Špatná zpráva zní, že lidstvo stálo na pokraji vyhynutí – stačila jedna bitva či banální nemoc. Ale je tu i dobrá zpráva: stalo se tak před 70 000 lety.
Skutečně, poslední genetické výzkumy otištěné v časopise Američan Journal of Human Genetics ukázaly, že „lidstvo“ tehdy na celé planetě tvořil pouze hlouček 2000 osob. Náš lidský druh byl na pokraji vyhynutí. Stačilo málo: přírodní katastrofa jako třeba povodeň, epidemie nemoci či násilný konflikt, a možná už bychom tu vůbec nebyli.
Jak na to vědci přišli? Východiskem bylo zjištění, že všichni lidé mají v podstatě úplně stejnou DNA. U šimpanzů, našich genetických bratranců, je to přesně naopak. V jediném stádu šimpanzů může být větší genetický „rozptyl“ než mezi všemi šesti miliardami lidí, kteří nyní obývají Zemi.
Vědci z toho usoudili, že v jeden okamžik musel být genetický rezervoár lidstva zredukován jen na velmi malou skupinu. Tím se stalo, že dnešní populace nemá genetické rozdíly. Badatelé se shodli na tom, že se tak stalo zhruba před 70 000 lety. Nevylučují ovšem existenci dalších skupin předchůdců člověka - na Zemi tedy mohlo žít mnohem víc lidských bytostí než zmíněné dva tisíce osob.
Ale z téměř identické podobnosti DNA dnešních lidí plyne, že předky nás všech musela být právě jen tato malá skupinka. (Plus)