Nedostatek energie, bolesti hlavy, problémy s pletí a vleklé střevní potíže spojené se zácpou a nafouklým břichem, i to může být příznak nesnášenlivosti potravin. Přitom můžete mít krásnou a zářivou pleť, když třeba nebudete konzumovat oblíbený jogurt, jablko nebo kávu. Ale jak poznat, co zrovna vám škodí?
Zatímco lidé na druhé straně polokoule hladovějí, my máme co dělat, abychom přemíru jídla strávili. A co nezvládne v břiše poškodit jídlo plné bílé mouky, umělých sladidel a tuků, to dodělá každodenní stres. Průzkumy Světové zdravotnické organizace (WHO) dokazují, že na špatné trávení si v dnešní době stěžuje až 80
% žen.
Jídlo začíná útočit
„Pokud své tělo budeme nevhodnými potravinami dráždit dlouhodobě, může dojít k syndromu zvýšené propustnosti střeva,“ vysvětluje primářka Anti-Aging Clinic A2C, Monika Golková. „Zjednodušeně to můžeme vysvětlit takto: Mezi buňkami střevní sliznice se vytvoří jakési mezírky, kudy do krevního oběhu pronikají bakterie, toxiny a částice jídla.
Tělo proti nim vyšle armádu protilátek, která však nenapadá jen vetřelce, ale i zdravé tkáně. Čím častěji rizikovou potravinu konzumujeme, tím agresivněji tato armáda útočí. Vzniklá nerovnováha může vést až ke vzniku závažnějších zdravotních potíží,“ dodává odbornice.
Co se v našem těle děje?
Takže ještě jednou si zopakujme, že čím častěji konzumujeme rizikovou potravinu, tím větší množství protilátek v našem těle vzniká a tím více se zhoršuje celkový zdravotní stav. Ve více než polovině případů to bývají bolesti břicha, zácpa nebo naopak průjem.
Aniž bychom konzumovali přemíru potravin, zpomaluje se náš metabolismus a přibíráme na váze. Někdy však obtíže nemají s trávicím traktem zdánlivě nic společného. Jde například o akné, atopický ekzém, svědění a pálení kůže, různé kopřivky a vyrážky či vypadávání vlasů. Mohou se objevit také potíže se zvýšeným cholesterolem, otoky a záněty kloubů a svalů.
Hormony, stres a přejídání
Funkční poruchy zažívacího traktu nejčastěji postihují lidi mezi 20 a 45 lety, více si na ně stěžují ženy než muži. Některé odhady pak mezi obyvateli vyspělých zemí hovoří o výskytu těchto problémů v rozmezí 25–50
%. Proč ale tolik trápení, když trávicí orgány jsou bez viditelného poškození? Příčin je hodně. Jsou to vzniklé hormonální poruchy, abnormální vnímání útrobních pocitů, potravinové intolerance či poruchy produkce neurotransmiterů (nervových přenašečů).
Navždy štíhlá
Individualizovaná dieta na základě vyšetření potravinových intolerancí má za následek zrychlení metabolismu a zlepšení poměru mezi svalovou a tukovou hmotou. Naše tělo pak vypadá pevněji a štíhleji! Ve studiích, ve kterých byly sledovány skupiny lidí na obyčejné redukční dietě a na dietě dle výsledků potravinové intolerance, byl prokázán výrazný rozdíl. Vyšší byl úbytek hmotnosti ve skupině stravující se podle zásad respektujících individuální potravinovou intoleranci. Navíc došlo zejména ke ztrátě tukové tkáně, zatímco svalovina byla zachována.
Jak zjistit potravinové intolerance?
Vyšetření na potravinové intolerance se provádí z krevního odběru, takže je téměř bezbolestné. Světově uznávaný test má svůj název ALCAT. Protože se jedná o velmi speciální vyšetření, je zasíláno do zahraniční akreditované laboratoře, přičemž tuto službu v České republice provádí pouze A2C Anti-Aging Clinic v Praze. V současné době je možné nechat otestovat více než 300 druhů potravin, nejrůznější chemikálie, barviva, konzervanty, umělá sladidla, ale také některá antibiotika, analgetika nebo farmakoaktivní látky, jako je například histamin či kyselina kofeinová.
Výsledky dostane klient v podobě jakéhosi semaforu potravin: Červené se doporučuje úplně vyloučit z jídelníčku minimálně na půl roku, oranžové si dávat maximálně jednou za měsíc, žluté takzvaně rotovat – jednou za čtyři dny. Ty, které jsou označeny zeleně, si můžete dopřát podle libosti.
Podle výsledků jsou klientovi představeny různé alternativy a náhrady za potraviny, které nesmí. Zároveň se ale také léčí střevo – většinou pouze za pomoci přírodních látek, jako jsou například L-glutamin, polynenasycené mastné kyseliny nebo probiotika.
Potravinová prevence
Syndromem zvýšené propustnosti střeva trpí podle statistik každý třetí člověk. Dobrou zprávou ovšem je, že když vynecháte problematické potraviny, zlepší se stav u poloviny až dvou třetin onemocnění.
Dokonce i alergie úplně jiného původu se zmírní. Existují totiž takzvané zkřížené reakce. Například když je člověk alergický na břízu, bývá přecitlivělý také na jablko, hrušku, meruňku a broskev. Pelyněk je tímto zvláštním způsobem spojený s celerem, mrkví a třeba alergie na latex bývá spojená s přecitlivělostí na banán.
Často je rozpoznání inkriminované potraviny velice obtížné, protože potraviny konzumujeme v kombinacích a nejsme schopni odlišit, po které nám není dobře. Brát ohled na vlastní potravinové intolerance je správný způsob jak zhubnout, zlepšit svůj metabolismus, a přitom nehladovět.
Článek vyšel v časopise Moje Zdraví