Srí Lanka: Hřeje a voní jako krásná žena!

| Autor: Radek Drexler | Rubrika: Zábava

Všechny vaše starosti se tu rázem rozplynou a vaše mysl se jakoby pod vlivem tajemné síly nedokáže soustředit už na nic jiného než na bezstarostný odpočinek.

Ten přichází sám od sebe a vnímáte jej, i když třeba zrovna nelenošíte na sněhobílých plážích, ale šplháte po horách, obdivujete dávné památky nebo se prodíráte pralesem. Marco Polo označil Srí Lanku ve tvaru slzy padající z jihovýchodního okraje Indie za nejkrásnější ostrov této velikosti na světě. Jak by také ne, když tato země byla prvním místem, kam po vyhnání z ráje poprvé došlápl Adam.



A Srí Lanka opravdu rájem je. Když u nás panuje zima, tady jsou krásné letní dny a příjemné a teplé noci. Žádná tropická prádelna s těžko dýchatelným vzduchem. I když na tomto ostrově, který leží kolem 7. stupně od rovníku, občas zaprší, je tu pořád příjemné teplo. Když si navíc už brzy zvyknete podobně jako místní lidé chodit bosí, cítíte se absolutně ničím nesvázaní.

Jóga, buddhismus i plavání

Kromě lenošení na plážích lemovaných palmami, mangovníky nebo keři s granátovými jablky jsou výbornou relaxací i kurzy jógy. V Unawatuně na jihu ostrova vás do ní zasvětí zkušení odborníci. V tomto nejvyhlášenějším letovisku Srí Lanky (Srí znamená šťastný nebo vážený) je buddhistický chrám, kde vás ochotný mnich Talpe zasvětí do tajů meditace. Anebo vás nechá zaposlouchat se do motliteb jeho samého či tří dospívajících mnichů. Velká botanická i zoologická zahrada plná exotických tropických rostlin a cizokrajných zvířat. Taková je Srí Lanka (Srí znamená šťastný nebo vážený). Hned jak vystoupíte z letadla, vás doslova omámí svou vůní, krásou a teplem.

„Utrhněte si voňavý květ jasmínu, abyste jej mohli darovat Buddhovi v našem chrámu,“ vyzývá mnich, který zájemcům ochotně vyloží základy buddhistické víry. Třeba vztah ke smrti. Buddhisté věří v reinkarnaci, a tak je možné, že se v budoucím životě díky své karmě narodí někým lepším. Unawatuna je jednou z mnoha překrásných pláží, které lemují celý ostrov velký přibližně jako Irsko. Na šest let starou zničující tsunami zde stále vzpomínají. Na této pláži ale následky její ničivé síly už nejsou takřka vidět. Lidé vše nově postavili. „Pamatuji si, jak se moře stáhlo asi o tři metry, pak se voda zpěnila a přišla jedna jediná vlna,“ říká padesátiletý Anva, který žije střídavě v Unawatuně a v hlavním městě Colombu.



Klid, úsměvy, na vše dost času

Místní obyvatelé vás neminou bez pozdravu a bez širokého úsměvu. Sinhálské děti jsou plné radosti, smíchu a jen v trenýrkách a s klacíkem v ruce se jim daří nejlépe. Jejich rodiče jsou milí, přející, ochotní, zvědaví, ale na druhé straně možná i trochu pomalí a někdy až líní. S jejich pohledem na svět a v takovémto ráji na zemi se však není čemu divit. Pomalý pohyb má i určitý druh grácie. Jedinou výjimkou v (ne)rychlosti je místní doprava, kdy jízda sice stařičkými, ale vyzdobenými autobusy připomíná závody formule jedna. A nad příkrými srázy se začínají modlit i zapřisáhlí ateisté. Lidé držící se stále otevřených dveří autobusů přitom doslova vlají do vozovky.



Rostliny krásné i užitečné

Okouzlující, dnes dvacetimilionovou Srí Lanku obdivovali před staletími Portugalci, Holanďané i Britové. Především její bohatou faunu a flóru, elegantní kudrlinky sinhálského písma, pestrobarevné buddhistické vlajky, lahodné ovoce, šperky či koření. Z ostrova pochází 23 procent druhů rostlin a 16 procent savců. Jihozápadní vlhkou oblast ostrova tvoří Sinharádža, jediný tropický deštný prales s hustým podrostem a vysokým baldachýnem tvořeným korunami stromů s tvrdým dřevem. K nim patří ebenovník, teka obrovská a další. Všemi je zde uctívaný posvátný strom bóji (Ficus religion), který kdysi přivezli z Indie, když Mahinda uváděl Buddhovo učení na Srí Lanku.

