Vánoce našich předků

| Autor: redakce | Rubrika: Zábava

Každý ví, že Vánoce v té podobě v jaké je slavíme dnes nejsou zase tak dávnou tradicí.

Vánoce našich předků.


Každý ví, že Vánoce v té podobě v jaké je slavíme dnes nejsou zase tak dávnou tradicí. To, že se vánoční stromeček zabydlel v českých domácnostech(nejdříve měšňanských, později i venkovských) až po roce 1812, kdy byl první stromeček hvězdou vánočního
večírku, který uspořádal pro své přátele J.K.Liebich - pozdější ředitel Stavovského divadla, v libeňském zámečku Na ztracené vartě, také není žádnou novinkou. Stejně tak bramborový salát se smaženým kaprem nebo řízkem není tradičním pokrmem
dlouho. Jak ale slavili Vánoce naše prababičky? Některé zvyky se v rodinách udržují dodnes.


fotoVánoce začínaly Adventem, jeho začátek byl stanoven vždy na nejbližší neděli mezi 27.11.-3.12. Symbolem byl adventní věnec se čtyřmi svíčkami, které se postupně
rozsvěcovaly, každou adventní neděli jedna.

První "věštecký" den byl 3O.11. na Sv.Ondřeje, tehdy se předpovídala budoucnost. Na sev. Moravě např. věštily pomocí ukryté hlíny, chleba, hřebenu či prstenu pod hrnkem. Toho kdo měl pod hrnkem hlínu, čekala do roka smrt, hřeben měl varovat nálezce
před onemocněním, chleba znamenal blahobyt a prsten, co jiného než svatbu.

Jiným českým zvykem bylo půlnoční klepání na kurník. Dívka zaklepala na kurník a když se ozval kohout, měla se do roka vdát, ozvala-li se slepice, musela si dívka na svatbu ještě nějaký čas počkat.

4.12 na sv.Barboru i dnes řežeme třešňové větvičky "barborky", aby nám vykvetlo štěstí. Rozkvetlé "barborky" měly také znamenat svatbu v příštím roce pro

dívku, která je trhala. Sv.Barbora má stejné poslání jako Mikuláš, naděluje hodným dětem,ale do punčochy. Za Barboru se převlékaly dívky, vždy do bílého, pomoučily si obličej, na hlavu si daly zelený věnec(symbol nevinnosti) někde byl věnec ozdoben zapálenými
svíčkami. Chodily po vsi a zlobivé děti vypláceli metlou, hodným naopak nadělovaly různé dobroty.

Sv.Mikuláš byl uctíván jako patron mořeplavců, mlynářů a obchodníků, ochránce šňastného manželství. 6.12 v den jeho svátku se konaly mikulášské trhy, kde se především prodávalo typické mikulášské figurální pečivo, mělo tvar zvířátek, pletenců,
brejliček, panenek, čertů apod. V jižních a západních Čechách děti dostávaly "ježka" nebo "svět" - jablko se zapíchanými špejlemi, na kterách bylo navlečené ovoce. Ve Slezku chodily Matičky či Mikulášky, pobobné Barborkám a také nadělovaly.

13.12 chodila Lucie. Obvykle bíle oděná žena se škraboškou s velkými zuby. Chodila do domů a ve světnicích husí "kosinkou" vymetala smetí z koutů. Byla patronkou přadlen a symbolem čistoty.


Štědrý den.

Co bylo před stromečkem? Zeleň patří k Vánocům odpradávna. Místo stromku se používaly větve chvojí, pokládaly se na stůl nebo se nad něj zavěšovaly. Byly zárukou štěstí, zdraví a úspěchu. Důležitou rostlinou byla také "růže z Jericha" lat.
Anastatica hierochuntica. V suchém stavu vypadá jako šedé klubíčko, namočí-li se(nejlépe do vína) krásně se rozvine a připomíná tak trochu mořskou hvězdici. Pokud se rozvila právě do hvězdy, znamenalo to, že další narozené dítě bude chlapec. Byla také zárukou
zdraví a dobré úrody pro jeho rodinu. Na vesnickém stole ležela vždy ošatka s obilím, které se na jaře vyselo s ostatním a mělo zajistit bohatou úrodu.

Ráno se pekly vánočky a hospodyně chodily z rukama od těsta obejmout ovocné stromy, aby přinesly úrodu. Místně ovazovali kolem kmenů povříslo. Vdavekchtivé dívky chodily třást bezovým keřem. Během třesení odříkálaly "Třesu, třesu bez, kde je milý
dnes." Ze strany odkud se ozval psí štěkot měl přijít jejich budoucí ženich. Ten den se nikomu nic nepůjčovalo, aby se neprobudily zlé síly.

V betlémě se zapalovala svíčka -"betlémské světlo", které představovalo symbol míru, lásky a vzájemnosti.

K štědrovečerní večeři se usedalo jakmile vyšla první hvězda. Počet lidí u stolu měl být sudý, to znamenalo štěstí. Nikdo, kromě hospodyně nesměl během večeře od stolu vstát, kdo odešel, v příštím roce zemřel. Jinde by zase drůbež nenesla.

Štědrovečerní večeře měla co nejvíce chodů, nejlépe devět, to mělo zajistit bohatství.

Prvním chodem bývaly oplatky, pečené ve speciální oplatečnici (pobobně jako vafle nebo lázeňské oplatky) Dalším chodem byla polévka. Rybí se vařila v bohatých rodinách nebo v rybníkářských krajích. Častější byla polévka houbová s čočkou nebo
hrachem, jinde zásmažková.

Následoval pokrm z krup a hub nazývaný buď "kuba", "ševcovský jahelník" či "maňas". V podkrkonoší jedli hubník - svítek s houbami. Do všech těchto pokrmů se přidával česnek, jako ochrana před zlou mocí, dával se i dobytku a drůbeži.
Jako součást štědrovečerní večeře nesměl chybět hrách, který představoval prastarý obřadní pokrm. Dále to byly sladkosti: vánočky, lívance, buchty nebo kynuté knedlíky. Závěr večeře patřil ovoci. Rozkrajování jablek, pouštění lodiček ze skořápek,
lití olova, šupina pod talířem jsou zvyky, oblíbené i dnes. Stejně jako vánoční koledy.

Aň už je tradice Vánoc v každé rodině trochu jiná, nejdůležitější je, abyste je mohli prožít v klidu a příjemné náladě spolu se svými blízkými.


Hezké Vánoce.


Autor: ZO

Další články z rubriky

FOTOGALERIE: Tyhle fotky vás dojmou! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

FOTOGALERIE: Tyhle fotky vás dojmou! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dnes | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

7. 12. | Vystavit svoje tělo čočce fotoaparátu, zvlášť když nejste modelka a není vám sedmnáct, stojí dost…

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…