Vzrušující zážitky - jak žít naplno ?

| Autor: Portál | Rubrika: Zábava

Kdykoli Charles O’Rourke někam vstoupil, působil velmi sebevědomě, téměř jako by mu tam všechno patřilo. Hned bylo jasné, kdo má navrch a kdo tu bude určovat pravidla hry. Měl světlé vlasy, drsnou tvář a nosil sluneční brýle. Na sobě měl vždy perfektní oblek, který mu dokonale padl. Pohyboval se s obdivuhodnou elegancí a hbitostí a nic mu neušlo.

Bylo mu čtyřicet dva let a pracoval jako makléř. Jeho klienti byli stejní jako on – mladí, bohatí a měli v úmyslu to dotáhnout co nejdál. Byli velmi netrpěliví a rozhodně jim nevadilo trochu riskovat. Vlastně to je na tom bavilo. Každý den volali Charlesovi a čekali tu správnou radu, díky níž by mohli vydělat pořádný balík peněz. Charles denně obvolával manažery společností, které sledoval, a shromažďoval nejaktuálnější informace. Některé dny nemohl v kanceláři vydržet, a tak některé společnosti objížděl a kontroloval je osobně.
Na burze ho nepřitahovaly ani tak peníze jako právě napětí, kterému tam byl vystaven. Ne že by mu peníze byly lhostejné, ale bavilo ho hlavně to shánění a shromažďování informací. Pokaždé se mu rozbušilo srdce, když viděl další nabídku cenných papírů. Miloval vzrušení.


Ani o víkendu své tempo nezmírnil; pouze změnil prostředí, v němž si vybíjel svou energii. Jezdil s červeným, vždy zářivě naleštěným kabrioletem, na střešním nosiči surfové prkno. Na pláži naskočil na surf a zamířil rovnou do vln směrem k obzoru. Surfoval, dokud nebyl tak unavený, že mu plachta vypadávala z rukou a nohy se mu začaly třást. Miloval, když ho sůl štípala na vypjaté, spálené kůži, která se leskla po sportování. Celou noc se bavil s přáteli, aby získal energii do dalšího dne. V neděli se už zase nemohl dočkat, až se zase v pondělí bude moci vrhnout na burzu.


Měl mladšího bratra Michaela, který žil v Severovýchodě (USA). Nebylo to město, které by člověk jezdil obdivovat, ale na bydlení bylo příjemné. Michael měl pronajatý byt, který sice nebyl nijak přepychově vybavený, ale zato velmi pečlivě uklizený. Jeho největší chloubou a potěšením byly bohatě kvetoucí pelargonie za oknem. Rád sedával jen tak sám v kuchyni, usrkával bylinkový čaj a díval se, jak se jeho milované květiny rozrůstají. Bydlel necelou hodinu od domu, kde s Charlesem vyrůstali. Charles se přestěhoval na západní pobřeží, ale Michael neměl žádný důvod, aby se stěhoval tak daleko. Ve svém prostředí se vyznal, měl tam pár svých přátel a příbuzných a byl tam spokojený.


Michaelovi bylo dvacet osm a vypadal skoro stejně jako jeho starší bratr – měl stejnou narůžovělou pleť a nazrzlé vlasy, a dokonce i stejný úsměv; jen byl mladší a štíhlejší. Nosil klasické manšestrové kalhoty a košili. Stal se učitelem na základní škole. Původně studoval mikrobiologii, ale zdálo se mu, že vědecká práce je příliš stresující, a tak přešel na učitelství. Nekouřil a alkohol si dal jen zřídka. Nesurfoval, ale rád si chodil zaběhat, když už v ulicích nikdo nebyl. Měl jinou představu o skvěle stráveném víkendu než jeho bratr. V sobotu nebo v neděli si rád zašel do místních muzeí, ale většinou čekal až tak na druhý týden výstavy, kdy už tam bylo trochu méně lidí.


