří patří k nejchudším obyvatelům země, šanci na ekonomický rozvoj.

Pokud by se jeho recepty ve Venezuele a poté i za hranicemi chytily, restaurace i domácnosti by potřebovaly suroviny, které by pro ně mohli vypěstovat právě ve zdejších tropech. Vedle tarantule jsou jeho specialitou čokoládové bonbony s mravenci. „Hrstka mravenců má tolik proteinů jako kilo hovězího,“ říká s tím, že z ekologických i ekonomických důvodů bude lidstvo v brzké budoucnosti pro své stravování hmyz využívat víc než kdy předtím.

Ale venezuelské speciality nejsou jen z hmyzu. Velmi oblíbený je maniok. Z tohoto kořene indiáni připravují všechno: šťávu, chléb, polévku. Vyrábějí z něj i manoco, jídlo které připomíná kuskus, což je pro cizince přece jen přijatelnější než hmyzí kuchyně. Pokud i vy na cestách do exotických zemí rádi ochutnáváte místní speciality, radíme mít přece jen pro každý případ po kapsách něco zdravého, výživného a především chutného, třeba kvalitní müsli tyčinku, abyste nakonec nemuseli být o hladu.

Soutěžte s námi na www.svetzaobzorem.cz

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Nejhezčí pohled na Benátky severu

Nejhezčí pohled na Benátky severu

15. 11. | [Soutěž] Prodloužený víkend vám bude stačit na poznání všech zajímavostí Stockholmu, města…

Jeruzalém – město koček

Jeruzalém – město koček

13. 11. | [Soutěž] Že je Jeruzalém město tří náboženství, unikátních památek a bohužel i věčných bojů, ví asi…

Nový Zéland po vlastní ose

Nový Zéland po vlastní ose

8. 11. | [Soutěž] Oblíbené turistické destinace Nového Zélandu jsou celoročně přeplněné turisty. Lze se jim…

Cesta čokolády

Cesta čokolády

6. 11. | [Soutěž] Byli jsme při tom, jak se z dovezených kakaových bobů v Belgii vyrábějí lahodné pralinky.