Vaše příběhy: Ty nejkrásnější, nejbizarnější i nejhorší dárky, které jste dostali

| Autor: Veronika Matoušková | Rubrika: Zábava

K Vánocům patří neodmyslitelně i dárky. Všichni si už dlouho dopředu lámeme hlavu, čím nejvíc potěšit ty, které máme rádi. Zeptali jsme se několika z vás na vaše „nej“ dárky…

Vaše příběhy: Ty nejkrásnější, nejbizarnější i nejhorší dárky, které jste dostali

NEJdojemnější dárky

O Vánocích jsme všichni „naměkko“ a nikoho to nepřekvapuje, zkrátka to k té době patří. Naopak, za „podezřelé“ jsou ti, s nimiž tyto svátky ani nehnou. Přesto, dojetí může vystupňovat i takový dárek, na nějž se vzpomíná celý život. Se svými zážitky se nám svěřil i Honza, Eva a Martina.

Milý táto….

„Před Vánoci 2007 manželka potratila dvojčata. Hodně ji to sebralo. Mě taky, ale snažil jsem se fungovat normálně, aby ve mně měla takovou oporu, jakou potřebovala. Těsně před svátky mě zavolal kamarád, jestli bych mu nemohl pomoct předělat zásuvky, a tak jsem na dvě noci odjel. Zdálo se, že vše se vrací jakž-takž do normálu, tak jsem jel. Vrátil jsem se třiadvacátého večer, a všiml si, že manželka je nějaká jiná, v napětí, ale víc se usmívala než jindy, tak jsem tomu nepřikládal jiný význam než ten, že jsou tu Vánoce.

Po štědrovečerní večeři jsme si nadělovali dárečky, a když bylo všechno rozdáno, tak mě ještě vzala ke stromečku a podala mi jeden dáreček, který byl na stromečku. Sedl jsem si s ním – byl to malý balíček a k tomu obálka. Jako první jsem rozbalil balíček, a tam byly miniaturní ponožtičky ve tvaru slona. Začal jsem tušit, a v duchu se modlil, aby obálka potvrdila moje tušení. Slova „Milý táto“ mi vehnala slzy do očí a i dnes, když na to myslím a Pepínovi je pět a půl, prožívám tu radost. Dnes o to větší, že vím, jak báječný kluk se nám narodil,“ podělil se se svým „NEJ“ dárkem Honza (39).

Dojemný spotřebič? Proč ne?

Nej dárek může být i materiální, pokud je nečekaný a vytrhne trn z paty. Své o tom ví i Hana (35): „Jednou, když jsme spali u babičky s dědou, nás v noci probudilo pískání spotřebiče. Po chvíli jsme přišli na to, že je to myčka, která hlásila poruchu. Jen jsme ji vypli, aby nevzbudila kluky. Ráno to babi s dědou řešili, že to už je letos poněkolikáté, že to je vždycky minimálně tisícovka za opravu, a kde ji mají brát, když mají jen důchod… Uzavřel to děda slovy – no nevadí, celý život jsem myl nádobí ručně, tak holt budu pokračovat…

Nedalo nám to, a když jsme šli s dětmi ven, zamířili jsme do obchodního centra. Kluci tam jezdí rádi na mašinkách, a mají rádi i dětský koutek. Tak jsme jej využili, a když jsme byli sami, zamířili jsme do obchodu s elektrotechnikou.

Celou dobu jsme mudrovali, jestli to máme nebo nemáme udělat, ale nakonec jsme jim tu myčku koupili. Vybrali jsme opravdu kvalitní, stejné značky, jako máme my. I prodavačky se na nás hezky usmívaly, protože jsme řekli, že hledáme myčku pro prarodiče, aby už nemuseli řešit věčné poruchy. Zlí jazykové by řekli, že prodavačky viděly nákup za víc než deset tisíc, ale ten úsměv byl jiný, prostě vánoční….