Charles a Michael byli vlastní bratři a vyrůstali ve velkém, starém domě, kde měl každý svůj pokoj. Vyrůstali ve stejné čtvrti, chodili do stejného katolického kostela a navštěvovali stejnou školu. Charles měl přesto velmi rád vzrušení, dobrodružství a všechno nové, zatímco Michael měl raději klid, ticho a známé věci. Ani jeden si při rozhovoru nepostěžoval na to, že by mu něco scházelo, a oba měli pozitivní vyhlídky do budoucna. Otázce, čím se liší, se zasmáli a odpověděli, že byli vždycky, už od mládí, každý úplně jiný. Když jsme se jich zeptali, zda by si svůj způsob života vyměnili, oba to okamžitě odmítli. Měli se rádi a respektovali se, ale v žádném případě by ani jeden nemohl žít tak jako ten druhý.


Charles žil v neustálém napětí a akci, zatímco Michael byl spíše přemýšlivější. Charles byl velmi společenský a vždy měl kolem sebe spoustu přátel, Michael dával přednost samotě a večerům s knihou doma. Oba však byli spokojení. Spokojení nebyli díky okolí – tomu, co dělali, nebo lidem, s nimiž se stýkali – ale vycházelo to z jejich nitra. Skutečný rozdíl mezi nimi nebyl v tom, jak trávili svůj čas, ale v tom, jak jejich mozky reagovaly na to, co podnikali. Jejich osobnosti se od základu velmi lišily. Něco naprosto zřetelně nutilo Charlese zkoušet nové věci a měl z toho dobrý pocit. Prováděl neobvyklé věci, protože měl rád nové, neobvyklé situace a výzvy; nacházel v tom zalíbení. Michael se zase naopak cítil dobře, když neexperimentoval. Vybudoval si hranice, uvnitř kterých se držel, protože měl rád známé věci. V mozku každého z nich probíhalo cosi tak, že měli dobrý pocit, když se chovali určitým způsobem.


Psychologové nazývají odlišnosti v temperamentu Charlese a Michaela různě. Vyhledávání nového je termín použitý Robertem Cloningerem, psychiatrem na Washington University Medical School v St. Louis, který ho ještě člení na vzrušení z průzkumu, impulzivnost, výstřednost a nepořádnost. Marvin Zuckerman, první psycholog, který uspořádal rozsáhlou studii temperamentových vlastností, používá termín vyhledávání vzrušení, které zahrnuje čtyři příbuzné, avšak odlišné součásti: vyhledávání napětí a dobrodružství, hledání zážitků, citlivost na nudu a ztrátu zábran. Všechny tyto názvy však popisují hledání nového vzrušení a zážitků a ochotu podstupovat riziko.*


Lidé, kteří touží po nových a originálních věcech, nacházejí potěšení v nejrůznějších neobvyklých a silných zážitcích. Nemusí nutně mít rádi riziko, ale jsou ochotni ho podstoupit, pokud jim slibuje nové zážitky a pocity.

Jedinci, kteří netouží po originalitě, dávají přednost známým, obvyklým a méně intenzivním zážitkům. Neznamená to, že by měli nechuť k riziku; je pro ně vedlejší a nepodstatné. Libují si ve známém, což znamená, že nepodstupují žádné riziko.


Vyhledávání nového je jedna temperamentová vlastnost, ale přesto může mít velmi různé podoby. Hledání fyzického napětí v sobě skrývá touhu dělat nebezpečné sporty, jako je horolezectví, surfování nebo potápění. Studie prokázaly, že expediční horolezci, parašutisté a lyžařští instruktoři jsou v tomto ohledu nadprůměrní, zatímco volejbalisté a běžci jsou spíše podprůměrní. Zuckerman dokonce prokázal přímou souvislost mezi úrovní tohoto aspektu a rychlostí, jakou dotyčný řídí auto.


Druhou dimenzí této vlastnosti je hledání zážitků. Nové podněty nemusí být jen fyzické, ale mohu být vnitřní nebo sociální povahy. Nové pocity můžeme nalézt svou myslí a svými smysly, třeba skrz avantgardní hudbu a umění, při cestování do exotických zemí nebo pěstováním kultury vymykající se běžnému rámci. Lidé, u kterých dominuje tato dimenze, jsou nadšeni nezvyklými myšlenkami; jsou nekonvenční nebo často přicházejí s novými nápady. Velmi rádi poznávají nové lidi, přestože se je nesnaží poznat dobře. Lidé, kteří úroveň této vlastnosti nemají příliš vysokou, mají nechuť k novým způsobům myšlení; jsou konvenční. Raději se stýkají s lidmi, které už dobře znají, i když je třeba už nemají příliš v lásce.