Mniši ve většině chrámů tyto stromy rozmnožují. Obrácený list bóji byl prý inspirací tvaru dágob, tedy svatyní. Na ostrově roste i mnoho nádherných orchidejí a bylin, které se využívají v tradiční ájuvérdské medicíně. „Účinný je depilační prostředek z rostlin s nejrůznějšími vůněmi. Pokožka vydrží hladká až tři neděle,“ říká prodejce přípravku. Praxe pak potvrdí, že nepřeháněl. Další exotické rostliny, které u nás známe jen malé, zde šplhají do několikametrových výšek.

„Na své zahradě pěstuji kmín, granátová jablka, mango, koriandr, kokosové ořechy, papáju a banány. Sklízíme je zelené, jinak by se nám o ně postaraly opice,“ vypráví muž, který v Unawatuně provozuje vegetariánskou a veganskou restauraci. Pro Srí Lanku je snad nejtypičtější plodinou čaj. Zelené plantáže se nacházejí ve středu ostrova. „Natrhám tak patnáct kilogramů za den. Výdělky nejsou nic moc,“ svěřuje se jedna žena. Její odměna se pohybuje kolem 50 korun za den. Za ty si ale koupí samozřejmě více zboží než u nás. Čaj se tu dříve nepěstoval. Hlavní zdejší plodinou začátku 19. století byla káva, ale když plantáže v 70. letech 19. století prakticky zničila listová plíseň, nahradily kávu kaučuk či čaj. Jeden z nejlepších pochází z oblasti Hattonu a má označení Bogawantalawa. „Čaj se nejdříve nechává zavadnout, aby ztratil přebytečnou vlhkost,“ vysvětluje v jedné z továren na jeho zpracování průvodce.



„Lístky se pak rolují, aby se narušil jejich povrch. Pryč se dostanou i přebytečné látky. Na stroji využívajícím princip z 19. století se potom čaj mele a dále zahřívá, aby mohl oxidovat. Nepřesně se tomu říká fermentace,“ dodává. Čaje je zde možné ochutnat zelené, černé, bílé a Srílančané je mají rádi hodně sladké a s mlékem. Na začátku 20. století bylo původními lesy pokryto kolem 70 procent plochy ostrova, dnes je to pouhých 24 procent. I přesto na Srí Lance žijí sloni, levharti, opice. Ty, stejně jako třeba leguány, je možné spatřit téměř všude a jsou patřičně drzé. K dalším tamním zvířatům patří medvěd pyskatý, lori, dikobraz, šakal, dugong či kaloň indický. Za těmi vzácnějšími je nutné jet do četných národních parků.

Ráj gurmánů

K exotické zemi patří také výborné jídlo. Jedinečná a nápaditá srílanská kuchyně může spoléhat na štědrost ostrova i na různé druhy vaření. Používá čerstvé koření a byliny a originální postupy při jejich natloukání, mletí, pražení, zjemňování a míchání. Snad všude narazíte na srílanské karí skládající se z množství menších pikantních pokrmů. Základem jsou rýže, zelenina, čočka, maso či ryby. Podávají se s přísadami, jako je čatní či sambol (termín pro jakoukoli přísadu, jejíž součástí je chilli). Pokrm se pak koření kromě chilli i kurkumou, skořicí, tamarindem a kokosovým mlékem. Pro změnu pak můžete okusit ve výborných restauracích ryby, krevety, obrovské kraby, sépie a kalamáry. Další možností je vegetariánská a veganská kuchyně. Svou lahodností překvapí třeba „obyčejná“ krémová polévka z mrkve a zázvoru, do které se přidá už jen smetana a vše se důkladně rozmixuje. Místní mají také rádi hoppery – palačinky ve tvaru misky. Zajímavostí jsou „dřevěná jablka“, plody s dřevitou slupkou vhodné k přípravě osvěžujících nápojů a polev.