Když jsme se vrátili na oběd, a přiblížila se chvíle předání, manžel říkal, že je nervóznější, než když hlásil průšvih na základce… Původně jsme jim potvrzení chtěli dát až po jídle, ale nevydrželi jsme to a už po polévce jsme řekli, že jsme takhle náhodou potkali Ježíška a něco nám pro ně dal…. Babička na to nejprve nechápavě koukala, musela to číst asi třikrát, než jí to došlo. A pak, místo odpovědi, se jí začaly po tvářích kutálet slzy dojetí. Filípek, ten náš starší, se lekl, proč babička pláče, a Martin ji šel utěšovat… Vzala si je na oba na klín a předala papír dědovi. A i toho jsem poprvé v životě viděla natolik dojatého, že mu tekly slzy. Za dva dny jim myčku přijeli zapojit, a na Štědrý den už myli bez problémů. Dodnes říkají, že takového Ježíška, byť přesně týden předem, nikdy nezažili,“ usmívá se Hana a stopu dojetí můžete vidět i na její tváři.

NEJkrásnější dárek

Pro každého z nás může nejkrásnější dárek představovat něco úplně jiného. Alena, Martina a Radka nám svěřily své tři nejkrásnější vánoční dárky.

Červené klubíčko

Alena zavzpomínala na Vánoce, když jí bylo 17 roků: „Jako každá správná holka jsem byla až po uši zamilovaná. A když mi tehdejší přítel podal malé, červené klubíčko, v první chvíli jsem nevěděla, co s tím. Pak mě napadlo, rozvázat mašličku navrchu a motat, motat…. Postupně jsem se domotala až k překrásným náušnicím… Jako zamilovaná puberťačka jsem to až tak nechápala, až zpětně oceňuji, jak krásný a nápaditý dárek to vlastně byl…“

Pokojíček pro panenky

Se svým nejkrásnějším dárkem se nám pochlubila i spisovatelka Martina Bittnerová. „Hrozně jsem ujížděla na panenkách a měla jsem takové ty malinkaté. A když jsem v roce 1984 dostala dva pokojíčky pro tyto panenky, byla jsem šťastná, otec je vyrobil z krabic, dal tam tapety, udělal okna, natáhl do nich igelit místo skla. Krása. V pokojíčkách jsem měla koberec, v kuchyni bylo lino. Taky jsem do kuchyně později dala i koupelnu. Vyhrála jsem si s tím strašně moc! Ono se to nedalo tehdy vůbec sehnat, takže si holt lidi museli pomoct sami. Ale byl to originál a na to fakt asi nikdy nezapomenu.“

Tradiční trojice

„Jako dítě (za hluboké totality) jsem dostala něco, co jsem nemohla poznat, co to je. Byla to taková barevná asi půlmetrová tyčka. Koukala jsem na to a nechápala. Až pak jsem zjistila, že jsou to fixy - takové malé, nastrkané jedna do druhé - spojené v tyčku. Mamce to někdo dovezl z ciziny.

Jinak jsem celé dětství očekávala pod stromečkem (a vždycky to tam k mé radosti bylo) noční košili, knížku a plyšáka. Bez toho by snad ani nebyly Vánoce. A zalézt si večer do postele v nové noční košili s plyšákem a knížkou, to byl vrchol blaha. A nejlepší dárek? Vlastně si jich moc nepamatuju... ale nejpoužívanější, nejmilejší, nejlepší byla asi knížka „Od agamy po žraloka“ - encyklopedie zvířat, která má dodnes čestné místo v knihovně,“ vzpomíná paní Eugenie.

NEJbizarnější dárky

Napadlo by vás, dát pod stromeček něco, nad čím zůstane rozum stát? Vás možná ne, ale věřte, že se najdou i tací jedinci, kterým je praktičnost nadevše. Na druhém „pólu“ stojí ti, kteří říkají, že praktické věci si člověk stejně musí koupit, a tak naopak kupují věci, které nikdo nepotřebuje, ale kterými chtějí potěšit.

