Windsor: venkovské sídlo britských panovníků. Jeden z nejromantičtějších zámků na světě

| Autor: Tomáš Nídr | Rubrika: Zábava

Když budete dětství trávit na tomto hradě, můžete se jednou stát britským monarchou. Když budete studovat na škole v podhradí, máte velkou šanci dotáhnout to na britského premiéra.



Když chtěl v roce 1917 britský panovník národu ukázat své vlastenectví, rozhodl se odhodit komplikované rodové jméno. Vojáci krváceli v zákopech při bojích s německým nepřítelem, takže jim německy znějící dynastie sasko-kobursko-gothajská nešlo příliš přes rty. Pátralo se tedy po názvu, který by z královské rodiny udělal „čistokrevné“ Brity. Volba padla na Windsor, který je ztělesněním britských dějin a tradic.

Třeba i té klimatické: při mé návštěvě je obloha kovově šedivá, nepříjemný déšť smáčí mohutné zdi hradu, který z původně malé dřevěné pevnosti zřízené v roce 1078 Vilémem Dobyvatelem vyrostl v pětihektarový kolos. Není to žádná ruina, ale rezidence, kam se Alžběta II. často uchyluje k odpočinku. Pro turisty to má tu nevýhodu, že se v době její přítomnosti návštěvníkům zavírá obytná a nejhonosnější část. Na věži však královská standarta nemokne, takže se může vstoupit, byť to v přepočtu vyjde na 530 korun.

Nejdéle obydlený hrad Evropy

Dvůr ani turisté to nemají daleko. Stačí se vydat (nejsnazší je to vlakem) třicet kilometrů na západ od Londýna do hrabství Berkshire a před očima se vám vyloupne gotické opevnění ze světle šedého kamene. I když něco na tom nehraje. Aha, jsou to ty komíny, které ční nad středověkou fortifikací. Je to logické, Windsor od svého vzniku nikdy nezůstal neobydlen a v tomto ohledu nemá na kontinentě konkurenci, ale od dob rytířů přece jen vzrostly nároky na standard bydlení.

Snad ani ten nejzanícenější republikán by si nepřál, aby královnu při podepisování zákonů zábly nohy. Windsor prošel za svoji existenci množstvím předělávek, na kterých se mimo jiné podílel ve čtrnáctém století organizátor stavebních prací Geoffrey Chaucer, který se však proslavil spíše jako básník. Původní účel byla ochrana Londýna před útoky ze západu, ale postupem času vojenská funkce ustupovala ve prospěch té reprezentativní.

Rády to tu měly především významné panovnice - ať už Alžběta I., nebo Viktorie, jejíž socha každého návštěvníka div osobně nevítá před hradbami. S podstatně menším nadšením tu pobýval Karel I., neboť ho tu za občanské války v sedmnáctém století mezi royalisty a parlamentem před jeho popravou drželi v domácím vězení.

Windsor, který po Karlově exekuci po nějakou dobu sloužil jako kasárna, je typicky britská odpověď na francouzské Versailles. Tento palác, který určil měřítko i pro všechny ostatní evropské dvory, nechal Ludvík XIV.
vystavět v podstatě na zelené louce. Něco takového se ostrovním zvyklostem, podle nichž nové vychází zásadně ze starého, příčí. Hrad byl pouze upraven tak, aby vypadal honosně, vybudovaly se tu přepychové reprezentativní sály a příjezdová cesta se zřídila tak, aby sídlo hosty ohromilo.

To ostatně činí dodnes. Počátkem devatenáctého století to však byl spíš soubor budov rozdílných stylů než jednolitý komplex, kde se Jiřímu IV. příliš nelíbilo. Nařídil proto přestavbu, která by místu dala unifikovaný ráz. Architekti se rozhodli pro gotickou variantu, a tak na některých místech museli přidat pár věžiček, aby hrad získal větší symetričnost. Nikoho však nenapadlo, že by přes své impozantní opevnění měl ještě sloužit jako ochránce dynastie.

Přesto se tak stalo za druhé světové války, kdy Windsor skýtal útočiště královské rodině. Bylo to tehdy jedno z nejstřeženějších tajemství. Vláda si nemohla z propagandistických důvodů dovolit, aby se široká veřejnost dozvěděla, že monarcha a jeho blízcí se nezdržují v těžce bombardované metropoli. Vladař a jeho manželka se však kvůli udržení morálky národa přes den ukazovali v londýnském Buckinghamském paláci, kam vždy ráno nenápadně přijížděli, zatímco si korunní princezna se svou sestrou hrála v bezpečí Windsoru.



