Tisíc vůní Malajsie

| Autor: Rudolf Havlík (Juicy) | Rubrika: Zábava

Říká se, že mořské želvy při kladení vajec pláčou. Vědci tvrdí, že je to kvůli slané vodě a stresu. Malajsijci jsou ale přesvědčeni, že tak dávají navždy sbohem svým mláďatům. Jestli chcete zjistit, jak je to doopravdy, vypravte se na ostrov Borneo.



Borneo leží na jihovýchodě Malajsie, jedna půlka patří Malajcům, ta druhá připadla v teritoriálních sporech Indonésii. Na ostrov se dostanete nejlépe jednou z nízkonákladových leteckých společností. Odletíte z Kuala Lumpur nebo ze Singapuru a za cíl si zvolíte buď Kota Kinabalu, nebo Sandakan. Kota Kinabalu leží na severní straně ostrova a je plné hotelů, barů a turistických povyražení.

Ubytovat se zde je snadnější než si vyměnit večer spodní prádlo. Hotely a hostely jsou naskládané vedle sebe, stačí jich pár obejít a najdete si svůj standard. Pokud chcete být trochu nezávislí, pohybovat se po ostrově podle svého a nebýt otrokem cestovních kanceláří, které vám za velké peníze prodají velké nic, pronajměte si auto. Není to nic těžkého, jakmile vyskočíte z letadla, narazíte do přepážky, kde vám auto půjčí. A nepotřeboval jsem k tomu ani mezinárodní řidičák. Já zvolil nejlevnější variantu, moje auto vypadalo přibližně jako peřiňák na kolech, ale všude jsem se s ním vešel a nenutilo mě honit se za rychlostí.

Pláže z kalendáře

U Bornea se nachází několik ostrůvků s panenskými plážemi, které vypadají jako z kalendáře s lechtivými slečnami. Problém je, že tam silnice nevedou, takže pokud se tam budete chtít podívat, musíte vyrazit loďkou. To vše skýtá ohromnou možnost Malajcům, jak z vás vyždímat, co se dá. Poplatek za převoz, poplatek za návštěvu ostrova a tak dále…



Pro plážové povaleče jsou ostrůvky ideální místo, kde můžete ležet pod palmami na bílém písku, šnorchlovat v útesech ve vyznačeném teritoriu nebo pořizovat fotografie, které vaše kamarády neskutečně naštvou. Osobně jsem měl smůlu, protože byla zrovna sezona medúz, a na pláž jsem se proto vracel z moře skoro kompletně ochrnutý. To vám ale samozřejmě Malajci před zakoupením lístků neřeknou. Pokud budete mít chuť, můžete se vydat na cestu podél pobřeží.

Naleznete liduprázdné pláže, kam se turistova noha ze strachu před smrtí (v cestovní kanceláři vám napovídají cokoli, jen abyste využili jejich služeb) neodváží. Nikdo tu není, jen moře, vy a pár hadů schovaných někde ve vegetaci. Ve chvíli, kdy vás voda začne nudit, a spáleniny na kůži dosáhnou druhého stupně, je rozumné vyrazit na pár dní do vnitrozemí. Na Borneu najdete ještě velké kusy pralesa, které jsou zcela nedotčené člověkem, a žije v nich velká spousta divných věcí, které nikde jinde na světě neuvidíte.

Orientačním bodem může být hora Mount Kota Kinabalu, nejvyšší hora jižní Asie, pod kterou se rozkládá ohromný přírodní park s unikátním ekosystémem – tolik popis z letáčku cestovky. Realita je jiná. Ze silnice v horách se najednou vynoří ohromná skalnatá masa, která se topí v mracích, a pod ní trčí prales jako z dobrodružného filmu. Srdce vám zaplesá. Orientace v parku je jednoduchá a s mapou treků se neztratíte, protože procházka pralesem připomíná výlet do Františkových Lázní. Nemáte se čeho bát.



Pro otrlejší povahy je prostě lepší zastavit někde mimo park a vydat se do džungle po svých a pocítit na vlastní kůži tu sílu. Dojít k řece a postavit se na kameny uprostřed pralesa a zabouchat si do prsou jako Tarzan. Na cestovatele číhá v pralese mnoho záludností. Tak třeba, smrdí to jako lejno a kvete to, co to je? Nevíte? Rafflesia.