Magická Adamova hora

Pokud zamíříte za kulturou, nadchnou vás kandyjské tance, divadlo v maskách a sváteční procesí se slony či magické chrámy ve dnech pója (dny úplňku). Lákavé jsou kamenné buddhistické chrámy a tyčící se svatyně dágoby (stúpy) starověkých měst Anurádhapura, Dambulla nebo Polonnaruva. Historií je Srí Lanka doslova protkaná. Největší svátostí je ovšem Adamova hora (Srí Páda – 2243 m n. m). Nachází se v krásné vysočině, která se rozprostírá přibližně uprostřed ostrova. Tento vrch již staletí jitří lidskou představivost a kromě buddhistů je posvátný i pro hinduisty, křesťany, a dokonce i muslimy.



Kromě Adama, který zde podle legendy sestoupil na zem, když musel pryč z ráje, se hovoří v souvislosti se Srí Pádou o tom, že zde posvátnou šlépěj zanechal Buddha při své cestě do ráje. Vrch je známý i pod názvem Samanalakanda neboli Motýlí hora, kam přilétají motýli zemřít. Někteří lidé jsou přesvědčeni, že zde obrovskou stopu zanechal svatý Tomáš, indický apoštol, nebo dokonce bůh Šiva. „Hora je už tisíc let poutním místem. Králové Parákramabáhu a Niššanka Malla z Polonnaruvy na hoře nechali postavit ambalamy – přístřešky pro unavené poutníky,“ přibližuje jeden z místních. Poutní sezona začíná na den pója v prosinci a trvá do slavnosti Vesak v květnu.

Výstup trvá fyzicky statnému jedinci minimálně tři a půl hodiny téměř bez přestávky. Náročná je ale i cesta dolů. Kolena se vám na světly lemovaných schodech roztřesou jako nic. Celá cesta je magická právě v noci, kdy je i nejlepší na horu vystoupit, a ráno náročný výstup odmění nepopsatelný východ slunce. Jakmile svatou horu ozáří sluneční paprsky, je na východě vidět vysočina, zatímco na západě se krajina svažuje k moři. Spatříte dokonce i 65 kilometrů vzdálené Colombo. „Nahoře se můžete poklonit Buddhovi. Je potřeba se čelem třikrát dotknout jeho bílého roucha. Hned vedle je možné obdarovat hinduistický chrám. Dá se tu ve velice skromných podmínkách i přespat,“ vypráví poutník. Nejcennější relikvií na ostrově je ale Buddhův zub, který ukrývá palác v Kandy. Kdo jej vlastní, má vládu nad ostrovem, který má pár dní už oficiální jméno jen Srí Lanka. Nikoli dříve Brity užívaný název Cejlon. Na ostrově je také osm památek zařazených na seznam UNESCO.

Ostrov drahokamů

Srí Lanka má mnoho na první pohled nedůležitých zajímavostí. Jednou z nich je třeba to, že se zde stmívá mezi 17.30 a 19. hodinou celý rok. „Nemáme zde dlouhé a krátké dny jako třeba v Evropě. Celý rok po devatenácté hodině je tma. Další zajímavostí je to, že se na Srí Lance dají najít drahokamy, různé druhy hned v jedné jámě. Kromě diamantů jsou to safíry, rubíny, kočičí oka, alexandrity, beryly, zirkony či spinely,“ říká hoteliér Malik. Na Srí Lance se našly tři z největších modrých safírů na světě, třeba Hvězda Indie (ten je vystavený v muzeu v New Yorku). Splní vám zde i mnohá přání. Při náboženských oslavách Mahá Dévalé v Kataragamě, kde se mimo jiné chodí naboso přes žhavé uhlí nebo zde visí lidé na řeznických hácích za kůži, si můžete přát srdce milovaného muže či milované krásky nebo poprosit o uzdravení dítěte. Rodina je pro místní veledůležitá. Rozvodovost je tu jedna z nejnižších na světě. Na 10 tisíc lidí připadá jeden rozvod ročně.

A ještě něco. Kartografové prosazují pro ostrov prý správnější název Šrí Lanka. Místní ale jednoznačně hovoří o Srí Lance. Za svůj domov si ji zvolil i vědec a spisovatel Artur C. Clarke. Vysvětloval vše tak, že je zde nejlepší místo na světě k pozorování vesmíru. Je to fascinující, ale pozorujete-li Srí Lanku, naleznete vesmír sám v sobě.

Další zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Moje Psychologie.





ORBION:
Portál pro cestovatele









KAŽDÝ DEN NOVÉ SLEVY NA JEDNOM MÍSTĚ!








ČTĚTE TAKÉ: Co se stalo s Richardem Müllerem? Zhubl 20 kilogramů!

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Včera | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Včera | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…