Anina (32): Lékaři mě při porodu neposlouchali. A skončilo to tragédií

| Autor: Veronika Matoušková | Rubrika: Zdraví

Měl to být příběh se šťastným koncem, kdy si rozesmátí rodiče odnášejí z porodnice vrnící uzlíček a jsou na vrcholu štěstí. A nic nenasvědčovalo tomu, že by se to mělo zvrtnout. Přesto se to stalo to, co děsí každou nastávající maminku v nočních můrách...

Anina (32): Lékaři mě při porodu neposlouchali. A skončilo to tragédií

Pohodové těhotenství

Pro Aninu i manžela bylo toto těhotenství první, vysněné a vytoužené. Oba s láskou hladili bříško, sledovali jak roste a časem i jak se miminko hýbe. Každý večer mu zpívali ukolébavku, vybírali tu nejlepší z nejlepších výbaviček… Jako každá budoucí maminka se nemohla dočkat porodu a toho, až svoje miminko poprvé uvidí, pomazlí.

Porod

Na kontrole čtyři dny po termínu už pan doktor řekl, že je sice vše v pořádku, ale protože termín už uplynul, tak tedy porod vyvolají. „Těšili jsme se tak, jak se jen můžou rodiče těšit na své první dítě, navíc když jsme věděli, že je to kluk a už v bříšku jsme ho pojmenovali po tátovi – Honzík, pro mě zásadně Honzulka,“ vzpomíná Anina.

Druhý den po tomto vyšetření nastoupila do nemocnice. Porod měl nastat další den – tedy šest dní po určeném termínu. Vše probíhalo standardně – zavedení vyvolávací tabletky a čekání na budoucí dění.

„Kontrakce byly, ale byly falešné, prožila jsem si v nich až do dalšího dne, kdy mi zavedli další tabletku, která tedy spustila ty pravé, nefalšované kontrakce. V 10 hod dopoledne přišel za námi taťka, s tím, že už to přichází k porodu. Měla jsem za sebou klystýr a otevřená jsem byla na 3 cm. Bohužel se to nějak zastavilo, ale monitory stále dopadaly dobře. V 16 hod mi podali další a poslední dávku Postinu.

To už jsem měla příšerné křížové bolesti a dávno jsem vzdala prošení o epidurál. Naštěstí se to trochu rozjelo a já se otevřela na 6cm. V 19 hod mi přišla paní doktorka (ještě nemá hotovou atestaci) střihnout plodovou vodu, která byla čirá. Od té doby začaly ještě silnější bolesti a mě se chtělo příšerně tlačit. Ve 20 hod jsem už nemohla bolestí vydržet a prosila jsem o porod císařským řezem. Dostala jsem jen výsměch, že není důvod,“ vzpomíná Anina na svůj porod.

Miminku padaly ozvy až na 80 tepů – to je sice normální pro člověka, ale miminko v bříšku má až dvojnásobek tepů. Přesto personál rodiče chlácholil, že miminko asi jenom spinká, a o sekci nikdo nemluvil.

Ve finále jí bozi v bílých pláštích dovolili „dojít“ na porodní sál, kde vše mělo být hotové za pár minut. Z pár minut se staly dvě hodiny, na jejichž konci se Honzík narodil, pomocí kleští. Ani neplakal – prý byl utahaný….

„Nicméně jediné, co přišli říct otci malého Honzíka, že má jeho syn problémy s dýcháním a o mě ani slovo. Volali pediatrické centrum v Českých Budějovicích a pak nás čekalo skoro 2 hodinové čekání na sanitku, která malého převeze. Převezla ho a měl tu nejlepší péči od lékařů neonatologie,“ vzpomíná Anina na události staré skoro pět let.

Čekání na zázrak

Po třech dnech propustili Aninu domů a její život se začal skládat z hledání střípků naděje, chození za maličkým, hlazení ho přes inkubátor a modlení se za zázrak. Život ale není americký film a zázrak se nekonal. Doktoři zkonstatovali mozkovou smrt a to bylo to jediné, co mohli udělat. Krutou souhrou náhod tuto informaci Anině řekli den před jejími narozeninami. Odpojit ho? Nelze, neetické.

„V životě by mne nenapadlo, že ho budeme prosit, aby to už vzdal a netrápil se. Nechali jsme si udělat otisk nožičky, ustřihnout vlásky. K vánocům dostal pletené ponožtičky, stejně jako ostatní dětičky kolem něj. Honzulka měl výdrž a odešel až na tři krále… Asi nám tím chtěl říci, že máme jít o krok dále,“ usměje se smutně Anina.

Proč?

Celá tato smutná příhoda vyvolává jedinou otázku: Proč se to muselo stát. „Pitva ukázala to, co už nám říkali lékaři v průběhu jeho léčby. K poškození mozku došlo těsně před nebo v průběhu porodu. Malý něměl jedinou vývojovou ani geneticky vrozenou vadu. Jen mu „zdevastovali“ mozek. Jeho diagnóza zněla - Hypoxicko-ischemická encefalopatie 3.stupně (poškození mozku pro nedostatek kyslíku a průchodnosti krve mozkem.“ Proč ji lékaři neposlechli a neudělali sekci, když o ni sama prosila, už zůstane navždy nezodpovězeno. Lékařka, která porod vedla, „rodí“ dál, jako by se nic nestalo.

Pět let poté

Anina s mužem už nemají prázdné ruce, narodily se jim dvě „další“ děti, ale ránu v srdci po jejich prvorozeném nemají šanci zaplnit. Vždy budou mít tři děti, přestože kolem krku je obejmou pouze dva páry ručiček.

Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…