Záhadná květina, která roste uprostřed pralesů a mívá průměr i metr. Ohromné houbovité květy vypadají, jako by sem nepatřily. Pod dohledem průvodce se u nich můžete vyfotit a doma před kamarádkami pak machrovat s pár vědomostmi. Smrdí to ale vážně pekelně a je to po cestě, tak tuhle „vůni Malajsie“ nevynechejte.

Pokud máte dost odvahy, zamiřte do vodní vesnice. Podepřená kůly a papundekly jako by bloudila po moři a zakotvila na pár dní zrovna tady. Něčím to připomíná kulisy z filmu Vodní svět s Kevinem Kostnerem. Ve chvíli, kdy vstoupíte do vesnice skrze horu odpadků, obklopí vás jiný prostor. Široko daleko nikde ani jeden pravý úhel a kolem vás banda dětí, které vás budou doprovázet po visutých lávkách ulicemi vesnice. Nezavřete pusu od zdravení a nikde nenarazíte na negativní reakci. Stačí se jenom chovat slušně – a úsměv v těchto částech světa pořád ještě funguje. Ten můj je z pražských ulic trochu zamrzlý a chvíli ho musím trénovat. Nahlédnete do domácností a hospod nad vodou. Do světa, který řídí jiné zákony než diktát nábytkové kultury z IKEA.

Vzhůru za Sandokanem

Kdo nepadl do náruče turistických kanceláří, může se vydat na vlastní pěst napříč ostrovem do města Sandakan. Možná právě odsud vyplouval slavný malajský tygr, kterého jsem nosil jako malý na triku. Šest hodin cesty autem. Není to zase tak hrozné, ve chvíli, kdy sjedete z hor, už to začne ubývat. Uvidíte, že Borneo není plné pralesů, ale velkou část ho zničily společnosti, které pěstují na gigantických plantážích palmy, ze kterých získávají palmový olej. Ze začátku vám to bude připadat exotické, ale postupem času se tvář krajiny měnit nebude a vám dojde, že nenávratně zmizela podstatná část přírody. Společně s asijskou mentalitou tu bude za pár let bojovat o život poslední opice.



Sandakan je odporná díra plná opršelých paneláků a garáží s obchody. Pár hotelů, zaparkované lodě malajského loďstva, které brání těch pár ostrůvků, jež sebrali Filipíncům, a to je všechno. Asi si říkáte, proč vás vláčím zrovna sem. Je to odsud blíž na pár míst, která stojí za to. Nedaleko je pralesní zoo plná orangutanů. Napůl ochočené opice tu pořádají každý den divadlo pro turisty a vy si je můžete prohlédnout za ohradou a vzdychat až do zblbnutí. Když však chcete vidět opičáky pěkně na stromech, tam, kam patří, máte možnost šedesát kilometrů jižně od Sandakanu. V přírodním parku u řeky uvidíte opice v přirozenějším prostředí.

Další dobrodružství na vás číhá u řeky. Když tryskem objedete stánky cestovních kanceláří, a sjedete z cesty k řece někde, kde neprudí barevné reklamy, ušetříte spoustu peněz. U každého sjezdu bývá vesnice nebo aspoň přívoz a u něj pár domorodců. Pokud budete chtít, seženou vám do deseti minut člun od někoho z vesnice i s mladým klučinou, který vás za pár šupů proveze po řece úplně stejně, jako když se svěříte do ruky průvodcům s tlampači a záchrannými vestami. Uvidíte vodní ptáky, narazíte na nosály, a když budete mít štěstí, dojde i na ty slavné orangutany.

Tajemství jeskyně

Hurá zpátky do auta, doplnit benzin v kterémkoli stánku u silnice. Prodávají ho v PET láhvích jako sodovku, takže pozor na viněty, ať nemáte průjem. O pár kilometrů zpět sjedete ze silnice a projedete branou, která něčím evokuje tu z Jurského parku. Několik set metrů lesem a stojíte před černou dírou. Ohromná tmavá jeskyně Gomantong, kde se už odpradávna sbírají hnízda rorýsů, kteří žijí pod stropem jeskyně a jejichž obýváky jsou vyhlášenou a neskutečně drahou ozdobou malajské kuchyně. Některé kulinářské senzace si nechám ujít, ale třeba vám to přijde k chuti. Každopádně si připravte balík peněz.