Vyhledávání nového se projevuje i méně zjevným způsobem. Lidé méně toužící po originalitě mají raději jednoduché a symetrické vzory, jako jsou kříže nebo pyramidy. Obrazy s krajinou jim připadají krásnější, pokud na nich je klidná, tichá scenerie, např. jezero. Neradi mění způsob své práce, i když už dávno není efektivní. Druhá skupina lidí si libuje ve složitých a asymetrických tvarech, obzvláště takových, které připomínají pohyb. Mezi obrazy si vybírají spíše dramatické krajiny, jako je např. Mořská scenerie s mraky od Constabla. Nebaví je opakující se zážitky, rutinní práce a nudní lidé. Nikdy by nešli na stejný film dvakrát. Začnou se velmi rychle nudit, a tak raději dělají věci pokaždé jinak, aby se vyhnuli jednotvárnosti, i když to jejich činnost nijak neusnadní ani nezlepší.


Při jednom experimentu byli američtí vojáci vyzváni, aby se zúčastnili dobrovolného riskantního bojového cvičení. Zúčastnili se ti, kteří byli ochotnější na sebe brát riziko. Byli by vhodní jako výsadkáři. Vojáci s nechutí k riziku by se více hodili na základnu, kde je důležitější pořádek a disciplína než zabíjení lidí a ničení věcí. Byli výkonnější například při pečlivém sledování pozice objektu na počítači, což je dovednost velmi cenná na stráži nebo pro radarové operátory. Byli odolnější proti nudě a výkonní při opakujících se úkolech.


Dalšími dimenzemi vlastnosti vyhledávání nového jsou ztráta zábran a impulzivnost. Jsou velmi důležité ve vztahu k problémům skutečného života, jako je alkoholismus, drogová závislost, riskantní sex a hráčství. Impulzivní lidé nedokážou své nutkání ovládnout. Jejich heslem je: „Naplno žít, dobře zemřít.“ Žijí na hraně, utrácejí peníze a žijí naplno bez ohledu na následky. Rozvážnější lidé se dokážou lépe udržet. Jejich mottem je: „Dobře spát, brzy vstát.“ Se svými zdroji, ať finančními, či psychickými, vycházejí daleko lépe.


Velká potřeba vyhledávat nové zkušenosti má určitě mnoho silných stránek. Lidé jako Kryštof Kolumbus, Lawrence z Arábie nebo John F. Kennedy pravděpodobně patřili k těm, kdo velmi rádi hledají originalitu a vzrušení. Takoví lidé se vydají tam, kde ještě nikdo nebyl, jednají spontánně a žijí život naplno. Z hrany, na které žijí, se dá nicméně velmi snadno spadnout; impulzivnost může přijít hodně draze. Klíčovými vlastnostmi nutnými jako protiváha k impulzivnosti jsou sebeovládání a plánování. Jedinci s těmito vlastnostmi se musí nejdříve pořádně rozhlédnout, než skočí. Ochota podstupovat riziko pro potěšení vychází přímo z rychle reagujícího limbického systému, a proto by lidé s vyšší ochotou riskovat měli napočítat do deseti, než začnou jednat, aby mozková kůra, v které je uloženo plánování, stihla začít fungovat.


Klidnější povahy mají zase své přednosti. K osobám s touto povahou patřila pravděpodobně i královna Viktorie a Dwight Eisenhower. Tito lidé jsou rozvážní, přemýšliví, šetrní a spořádaní a jsou tak naprosto spokojení. Nechtějí se změnit a mít rádi riziko a vzrušení, protože nové podněty přinášejí více strastí než radostí. Nestanou se Rambem a raději zůstanou Clarkem Kentem. Pokud je však někdo obezřetný natolik, že mu strach a zdrženlivost nedovolí užívat si života nebo mít nějaký vztah, pak jde spíš o přílišné samotářství, o vyhýbání se ohrožení. Je to vlastnost, která způsobuje strach, úzkost a starosti.