Jedna svatba a mnoho pohřbů

Poslední velkou rekonstrukci Windsoru spustila Alžběta II. v roce 1992 z donucení. V listopadu v její privátní kapli vypukl požár, který zuřil patnáct hodin a poničil přes stovku místností. Štěstí v neštěstí bylo, že většina cenných exponátů byla mimo ony komory kvůli chystané údržbě. Nyní se návštěvník může rozhlížet, jak chce, ale stopy po požáru nenajde. Během pěti let Britové škody opravili, takže jen a pouze díky cedulce se dozví, kde se oheň vznítil.

V roce 1992 se debatovalo, z jakých zdrojů se bude Windsor, který královna neměla nijak pojištěný, rekonstruovat. Mluvilo se o veřejných penězích, ale proti tomu se zdvihl odpor. Vždyť hrad je privátní rezidence rodiny, která už tak ze státního rozpočtu dostává dost, argumentovalo se. Takže Její veličenstvo muselo vytáhnout z truhlice vlastní měšec.

Alžběta II. si s problémem proradila bravurně a přitom jednoduše.
Otevřela veřejnosti Buckinghamský palác, který do té doby běžnému poddanému zůstával uzavřený, a z utržených peněz za vstupné zafinancovala většinu nutné opravy. Hrad tak mohl nástupci na trůně princi Charlesovi posloužit pro konání sňatku s jeho dlouhodobou láskou Camillou Parkerovou-Bowlesovou.

Spíše než svatební veselí se však na Windsoru vidí smuteční průvody. Vedle Westminsterského opatství v centru Londýna, které slouží jako hlavní pohřebiště pro anglické, resp. britské panovníky, můžete právě tady najít místa posledního odpočinku řady významných monarchů včetně Jindřicha VIII. nebo Viktorie. Poslední velký obřad se tu konal v roce 2002, kdy v nedožitých 102 letech zemřela královna matka.

Třicetitisícové podhradí plné rodinných domků na první pohled vypadá vedle této stojící kroniky britského impéria příliš obyčejně. Do té doby, než nenarazíte na skupinky teenagerů v černých oblecích a bílých motýlcích. Nechovají se nijak rozjíveně, ale naopak s jistotou noblesou.




Při pohledu na tyto až příliš spořádané kluky, kterým právě skončilo vyučování, lze vidět, že elitářství a oddělení jednotlivých společenských vrstev se tu pěstuje jak za časů, kdy Velká Británie byla opravdu velkou a dominovala světu. Eton College, která zůstává před zvědavci uzavřena, je nejslavnější soukromou střední školou pro mladé muže na světě a má tradici už od patnáctého století. Za jeden trimestr se tu platí tři sta tisíc korun, ale to si pochopitelně mohou dovolit hradit jen lidé z těch nejvyšších vrstev.

Abychom nebyli rovnostářsky nekorektní, i „plebs“ má šanci - o sedmdesát volných míst bez školného se každoročně utkávají ti nejtalentovanější puberťáci z celých ostrovů. Na dohled od královského majestátu si vychovávají skutečné vládce země, vždyť v Etonu studovalo devatenáct britských premiérů. Ten poslední z nich se jmenuje David Cameron a právě je u moci.

Že by jeho kariéru motivovaly školní exkurze do interiéru Windsoru?
Pokoje jsou to nádherné, ale jejich půvabu ubírají laciné koberce, které jsou položeny mezi provazy vyznačujícími, kam už turista nesmí vkročit. Jak skvostné to tu musí být, když se všechny tyto zábrany dají stranou a muzeum se zase změní v „obyčejný“ letní byt královské rodiny. Možná malého Davida napadlo: Já se sem jednou vrátím, abych to všechno viděl v plné kráse. Jak? Jako premiér Její Výsosti!


Komentáře

Komentářů celkem: 1
krása šiška 14. 1. 2013 | 11:40

Další články z rubriky

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

Adventní kalendář do Vánoc: Co dělat den po dni

1. 12. | 1 | Advent je tu! A Vánoce jsou tu od toho, abychom si je užily, takže no stres! Všechno nemusí být…

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

Jaký je milenec? Prozradí to tvar jeho zadku

1. 12. | 1 | Chlap se vám buď líbí, nebo ne. A když nám zkříží cestu ten pravý, nevidíme napravo ani nalevo.…

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

Retro Vánoce: Jak jsme nakupovali v 70. a 80. letech?

30. 11. | Retro letí! Doba běží rychle dopředu a my si rádi připomínáme, co jsme tak milovali dřív a co nám…

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

Funguje vám intuice? Naučte se slyšet svůj vnitřní hlas

30. 11. | Každý den děláme tisíce malých rozhodnutí, která ve výsledku formují celé naše osudy. Někteří…