STUDIE MARTINA VÁŠI: Proč ženy nosí podpatky?

| Autor: MF | Rubrika: Zábava

Odpověď na to, proč se ženy odmítají vzdát vysokých bot, přestože jim prokazatelně fyzicky ubližují, leží na dost možná nečekaném místě. V dávné minulosti.

STUDIE MARTINA VÁŠI: Proč ženy nosí podpatky?

Dětství jsem strávil obklopen dívkami. Zatímco kluci mého věku lítali po bytě a za rafinovaných zvukových efektů s modely džípů zdolávali smrtonosné nástrahy, jako byla třeba zmuchlaná deka v obýváku, mě byste našli v pokojíčku, jak před sebou v tichosti tlačím růžový kabriolet.

Nevadilo mi hrát si s panenkami, naopak! Tedy až na jednu – tu, která měla ploché nohy a kterou nebylo možné obout do lodiček. Jak by mohla jednoho dne mít prince (rozumějte: svůj šťastný konec), když nemůže mít ani střevíček, který by ztratila na schodišti při úprku z bálu, uvažoval jsem. Mám podezření, že některé ženy tak uvažují i v dospělém věku. Netvrdím, že potajmu doufají, že v lískovém oříšku najdou nejnovější model značky Prada, ale krásné boty na vysokých podpatcích považují za klíč k lepším zítřkům. A navíc si je zvládnou vykouzlit samy.

Přitom právě ty nejkrásnější boty obvykle stojí za nejrůznějšími zdravotními nešvary. Od mozolů a zarůstajících nehtů přes zničené kotníky a zkrácené šlachy až po bolesti zad nebo dokonce artritidu, výčet je to dlouhý a ne zrovna pěkný. Je tudíž přirozeně s podivem, že se mučicího nástroje o výšce alespoň sedm centimetrů ženy odmítají vzdát. Samozřejmě to u nás není tak horké jako v Paříži, Londýně nebo New Yorku, přece jen Praha není módní metropolí a dovoluji si tvrdit, že české ženy obecně jsou vůči kouzlu podpatků vcelku imunní. Výjimky se však najdou a není jich tak málo, aby potvrzovaly pravidlo, že se u nás podpatky nenosí.

Má kamarádka Karolína si ze své cesty na Manhattan přivezla lodičky od Manola Blahnika, kterými ve filmu Sex ve městě pan Božský požádal Carrie o ruku, respektive o nohu. Přestože si je bere pouze tehdy, když chůze, ba ani stání nehrozí – třeba na operu nebo večeři –, věčně si stěžuje na jejich nepohodlnost. Nikdy jsem ovšem nezaregistroval žádného tyrana, který by ji do nich nacpal násilím. Nosí je zcela dobrovolně. Co tedy ženám podpatky nabízejí tak neodolatelného, že se jich navzdory všem těm svým „au“ a „sss“ nechtějí napříč staletími i kulturami vzdát?

Stačí otevřít lifestylový magazín nebo pustit televizi a vidíte zástupy žijících doslova na vysoké noze. Kdo viděl Čaroděje ze země Oz, stoprocentně si vzpomene na Dorotčiny červené střevíčky poseté flitry, které měly kouzelnou moc. Stačilo, aby jimi o sebe třikrát klepla, a přenesly ji zpět domů do Kansasu. Domnívám se, že všechny ty nebetyčné kousky od Christiana Louboutina a Jimmyho Choo mají moc obdobnou. Klap, klap – a přenesou svou nositelku do světa, jehož součástí není, ale tuze ráda by byla.

Snad první, kdo si této zbraně zakleté do módního doplňku všiml a udělal z ní trend, byla Kateřina Medicejská. Stejně jako dnes i tehdy v šestnáctém století byly díky ní podpatky klíčem k tomu, aby se žena cítila jako z lepší společnosti. Jenom tehdy se to smetánce příliš nelíbilo, a tak nižší třídě legislativně zakázala podpatky nosit. Pochopitelně. Kdo by se chtěl dělit o moc?

