Ohrožuje nevěra partnerské soužití nebo ho může posílit? Je horší nevěra citová nebo fyzická?
SPAL JSEM S NÍ, ALE POŘÁD TĚ MILUJI
Co v životě lidském může býti pro člověka přirozenější a zároveň tak zavržení hodného? Co je to, pro co se člověk může chovat jako blázen nebo dokonce zabíjet. Co dovádí muže i ženy do krajnosti nenávisti k tomu druhému? Je to nevěra. Nevěra, která je zde již od počátku věků, od první chvíle, kdy se člověk rozhodl žít v páru.
Myslím, že každý z nás ví, že nevěra může býti dvojí. Nevěrný může být člověk svou duší a svými pocity nebo svým tělem. V dalších řádcích se pokusím o jakési hodnocení, který z těchto dvou způsobů nevěry je více zavržení hodný, je-li nevěra zavržení hodná.
Člověk byl odjakživa tvor nestálý a nevázaný a tato vlastnost ho provází již několik tisíciletí. Má touhu objevovat nové a nepoznané. Dalo by se říci, že je to jeho přirozenost. Ne tak v citech, v těch má člověk rád svou jistotu a potřebuji mít někoho, s kým může sdílet své radosti a smutky. Proč člověk začne býti nevěrný v posteli? V tom se právě skrývá ta lidská přirozenost objevovat a zkoumat. Představíte-li si fakt, že máte několik let stejného partnera, můžete zatoužit, ačkoliv partnera hluboce milujete, po změně. Chcete prostě a jednoduše utéci ze stereotypu, který, ač chcete nebo ne, se ve vaší posteli stejně objeví. I když je lidská fantazie a tvořivost neomezená, jedná se přeci jen o záležitost zcela praktickou, ve které se jednoho dne vaše studna nápadů vyprázdní. V tomto případě je nevěra dokonce nutností. Sex je totiž 50% vašeho vztahu.
Těch druhých 50% tvoří stránka citová. A ta, podle mého názoru, je přeci jen důležitější. Domnívám se, že zde nevěra nemá co dělat. Znamená to totiž, že svému partneru již nerozumíte a máte pocit, že on nerozumí vám. Není proto nejvyšší čas to svému partnerovi sdělit? Pokud vy sama cítíte, že člověk se kterým žijete už pro vás znamená jen další osobu v bytě, prostě si s ním sedněte a promluvte si s ním. Možná, že budete překvapeni reakcí vašeho partnera, který možná cítí to samé co vy. V tomto typu nevěra nemá cenu lhát, protože tím zraňujete hlavně sami sebe. V sexuální nevěře se lhaní nevylučuje, protože vy si užíváte a vlastně zachraňujete vztah(nějak si to prostě omluvit musíte).
Položme si nyní otázku, která z těchto dvou nevěr je horší. Jestli, když svému partnerovi párkrát "zahnete" nebo když se zamilujete do někoho jiného. V obou případech ubližujete partnerovi, protože, který ve vás věří. Porušujete tím i základní pravidlo vztahu, který má být založen na důvěře. Prvním případem opravdu můžete zachránit i dlouholeté manželství, ale dá vám velikou práci nevěru maskovat, což je vyčerpávající. V druhém případě nezískáte nic a to známé, že milujte oba, je holý nesmysl. Nedokážete si totiž připustit, že by to mohlo být i jinak a svého starého partnera nedokážete opustit pouze ze setrvačnosti a ze strachu, proto mu raději lžete. Mou radou je; nedělejte to! Lhát nemá cenu, protože lež, ač je jakkoliv dobře maskovaná zůstává lží.
Na závěr bych chtěl říci jen, nepotlačujte svou přirozenost a své pocity.
Jakub Ludvík