Tibeťané žijí v nadmořské výšce kolem čtyř kilometrů, dýchají vzduch, který má o 40 procent méně kyslíku, a přesto netrpí horskou nemocí. Podle vědců za to může velmi rychlá evoluční změna.
Tým čínských biologů z Pekingského genomického institutu porovnával genetickou výbavu padesáti Tibeťanů z náhorní planiny a třiceti Číňanů z Pekingu.
Ukázalo se, že u horalů došlo k vývojové adaptaci alespoň třiceti genů. Některé jinak nezvyklé mutace se přitom objevily u 97 procent sledovaných obyvatel Himalájí.
Tibeťané se od zbytku čínského obyvatelstva oddělili před pouhými třemi tisíci lety. Takže v evolučním měřítku jde o změnu přímo bleskovou. Když totiž ve vysoké nadmořské výšce žijí osoby tomuto klimatu nepřizpůsobené, dochází u nich k houstnutí krve.
Tělo se totiž podle serveru LiveScience snaží kompenzovat nízký přísun kyslíku zvýšenou produkcí červených krvinek.
Nadbytek krvinek ale vede ke chronické horské nemoci a snížení plodnosti. Například u Číňanů z nížin, kteří žijí v Tibetu, byla zaznamenána třikrát vyšší úmrtnost novorozenců, než u místních lidí.
Mutace, které usnadňují život v řídkém vzduchu, jsou tedy z dlouhodobé perspektivy pro horaly nutností.
Až doposud se za nejrychlejší lidskou evoluční adaptaci považovala schopnost trávit kravské mléko.
Ta se objevila u obyvatelů severní Evropy před pouhými 7 500 lety a rychle se rozšířila do dalších populací.
ČTĚTE TAKÉ:
Paulová omylem poslala erotickou esemesku na jiné číslo