Vzhůru do hor!

| Autor: Renata Francová (Juicy) | Rubrika: Zábava

Vysokohorská turistika může mít spoustu podob - od výletu na Ještěd až po pokoření Mont Blanku. Vřele doporučuju začít tím prvním. Kdo se nikdy nevydrápal na vrchol kopce, hory či velehory, nepochopí, že lezení po horách není jen obyčejný sport, ale životní vášeň.





Než se však stanete uznávanou členkou expedice zdolávající nejvyšší alpské vrcholy, hodí se osvojit si několik základních dovedností a znalostí a také vypochodovat nějaký ten kopec v naší krásné české kotlině.




Máme pro vás několik tipů, jak se do lezení po horách bezbolestně zamilujete a maximálně si užijete radost z překonávání nadmořských výšek i samy sebe.



Jak začít:



Přemluvte přítele, kamarádku nebo se připojte k partě známých a vyrazte na pár dní do českých hor. Překrásné jsou výlety na šumavskou Kleť, pochůzky po Beskydech nebo se vydejte na náročnější, ale obligátní Sněžku.



Pokud jde o ubytování, za noc ve společné noclehárně ve spacáku zaplatíte v Česku kolem 150 až 250 Kč, za dvoulůžkový pokoj vytáhnete z kapsy částku i čtyřnásobnou.







Moje zkušenosti a zejména pak ceny ubytování v zahraničních chatách mě naučily vzít zavděk společnou noclehárnou všude a za všech okolností. Nevýhodou tohoto způsobu bydlení jsou zvukové projevy spolunocležníků. Nikomu nepřeju noc s chrápajícím a všemožně skučícím dědkem v noclehárně v Tatrách. Jediný, kdo se tu noc vyspal, byl on.



Pokud víte, že tohle prostě nezvládnete, zaplaťte si v chatách pokoj nebo putujte z kempu do kempu. Noc v těch českých vás vyjde zhruba na 100 až 250 Kč za dvě osoby a stan (ceny za ubytování v chatách či kempech v zahraničí jsou obvykle dvoj- až trojnásobné). Nevýhodou nocování pod stanem je především fakt, že si svou střechu nad hlavou během pochodu vláčíte s sebou.



V některých kempech se však dá pronajmout i malá chatka pro dva až šest lidí. Pokud jako já trpíte arachnofobií, myslete také na to, že nikde se nevyskytuje větší koncentrace obrovských pavouků než na společných toaletách v kempech. I když vás možná představa pavouků a chrápajících dědků děsí, věřte, že po celodenním pochodu budete i na dřevěné pryčně spinkat jako děťátko.



Co koupit do začátku:



Chcete-li se pustit do vysokohorské turistiky, bude třeba, abyste zpočátku lehce provětrala peněženku. Jinak jde ale o finančně poměrně nenáročný sport. Nejpodstatnější výzbrojí jsou boty! Bytelné pohorky. Do těch se určitě vyplatí investovat. Na Ještěd se sice ještě v keckách vydrápete, ale myslete na to, že tam, kde končí asfaltová cesta, začíná zatraceně vysoké riziko, že si bolestivě pochroumáte nohu.



Sklouzne vám mezi dva kameny ani nemrknete a vaši kamarádi si budou moct celý zbytek dne nacvičovat snášení raněného do údolí. Celokožené pohorky stojí asi od 2500 až 4000 Kč a vydrží vám spoustu let. A nemusí na ně sedat prach ani v zimě, skvěle vám poslouží při zdolávání nástrah zamrzlého města. Navíc určitě nejsem jediná žena, která je přesvědčená, že jí pohorky prostě sluší a má v nich (výrazně!) menší zadek.



Až je budete kupovat, myslete na to, že vám při celodenní chůzi noha vždycky trochu nateče. Zkoušejte je vždy ve sportovních ponožkách a dbejte, aby se prsty nedotýkaly zevnitř špičky boty. Mezi koncem palce a špičkou boty by měla být vůle asi na půl až jeden centimetr.



Dále si určitě pořiďte trekové hole. Stojí okolo čtyř stovek, jsou skládací a tak lehoučké, že o nich ani nebudete vědět. Pomůžou vám balancovat na kamenitých cestách i úzkých stezkách po hřebenech hor, a navíc s nimi senzačně posílíte ruce a prsní svaly. Nezapomeňte ani na nepromokavou bundu nebo alespoň pláštěnku.



