Děti žijící v severozápadních částech Spojených států bohatých na dešťové srážky jsou náchylnější k autismu než děti z jiných oblastí. Vyplývá to z výzkumu, v němž se američtí vědci zabývali souvislostí mezi životním prostředím a psychickými a sociálními poruchami.
Michael Waldman s kolegy z Cornellovy univerzity hodnotili lékařské údaje o autistických dětech z Kalifornie, Oregonu a Washingtonu, pořízené v letech 1987 až 1999, a srovnávali je s množstvím srážek v těchto oblastech v daném období.
"Rozšíření autismu u školních dětí je přímo úměrné četnosti dešťů," uvádějí odborníci v časopise Archives of Pediatrics and Adolescent Medicine.
Londýnský lékař Michael Fitzpatrick s nimi ale nesouhlasí a tvrdí, že autismus je na vzestupu na celém světě stejně. Jisté je, že nikdo dosud nezjistil, co toto onemocnění, které se může projevovat neschopností navázat sociální vztahy, stereotypním chováním i těžkou mentální retardací, způsobuje.
Americké Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci odhaduje, že touto chorobou trpí jedno dítě ze sto padesáti. Vědci se shodují, že jeho původ je dědičný, ale zároveň se domnívají, že může propuknout v souvislosti s určitými vnějšími podmínkami.
Současná studie jejich názor potvrzuje. Je možné, že děti žijící v deštivých oblastech tráví víc času doma před televizí, což jejich mozkům rozhodně neprospívá. Příčinou může být i málo vitamínu D z nedostatku slunečního světla.
"V poslední době se tvrdí, že za autismus může všechno, od rtuti v bateriích přes čínské elektrárny, rozhlasové vysílání, přiškrcení pupeční šňůrou a očkováním konče," staví se doktor Fitzparick skepticky k celé problematice.
Centrum pro kontrolu nemocí a prevenci proto vyhlásilo dlouhodobou studii, která by původ autismu a příbuzných poruch u malých dětí objasnila.