Zeptáte-li se dnešních žen, proč podpatky nosí, dostane se vám rozmanitých odpovědí. „Dělají mi delší nohy.“ „Mám v nich hezčí lýtka.“ „Když v nich vejdu do kanceláře, všimnu si, jak okamžitě všichni zbystří.“ „Mám pocit, že v nich působím profesionálněji.“

Život na podpatcích, zdá se, je tak nějak hezčí, lepší.

Vědcům ovšem tyto odpovědi nestačily a šli hlouběji, až jejich lopaty narazily na truhlici s pokladem. Důvod v ní schovaný by ne každý čekal: Jsme pořád jenom zvířata.

Například Daniel Fessler, antropolog Kalifornské univerzity, uvažoval o tom, že podpatky jsou nástrojem, jak opticky zmenšit ženské chodidlo. Nespokojil se ovšem s tím, že menší chodidlo je u žen atraktivnější. Nebylo by naopak logičtější, kdyby byla žádanější žena s chodidlem velkým, zaručujícím stabilitu, a tím zmenšujícím riziko poranění potomka v těhotenství? Jeho závěr je takový, že menší noha se v našich hlavách pojí s mládím, a dokonce panenstvím. Tím však výsledky vědeckých zkoumání nekončí. Chůze na podpatcích nutí ženy dělat menší kroky, téměř cupitat, a ještě u toho ze strany na stranu houpat boky. Ryze ženské aspekty chůze – na rozdíl od chůze mužské, která se vyznačuje kroky většími, delšími a uvádí do pohybu spíš horní část těla s rameny než boky – se tím podtrhují. Tuhle rovnici zvládneme vyřešit všichni: Čím ženštěji žena vyhlíží, tím větší reproduktivní hodnotu v očích muže má.

Mimochodem, věděli jste, že Marilyn Monroe si nechávala dělat na jedné botě páru o půl palce kratší podpatek, aby si žádoucí vratký styl chůze pojistila? Ne náhodou jsou tak podpatky nadčasovou záležitostí. Podíváte-li se na vývoj módy s odstupem, je možné zaznamenat zajímavé pravidlo. A sice že nejúspěšnější jsou ty trendy, které hrají do karet evoluci. Vezměte si takové ramenní vycpávky. V osmdesátých letech zaznamenaly boom. Ženy se aktivně začaly věnovat tradičně mužským povoláním, dostaly se k moci a bylo třeba, aby byly brány vážně. Ať už vědomě, nebo nevědomě, rozhodly se tomu napomoct tím, v čem vždy vynikaly – módou. Vrátí se znovu zvýrazněná ramena? Pravděpodobně. Dlouhodobě však nikdy nesetrvají, protože už jich není třeba. Ženy muže dorovnávají, tak proč by se nadále snažily vypadat jako oni?

Ale dost o mužích. Jak působí podpatky na okolní ženy? Ani ty nereagují negativně, přestože se jedná o efekt jiného charakteru. Botu druhé ženy nevnímají pouze z pohledu toho, co s jejím tělem, potažmo pohyby dělá, ale také jako předmět. Berou ji za doplněk, který i zdobí, a jako takový přece o své nositelce něco vypovídá. Jde o součást nonverbální komunikace. Jako by platilo: jaké boty nosíš, taková jsi.

Dá se říct, že to není přímo bota na podpatku, co ženy přitahuje, je to pozornost okolí, kterou jí přináší. Zřejmě v nás přece jen zůstalo něco z dob, kdy jsme byli jednoduše zvířaty s jediným posláním – rozmnožit se. A i když třeba dnes žena po dítěti či partnerovi netouží, neznamená to, že není podvědomím hnána k tomu, aby byla přitažlivá.

Nošení podpatků tak zůstává jedním z největších paradoxů, které znám. Ženy je nosí, protože se v nich cítí dobře, přestože se v nich cítí nedobře. Fyzickou nepohodu na plné čáře válcuje pohoda duševní, voila. A není to snad tak, že když si atraktivní připadáme, stáváme se tím atraktivními pro všechny okolo? Patříte-li do skupiny žen, které tvrdí, že podpatky nosí pro sebe, nikoli pro ostatní, nabízí se má poslední otázka: Jste si tím jistá?

äutor: Martin Váša

* Článek vyšel v časopise Moje Psychologie

Komentáře

Komentářů celkem: 0

Další články z rubriky

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…