Neodmyslitelně patří k panorámatu francouzské metropole, kterou zdobí již necelé jeden a čtvrt století. O čem že je řeč? No přeci o slavné Eiffelově věži.
Stavba pozoruhodné stavby z oceli započala již v roce 1887 a dostavěna byla o dva roky později k příležitosti Světové výstavy Expo, která se konala v 1889 v Paříži. Jméno dostala po svém konstruktérovi a architektovi Gustavu Eiffelovi, který v její podobě vztyčil památník Francouzské revoluci, od které v roce 1889 uběhlo rovných 100 let.
Když byla věž v roce 1889 dokončena, stala se se svými 300 metry nejvyšší stavbou světa. Tento primát jí vydržel až do roku 1930, kdy byl na newyorském Manhattanu dokončen mrakodrap Chrysler Building, který jí převýšil o 18 metrů. Dnes je však Eiffelova věž o 24 metrů vyšší než původně, čemuž vděčí instalaci vysílací antény na jejím vrcholu.
Prodána do šrotu
Do historie Eiffelovy věže se zapsal i Čech Viktor Lustig, i když ne zrovna příliš lichotivě. Tento mezinárodní podvodník a bonviván, který se s oblibou vydával za hraběte, připravil v roce 1925 pozoruhodný plán. S falešnými dokumenty svolal jako údajný zástupce vlády schůzku s předními francouzskými obchodníky s kovem. Sdělil jim, že je věž ve špatném stavu a že se bude prodávat do šrotu. Jeden z obchodníků zdánlivě lukrativní nabídku přijal a Lustig s kufříkem plným peněz Francii urychleně opustil.
Damoklův meč v podobě koroze však nad Eiffelovou věží stále visí a její životnost již zdaleka přesahuje původní plány svého architekta. Každých sedm let se proto věž natírá, přičemž se spotřebují desítky tun barvy. Z původní dvacetileté životnosti se nakonec vyklubalo 124 let. Nyní je osud věže jistý do roku 2016 – co bude poté, to zatím ještě nikdo neví.
Doufejme však, že tato unikátní pařížská dominanta, kterou ročně navštíví skoro 7 milionů turistů, bude ještě dlouho vévodit tomuto krásnému městu umělců, romantiky a bohaté kulturní historie.
