Z přítelova syna se stal malý tyran

Z přítelova syna se stal malý tyran

Snad mi některá z vás poradí s mým problémem. Jsem rozvedená a skoro čtyři roky žiji se svým přítelem. Já mám osmiletého syna z prvního manželství a můj přítel devítiletého. Na první pohled idyla. A také tomu tak ze začátku bylo.

Z přítelova syna se stal malý tyran

Snad mi některá z vás poradí s mým problémem. Jsem rozvedená a skoro čtyři roky žiji se svým přítelem. Já mám osmiletého syna z prvního manželství a můj přítel devítiletého. Na první pohled idyla. A také tomu tak ze začátku bylo. Společné dovolené, výlety. Děti miluji a nikdy mi nedělalo problémy
chovat se k oběma dětem stejně. Navíc jsem měla obrovskou výhodu - oba kluci a skoro stejně staří.

Nejdřív k nám přítelův syn chodil jednou za čtrnáct dní na víkend. Později jeho zaneprázdněná maminka zjistila, že je o jejího syna dobře postaráno, takže situace v současné době je taková, že se dá mluvit o střídavé péči. Týden je u nás, týden u své maminky. Měla jsem z toho obrovskou radost, že můj syn nebude sám a dá se říci, že jsme všichni byli velmi šňastní. Bohužel jen chvilku. Z přítelova syna se stal malý tyran. Vydírá svého otce, že když mu nekoupí na co si ukáže, že už k nám nikdy nepřijde, když mu odmítnu na noc dát čokoládu, prohlásí, že ho mučím hlady. Nedej bože, abych koupila něco jen svému synovi, poměřuje porce jídla, jestli ho náhodou nešidím. Vymýšlí si, že jsem na něj zlá, že ho biji (totéž tvrdí o své mamince, když je u nás).Chovám se nepřirozeně, hlídám se,
jestli se nechovám opravdu špatně. Dokonce víc peskuji svého syna, přestože něco provedou společně. Jsem z toho zoufalá. Přítel to omlouvá tím, že je nešňastný z jejich rozvodu (rozvedli se, když chlapečkovi byly čtyři roky). Podléhá mu, nechá se vydírat, opravdu mu kupuje, na co si vzpomene (ovšem už ne dvakrát jako já). Začínám být na toho malého alergická a říkám si, kam se
poděla ta moje velká láska k dětem. S přítelem máme rozpory jen kvůli němu. Bojím se, že jak bude dospívat, bude situace ještě horší, pokud bude můj přítel pokračovat v tomhle chování vůči němu. Chtěli jsme mít ještě dítě, bavili jsme se o tom a ten mazlíček prohlásil, že už k nám nikdy nepřijde,
když tu bude mimino.Takže zase všechno jinak.On je přece citlivý a nesmíme mu ubližovat. Dokonce jsem pomýšlela i na rozchod, přestože svého přítele miluji. Mnohokrát jsme o tom mluvili ale nikam to nevede.

Snad má některá z vás podobnou zkušenost přispěje nějakým dobrým nápadem, jak na ty dva.

Autor: čtenářka Renáta

Doporučujeme

Články odjinud