Až se budete jednou vydávat na obtížnější výstupy, vyplatí se vám pořídit si nebo si alespoň půjčit horolezeckou helmu, která vás ochrání před padajícími kameny, a takzvaný sedák, což jsou popruhy kolem pasu a stehen, díky kterým se můžete při výstupu či sestupu jistit na nebezpečných úsecích. (Mimochodem také velmi slušivá výzbroj.)



Co s sebou:



Tento článek píše osoba, která si do hor, kde nebyla čtrnáct dní ani kapka vody (kupovala se za pět eur za litr na horských chatách), zabalila půllitrový sprchový gel s vůní levandule. Tuhle chybu už neudělám a vy se jí vyhněte také. Uvědomte si, že vše, co si tak nadšeně ládujete do batohu, budete celou dobu vláčet na zádech.



Zabalte jen to, bez čeho se skutečně neobejdete. Plyšového medvěda a saténovou noční košilku si vezmete třeba k Mácháči. Rozhodně však nezapomeňte na základní léky pro všechny alternativy střevních problémů, náplasti, obinadlo, toaletní papír a vlhčené hygienické ubrousky.



Do hor nejezděte bez slunečních brýlí. Slunce praží na vrcholech mnohem intenzivněji a paprsky odrážející se od zbytků sněhu vám můžou zařídit opravdu bolestivý zánět spojivek. Vytrvale se taky natírejte opalovacím krémem s vysokým faktorem. Nést těžkou krosnu na bolestivě spálených zádech není žádný med.



Co k jídlu a pití:



Opět máte dvě možnosti: buď můžete jíst na horských chatách, kde si za mírně nadsazené ceny můžete dát hutnou polévku a některou z tradičních vysokokalorických bomb, které si po poctivém výstupu rozhodně zasloužíte. Nebo můžete zkusit odvážnou, poustevnickou variantu, která je výrazně levnější a dobrodružnější. Vařte si sami.



Malý plynový vařič s půllitrovou bombičkou vás vyjde tak na tisíc korun. Potom už stačí jen ešus, lžíce a nůž a houbička na mytí nádobí. A pokud nejste zrovna skauti, kteří si uvaří polévku i z jehličí a zaječího bobku, přibalte polévky v pytlíku, sušené omáčky a těstoviny.



Na konzervy raději zapomeňte, na cesty jsou zbytečně těžké. A co je na horských túrách nejsympatičtější? No čokoláda. Ta je absolutní nezbytností! Zachrání vás ve chvílích vyčerpání a několik čtverečků na vrcholu zdolané hory chutná stejně sladce jako pocit ze zdolání stovek (anebo tisíců) výškových metrů.



Ať už vyrážíte kamkoli, vždy, ale opravdu vždy si vezměte foťák! Když zabráníte svým přátelům v tom, aby vás při výstupu na laně fotili zespodu, posbíráte spoustu krásných snímků z vrcholů hor, které vám stejně jako mně ještě po letech připomenou, jak krásné je stát s roztaženýma rukama na vrcholu zdolané hory a v puse si rozpouštět čokoládu.



Nejpodstatnější výzbrojí jsou kvalitní pohorky! na ještěd se sice ještě v keckách vydrápete, ale asfaltová cesta jednou skončí a pak je zle.







Další zajímavé články se dočtete v aktuálním vydání časopisu Juicy.








ČTĚTE TAKÉ: Marcela Holanová: Se Šípem jsem se moc netrefila!













STAŇTE SE FANOUŠKEM DAMA.CZ NA FACEBOOKU



Další články z rubriky

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Pohádkové Vánoce: Podívejte se, jak je slaví britská královská rodina

Dnes | Ano, i v britské královské rodině se slaví klasické Vánoce včetně štědrovečerní večeře, rozbalování…

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Staré dobré časy? Ani náhodou! Takhle žily ženy před sto lety

Dnes | Obvykle se mluví o starých dobrých časech, často se říká, že dřív bylo líp. Jenže ono bylo spíš…

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Včera | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…