Sběrači hnízd lezou po jeskyni pomocí visutých žebříků neuvěřitelně vysoko. Hlouběji v jeskyni zjistíte, že už nejdete po dřevěném chodníčku, ale pod nohama vám křupou hejna švábů a pavouků. Ani nevím, proč mi to nepřišlo divné. Zážitek k nezaplacení a ještě si procvičíte lýtka, jak si budete pořád protřepávat nohavice. Jeskyně vás ohromí, stejně jako jinde ve světě, a je jen na vás, jak blízký vztah máte k entomologii. Pokud vás osminohé věci nerozházejí, nenechte si tohle místo ujít. K večeru dorazíte do hotelu, říznete sebou na postel a spánek na sebe nenechá dlouho čekat.

Želví filozofie

Ráno vyrážím směrem na Želví ostrov. Člun vás vyveze deltou řeky na volné moře k jednomu z ostrovů nedaleko od pobřeží. Tady absolvujete povinnou přestávku a nakrmí vás v některé z nasmlouvaných restaurací. Byznys je byznys a nedá se tomu vyhnout, tak se nestyďte a s chutí do toho. Já mořskou stravu vynechal a raději jsem s foťákem obkroužil zátoku a nasbíral pár fotografií, ke kterým se teď rád vracím. Tahle exotika se nikdy neomrzí. Průzračné vody, opuštěné ostrovy s plážemi. Co chcete víc od života v danou chvíli?

Želví ostrov je hlídaným místem. Rezervací, kde sídlí stanice na záchranu mořských želv a kde budete mít možnost uvidět jeden ze zázraků světa a nalít si do hlavy pár vědomostí. Samozřejmě, aby to celé dávalo smysl, ostrov je nádherný, a na přilehlé pláži se můžete celý den slunit a šnorchlovat v útesech, jinak by se sem nikdo nehrnul. Ve chvíli, kdy jsem našel pod vodou dva malé rybí klauny v sasankách, jsem měl na obličeji výraz jako Luděk Sobota. Ostrov obejdete za hodinku a máte možnost obdivovat útesy a palmy, dokud se slunce nezačne sklánět k obzoru. Pak se začnou dít věci. V noci dorazí želvy.



Nikdy nevíte, jestli se objeví. Je to risk, který musíte akceptovat. Strážci ostrova vyberou jednu, která se stane objektem vašeho zájmu. Je to napínavé čekání, to mi věřte. V jemném světle budete sledovat, jak ohromná želva klade svá vejce do plážového písku. Budete klečet na kolenou a jen stěží dýchat. Zjistíte, jak vejce chrání před predátory, kteří na ně už čekají, a jak se vypouští do moře malé a životem kypící želvičky. A když budete mít štěstí, budete tu svoji moci do vln postrčit. Viděl jsem jednoho chlapíka, kterému se to poštěstilo, a jásal, jako kdyby vyhrál ve sportce. Dodnes mu to závidím. Zbytek noci potom strávíte v myšlenkách a budete si klást otázky, na které nelze najít odpověď. Je to jeden z nejsilnějších okamžiků, které se mi podařily zažít.

Pokud se umíte potápět, pak je Malajsie ideální destinací i pro vás, a když se vám vydaří načasování, budete se potápět vedle žraloka velrybího, což je můj sen už od doby, kdy jsem hltal Kontiki. Tentokrát na to ale nemám ani čas, ani peníze. Jednou se sem zase vrátím. Musím, protože jsem ještě zdaleka neviděl všechno. Malajsie má tisíc vůní, je ohromně exotická, ale zároveň vám nabídne dostatečný komfort i v případě, že se v Asii ještě necítíte pevní v kramflecích. Nabídne vám od každého něco a v cenových relacích, které si budete moci nastavit přímo podle sebe. Bude se vám odsud těžko odjíždět.







Dlaší zajímavé články najdete v aktuálním vydání časopisu Juicy.




ČTĚTE TAKÉ:
Andělská tvář pro Diora!







STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU

Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Dnes | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Dnes | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Včera | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…