Výfuk

Svůj vánoční příběh nám svěřila i paní Věra. „Jednou se mi rozbilo auto těsně před Vánocemi. Začala jsem tedy více jezdit manželovým autem, a těšila se na Vánoce. Jaké bylo moje překvapení, když jsem pod jedličkou místo krásného kostýmku, šperku nebo parfému našla výfuk. Své rozčarování jsem nedokázala ovládnout a tvářila jsem se asi patřičně kysele, protože manžel se dotčeně ozval, co se mi nezdá na dárku za šestnáct tisíc, když notabene on chce, abych mohla jezdit a nic se mi nestalo. Takže za tu špatnou jsem ve finále byla já,“ směje se dnes už této vzpomínce paní Věra.

Trombón

To strýček paní Zuzany byl jiný formát. „Jak vždycky říkal, o Vánocích si lidé mají především dělat radost, ne si dávat věci, které by si stejně koupit museli. A tak tetička jednou našla pod stromečkem trombón – obrovský, zlatý, naleštěný. Jindy to zase byly činely. Teta už se naučila z podobných dárků ´radovat,´ ale vím, že týden před Štědrým dnem už trnula, co to zase letos bude, tím spíš, když viděla, jak se naparuje, že bude koukat… No, většinou koukala, a pak už i sehrála mistrnou scénku na téma veliká radost. Mámě u svařáku a rohlíčků pak zoufale líčila, proč strejda nemůže být normální a dát jí klidně punčocháče…,“ usmívá se Zuzana.

Prádlo. Termo.

Prádélko ženy často nacházejí pod stromečkem. Většinou se jedná o designově povedené kousky, které rozdráždí fantazii, navnadí na chvilky ve dvou a obvykle jej na sobě nemáte déle než pár minut.

Markéta jednou pod stromečkem našla sice také prádlo, ale trochu jiné. „Chodila jsem s Pavlem přes rok a chystali jsme se na druhé společné Vánoce. A u stromečku jsem kromě dalších drobností objevila termo prádlo. Měla jsem z něj opravdu radost, byl to totiž velký důkaz lásky. Pavel dobře věděl, jak moc trpím na záněty močového měchýře a ledvin, a tak mi dal něco, co mě v zimě zahřeje a díky čemu nebudu skučet jako pes. A přesto, že já jsem to ocenila, přílišné pochopení tento dárek od okolí nezískal. Jo, takhle kdyby mi dal saténovou košilku, tak by kamarádky i maminka vzdychaly, jak je pozorný. Ale to, že si všiml co mě trápí a udělal vše proto, aby se to neopakovalo, jim asi bylo dost málo,“ krčí rameny Markéta.

Kondomy

Napadlo by vás, že i kondomy mohou být ukryty pod vánočním stromečkem? Že ne? Možná vás přesvědčí Andrea: „Před x lety jsem své (tehdy promiskuitní) kamarádce darovala rodinné balení kondomů a prý lepší dárek dostat nemohla…“

NEJjsmutnější

Na nejsmutnější dárek vzpomíná Dana. „Psal se rok 1955 a já ležela na plicním oddělení v nemocnici s tuberkulózou. Nikdo za mnou nesměl, bylo to infekční oddělení. Bohužel mne neminuly Vánoce na lůžku. Rodiče mi poslali nádhernou panenku, přesně takovou, po které jsem toužila – mrkací, která navíc měla vlasy a to v té době byl hit… Ale bohužel, domů jsem si ji vzít nemohla – zkrátka infekční oddělení má svá pevně daná pravidla, která se nemohou porušovat. A tak jsem ji tam musela nechat, i když mi z toho bylo smutno…“

NEJradostnější

„Největší radost mám z dárku, který dám, ne z těch, které dostanu,“ říká Jitka a zmiňuje dárky, které každoročně vozí i se svými dětmi do dětských domovů. „Sice nikdy přímo nevidím, jakou radot mají, ale nevadí. Ráda si to představuju, a říkám si, že jejich oči teď září i díky mně, a to mi k radosti stačí, “ uzavírá naši anketu Jitka.

Závěrem

Ať už pod stromečkem najdete cokoliv, přejeme vám, abyste měli radost. Vždyť o to jde o svátcích především – udělat si navzájem radost….

Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…