Antibiotika. Bude na ně ještě spolehnutí?

| Autor: Markéta Ostřížková | Rubrika: Zdraví

Penicilin, jehož účinky poprvé popsal sir Alexander Fleming v roce 1929, doslova změnil svět. Mnoho vojáků z 2. světové války je antibiotikům vděčné za život. Nic však netrvá věčně – mikroorganismy v našem těle teď pro změnu vyhlašují válku antibiotikům.

Antibiotika. Bude na ně ještě spolehnutí?

„Antibiotika jsou látky, které si vyvinuly mikroorganismy v rámci vzájemného boje mezi sebou. My je pouze využili a také zneužili pro své potřeby, mimo jiné i k terapii infekčních onemocnění a komplikací. Obecně to jsou značně toxické látky, které se chemicky váží na různá místa v bakteriální buňce (většinou bílkovinné povahy) a svojí vazbou ruší životně důležité biochemické pochody nebo funkci některých struktur bakterie,“ vysvětluje primář oddělení klinické mikrobiologie Thomayerovy nemocnice v Praze doc. MUDr. Pavel Čermák, CSc.

Nejčastějším objektem účinku jsou podle jeho slov enzymy zodpovědné za budování buněčné stěny bakterie. „Bakterie bez buněčné stěny není schopná další existence, případně snadno podlehne imunitnímu systému. Obdobně působí blokáda ribozomů (látek syntetizujících bakteriální bílkoviny), blokáda enzymu gyrázy (zodpovědné za přepis genetické informace), poškození buněčné membrány a další zásahy metabolismu bakterie. Účinek antibiotika v podstatě spočívá v kompromisu mezi působením na bakteriální patogen a toxicitou pro lidský organismus,“ dodává mikrobiolog.

V současnosti je známo více než 6 tisíc látek, které mají antibiotický účinek. Jen asi 70 z nich našlo uplatnění v humánní či veterinární medicíně. Ostatní mají výrazné nežádoucí účinky nebo jsou pro pacienta příliš toxické. Antibiotika působí především proti bakteriím, některá jsou však účinná i proti houbám nebo parazitickým prvokům.

Princip zavřené brány

Antibiotická rezistence je odolnost infikujícího organismu vůči antibiotikům. U bakterií se vyvinuly různé mechanismy jak účinek antibiotik neutralizovat. „Jestliže měly bakterie řádově miliardy let k tomu, aby dokázaly syntetizovat (vytvářet) látky s antibiotickými účinky, zcela určitě budou mít i mechanismy obrany. Jinak by tu totiž žádné nebyly, případně by zbyl jen jeden druh produkující nejúčinnější látky,“ upozorňuje docent Čermák.

„Obrana bakterií se značně podobá lidskému chování. My máme zbraně, s jejichž pomocí se porcujeme zblízka i na dálku. Bakterie vytvářejí enzymy, kterými dokáží antibiotika rozkládat. Rovněž i na dálku. Podobně jako my obchodujeme se zbraněmi a poskytujeme je i svým budoucím nepřátelům, bakterie si mezi sebou předávají genetické informace kódující mechanismy obrany.

Dokáží změnit cílové struktury a antibiotikum se pak nemá kam navázat. Uplatňují princip zavřené brány – antibiotikum se do buňky nedostane vlivem změny bílkovin porinů (látek, které zastávají funkci vstupních filtrů). Když už se pak antibiotikum do buňky dostane, je zde princip vyhazovače v baru a mechanismem efluxní pumpy je vyexpedováno ven. Mechanismy rezistence vůči antibiotikům má bakterie zapsány ve svém genomu nebo jsou ve formě volně přenosné genetické informace nejčastěji v takzvaném plasmidu,“ vysvětluje odborník.

Díky plasmidům si bakterie dokáží předávat genetickou informaci i mezidruhově. „V tom oproti nám mají náskok. My si rovněž s radostí předáváme genetickou informaci, mezidruhově to však s výjimkou špičkových výzkumných pracovišť moc nejde. Představa, že převezmeme vlastnosti prasat nebo hovězího dobytka, je zatím nereálná,“ dodává mikrobiolog.

JIP a špatná imunita

Významnou roli ve zvýšení antibiotické rezistence hrají Staphylococcus aureus, Escherichia coli, Klebsiella pneumoniae či Acinetobacter baumanii. To vše jsou původci infekcí, kterými jsou ohroženi lidé dlouhodobě upoutaní na lůžko a pacienti na jednotkách intenzivní péče. Další velkou skupinu tvoří lidé se sníženou či dočasně oslabenou imunitou. Aby to ale nebylo tak jednoduché, oběťmi nemusejí být jen pacienti dlouhodobě připoutaní na lůžko. Někdy se tyto léky užívají preventivně – profylakticky.

Dalším velikým problémem současnosti je chybné užití antibiotika – zvláště použití nevhodného léku (kdy je původce rezistentní) nebo předepsání antibiotika při léčbě virových onemocnění. Pacienti, pozor: Pokud léčbu antibiotikem přerušíte ve chvíli, kdy se vám ulevilo, pěstujete si v sobě i vy rezistenci na další dávky – patogenní organismy ve vašem těle totiž nejsou dostatečně zničeny.

Dezinfekcí k dokonalosti?

Masové používání dezinfekčních prostředků v domácnostech, zdravotnických zařízeních, veterinárním lékařství či zemědělství se zdá být hrozbou významnější než samotná antibiotika. Spotřeba čisticích prostředků, které už ztrácejí účinek na nemocniční bakterie, se přesunula do komunity, v níž je namířena na zbytečné, a dokonce škodlivé potlačování běžně se vyskytujících bakterií.