Vlastnost vyhledávání nového má vliv i na způsob práce a mezilidské vztahy. Impulzivní lidé dokážou udržet pozornost jen krátkou chvíli a rychle se rozhodují, často i s nedostatečnými informacemi. Jsou prchliví, a pokud nedostanou to, co chtějí a kdy to chtějí, pak svou zlost dají okamžitě najevo. Klidnější lidé více přemýšlí a analyzují; dokážou se lépe soustředit, a než se rozhodnou, vyžadují úplné informace. Jsou vyrovnanější a hned se nerozčílí.


Lidé, kteří mají vysokou potřebu vyhledávat nové zkušenosti, se mohou živit jako piloti, hasiči, makléři nebo bankovní lupiči. Umí lépe mluvit a přesvědčovat než poslouchat a přijímat rozkazy, daří se jim proto lépe ve svém vlastním podniku, než když začnou pracovat pro nějakou společnost. Jsou dobří v zaměstnání, kde se vyskytují nové výzvy a nové projekty spíše než rutinní práce. I lidé s částečnou potřebou nového potřebují nějaké vzrušení a opakující se rutinní práce je brzy přestane bavit.


Lidé s nízkou potřebou vyhledávat nové zážitky mají sklon ke spořádanosti a preciznosti a rutina je pro ně spíše uklidňující než omezující. Jsou z nich dobří účetní, knihovníci, redaktoři, pracovníci u strojů, zubaři a programátoři. Dávají přednost dlouhodobějším projektům a cílům před rychle se měnícími úkoly. Budou spokojenější u IBM než u začínající firmy, která příští týden možná nebude existovat. Jsou také vynikajícími manažery na střední úrovni, protože jsou ochotni provádět obtížné, často však nevděčné rutinní úkoly, které jsou potřeba k realizaci mnohých nápadů.


Pokud člověk zkouší zařadit sám sebe nebo ostatní do určité úrovně vyhledávání nového, zjistí, že v některých ohledech patří do první skupiny, ale v jiných spíše do druhé. Záleží na celkovém průměru všech aspektů této vlastnosti. Někteří lidé například milují skákání z letadla, ale riskantní sex, drogy a tvrdá muzika jim nic neříkají. Obdobně lidé s nudnou prací mohou mít rádi avantgardní umění. Obecně však platí, že piloti stíhaček se rádi baví a oslavují, a lidé, kteří každý večer zavírají univerzitní knihovnu, se spíše stanou vedoucími na střední úrovni než tajnými agenty.

Pokračování kapitoly najdete v knize Geny a osobnost



Ukázka je z knihy: Geny a osobnost
Molekulární genetik Dean Hamer se zabývá výzkumem genů souvisejících s lidskými vlastnostmi, jako jsou strach, vyhledávání vzrušení a homosexualita.
V knize soustřeďuje pozornost na to, zda se osobnost člověka utváří pod vlivem výchovy, nebo zda je dána geneticky. Hamer ukazuje, nakolik je naše chování intenzivně ovlivněno geny, včetně toho, jak moc jíme a kolik vážíme, jak myslíme, jak moc pijeme alkohol, užíváme drogy a nakolik se oddáváme sexu. Objasňuje též některé z nejzávažnějších a nejvíce znepokojujících stránek osobnosti, jako jsou nesmělost, agresivita, deprese a inteligence. Každá kapitola čerpá z posledních výzkumů a vysvětluje, jak porozumět sobě i své rodině. Nově vznikající molekulární biologie ukazuje, že geny jsou těmi nejdůležitějšími faktory, jimiž se lidé od sebe liší. Přesto však není charakter, určený geny, naprosto neměnný. Hamer zdůrazňuje, že je naší vrozenou vlastností reagovat na podněty z vnějšku, a tedy nechat se ovlivnit výchovou.

Vydalo nakladatelství Portál

Další články z rubriky

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dojemné! Roztomilá zvířátka si užívají Vánoce

Dnes | K těmto fotografiím asi není moc co dodat. Zvířecí mláďata prostě dokážou rozněžnit každého, tím…

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

Nový trailer Padesáti odstínů: Víc sexu, romatiky i temnoty!

7. 12. | Už jen něco málo přes dva měsíce nás dělí ode dne svatého Valentýna a očekávané premiéry druhého…

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

47 žen se svléklo pro charitu. Vydělaly statisíce

7. 12. | Vystavit svoje tělo čočce fotoaparátu, zvlášť když nejste modelka a není vám sedmnáct, stojí dost…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…