ZOO - firma?

| Autor: Ebra | Rubrika: Zábava

Ve firmě bylo třeba přemístit X předmětů z bodu A do bodu B. Šéf nejvyšší se obrátil k asistentce Sabrině: "Sežeňte nějaký chlapy, aň vám s tím pomůžou." Sabrina se uchechtla, až jí nadskočilo poprsí.

ZOO-firma?


Ve firmě bylo třeba přemístit X předmětů z bodu A do bodu B.
Šéf nejvyšší se obrátil k asistentce Sabrině: "Sežeňte nějaký chlapy, aň
vám s tím pomůžou."

Sabrina se uchechtla, až jí nadskočilo poprsí: "A my tu nějaký máme?"

Při té příležitosti jsem si vybavila jedno z nedávných rán.

"Takhle dobrá nálada po ránu? Nejsi náhodou nemocná? Něco na tebe určitě
leze," podotkla zmíněná Sabrina.

"Kdepak, nic na mě neleze. Cestou do práce se na mě usmál řidič v autě ve
vedlejším pruhu, kluk, kterého jsem pouštěla na přechodu mi zamával, dole na
parkovišti mě pozdravil úplně neznámej dědeček a kolega z propagace mi podržel dveře."

"Jak málo stačí ke štěstí," zasmála se.

JAK MÁLO? kladu si otázku.

Přicházím na jednání a v tu chvíli jsem pro některé kolegy něco jako had. Ten,
když svléká kůži, je to také jen a jen jeho věc. Když si po skončení jednání
kabát oblékám a honím rukáv za zády, kolegové mě s pobaveným výrazem sledují.
Jeden z nich sice potichu, leč stále ještě slyšitelně, pronáší cosi o tom, že to
je lepší podívaná než záběr opice v pondělním Natočto. U oběda slyším, že jím
jako vrabčák a že technik Říha mlaská jako čuně. Pokud je Sabrina v dohledu,
nikoliv v doslechu, dozvím se čistě pánskou hantýrkou, že je to pěkná kočka, která
by si zasloužila jejich hmatatelnou pozornost, neb ta její zvířátka�.jak to jen slušně
říct? No a dále že účetní Javůrková je taky kočka, ale už pěkně vypelichaná,
která by měla dostat holí po hřbetě, zmizet a nestrašit slušný lidi�Páni inženýři,
to jsem z vaší mluvy jelen. Pardon, tedy laň.

Některým pánům se teoreticky dostává býčí síly, orlího zraku a liščí
mazanosti. Musím jim přiznat i vlastnosti jistého lichokopytníka: chodba před dveřmi
z firmy se kolem poledne mění na cílovou rovinku, v níž se kolegové hravě mění v
dostihové koně a vyvinou rychlost hraničící s mrtvičným stavem. Kolegyně-nekolegyně,
kdo sáhne po klice první, jako by zdolal Taxisův příkop.

Odpoledne jsem vyšla z firmy na parkoviště, sedla do vozu, couvám. Kus přede mnou také
vyjíždí z parkoviště auto. Je jasné, že vyjíždí první, zastavuji, čekám. Auto
však zajede zpátky do řady a kolega za volantem na mě mává, aň jedu první. Díky,
dnes to bylo víc, než zamávání pro dobrou náladu.


Autor: ebra


Komentáře

Komentářů celkem: 3
Jo libylo se mi to no a? Showi 16. 4. 2003 | 14:37
ubohé Katka 10. 4. 2003 | 02:11
Nic moc, neco tak zatrpkleho jsem dlouho necetla. Jana 23. 5. 2002 | 14:24

Další články z rubriky

Nejhezčí pohled na Benátky severu

Nejhezčí pohled na Benátky severu

15. 11. | [Soutěž] Prodloužený víkend vám bude stačit na poznání všech zajímavostí Stockholmu, města…

Jeruzalém – město koček

Jeruzalém – město koček

13. 11. | [Soutěž] Že je Jeruzalém město tří náboženství, unikátních památek a bohužel i věčných bojů, ví asi…

Nový Zéland po vlastní ose

Nový Zéland po vlastní ose

8. 11. | [Soutěž] Oblíbené turistické destinace Nového Zélandu jsou celoročně přeplněné turisty. Lze se jim…

Cesta čokolády

Cesta čokolády

6. 11. | [Soutěž] Byli jsme při tom, jak se z dovezených kakaových bobů v Belgii vyrábějí lahodné pralinky.