Dezinfekční prostředky, zejména je-li jejich účinnost vůči bakteriím znehodnocená naředěním do nízkých koncentrací, totiž stimulují činnost efluxních pump schopných z buněk bakterií odstraňovat různé škodlivé látky včetně mnoha antibiotik a vytvářet tak multirezistentní kmeny. Mezi lokality s nejvyšším rizikem výskytu a šíření rezistence patří místa s vysokou koncentrací lidí nebo zvířat. Jsou to nemocniční zařízení, ústavy sociální péče, domovy seniorů nebo velkochovy zvířat.

Snížit? Zvýšit? Neužívat?

V oblasti šíření rezistence jsme už bohužel překročili pomyslný rubikon. „V minulosti platilo, že šíření rezistence bylo podmíněno spotřebou a tlakem antibiotik, který selektoval rezistentní jedince a umožnil jejich pomnožení. Opatření, která se dělala, pokud vůbec, nebyla příliš účinná. Tím se stalo, že množství rezistentních kmenů narostlo do takové úrovně, že se začalo chovat nezávisle.

Dle posledních poznatků některých pracovišť již snížení spotřeby antibiotik nevede ke snížení počtu rezistentních kmenů. Zdá se, že množství cirkulujících plasmidů je tak velké, že si je bakterie předávají mezi sebou nezávisle na antibiotickém tlaku,“ popisuje smutnou skutečnost docent Čermák.

Nezapomeňte na zásady

Co z výše uvedeného vyplývá? Pokud chcete, aby antibiotikum, které vám předepsal lékař, skutečně fungovalo a abyste zmírnili eventuální negativní dopady, měli byste se řídit několika jednoduchými pravidly: Zcela jistě byste měli lék užívat po celou dobu, kterou lékař určil. Neměli byste zapomínat na časový režim užívání.

Pokud jste zapomněli na svou dobu užívání, vezměte lék hned, jak si vzpomenete, a další intervaly pak přesně dodržujte. Po některých antibiotikách se mohou objevit nežádoucí účinky (často to bývá například průjem). Nechejte si od lékaře poradit, jak byste měli upravit životosprávu, aby nežádoucí účinky byly co nejmenší. Je velmi důležité vždy doužívat celou dávku!!! Neschovávejte si nic „na potom“ ani pro někoho jiného z rodiny. Lék byl určený jen vám a na vaše potíže.

Pozor na interakce s ostatními léky: Je potřeba, abyste o ostatních lécích, které dlouhodobě užíváte, promluvili se svým lékařem. Některá antibiotika se nesmějí užívat společně s mlékem, mléčnými výrobky nebo minerální vodou. Je to proto, že antibiotikum společně s mlékem může vytvořit pevnou chemickou vazbu v žaludku a tím znemožnit správné vstřebávání léku. Rovněž se nedoporučuje zároveň s antibiotiky užívat některé přípravky na snížení kyselosti žaludku. Tablety nebo želatinové kapsle byste měli užít vcelku, nekousat. Některé léky, například antibiotika na léčbu mykotických infekcí, je třeba užívat nalačno, některá se nesmí kombinovat s kyselými nápoji.


Ve druhé polovině 90. let výsledky měření v ČR potvrdily alarmující vzestup antibiotické rezistence u některých hlavních původců bakteriálních infekcí, v určitých případech byl zaznamenán vzestup o desítky procent. Zvyšuje se počet rezistentních kmenů, izolovaných jako původci infekcí v komunitě i v nemocnicích. V Česku je situace obzvlášť závažná u gramnegativních tyček, které způsobují invazivní infekce u hospitalizovaných nemocných, neboť rezistence vůči antibiotikům používaným k léčbě je jedna z nejvyšších mezi 28 srovnávanými evropskými státy.

Členové velké rodiny

Antibiotika se dělí podle různých kritérií. Pravděpodobně nejlepší je dělení podle chemické struktury. Látky s podobnou strukturou mají i podobné vlastnosti a účinky. Z tohoto hlediska dnes máme velkou skupinu betalaktamových antibiotik, kam patří peniciliny a cefalosporiny. Z dalších skupin lze jmenovat karbapenemy (vůbec nejúčinnější antibiotika), aminoglykosidy, makrolidy, linkosamidy, tetracykliny a další.

Trocha antibiotické historie

Přípravky s antibiotickým působením se používaly již před více než 2 tisíci lety. Čínští lékaři například při léčbě infekcí přikládali obklady z plesnivého sojového „mléka“. Stopy antibiotik byly nalezeny na pozůstatcích starověkých Egypťanů. Antibiotikum je termín, jejž prvně použil v roce 1942 Selman Waksman.

Dva roky předtím byl v prestižním lékařském časopise Lancet zveřejněn článek, v němž Ernst Chain se spolupracovníky popisovali podivuhodné vlastnosti extraktu plísně Penicillium notatum (nyní Penicillium chrysogenum), jež zabránily smrti myší naočkovaných streptokoky, zatímco kontrolní skupina myší uhynula. Za objev a zjištění vlastností této látky, nazvané penicilin, dostali Alexander Fleming, Ernst Chain a Howard Florey v roce 1945 Nobelovu cenu.

Od počátku 40. let se penicilin používal k léčbě infekcí u lidí a nadšení nad jeho zázračnými účinky vedlo k prvnímu zneužívání antibiotik v historii. Byl totiž přidáván do kosmetických krémů, kapek do nosu nebo pastilek proti škrábání v krku a až do roku 1945 byl volně dostupný.

Další články z rubriky

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

Včera | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Včera | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

7 situací, kdy podprsenka může škodit zdraví

28. 11. | Hledáte padnoucí podprsenku? Nejste sama. Ideální podprsenka by vás neměla nikde utlačovat, škrtit…