Celiakie, celiakální sprue, gluten sensitivní enteropatie nebo glutenová enteropatie jsou pouze odlišné názvy pro jednu a tutéž chorobu.
Celiakie je vrozená celoživotní nesnášenlivost (přecitlivělost) lepku. Lepek (gluten) je obsažen v zrnech pšenice, žita, ječmene a ovsa. (Bílkovina lepek oproti tomu není obsažena v rýži, kukuřici, sóje, pohance nebo v prosu, bramborách apod.) U „jedince vnímavého na lepek“ způsobí lepek chronický zánět sliznice tenkého střeva a vymizení (atrofii) slizničních klků. Chronický zánět sliznice způsobí, že některé funkce postižené části tenkého střeva nejsou normální. Porušeno je trávení složených cukrů (např. mléčného, řepného), nedostatečné je vstřebávání bílkovin i tuků, některých vitaminů, železa apod.
Konečným důsledkem je změněná stolice (většinou 3-4x denně, objemná, zapáchající, s velkým množstvím nestrávených zbytků a tuků), bolesti břicha, nadýmání, nechutenství, úbytek na váze, chudokrevnost. Děti jsou nápadně mrzuté, nevydrží si hrát, v noci špatně spí. Pokud není celiakie včas rozpoznána a léčena, může dospět až do stadia, kdy pacient není schopen přijímat ústy ani tekutiny, je zcela vyčerpaný, podvyživený a dehydratovaný. Tento stav nazýváme floridní (akutní) celiakie nebo celiakální krize. Zvláštním projevem abnormální reakce na lepek může být také kožní onemocnění, nazývané dermatitis herpetiformis. U této choroby je vedle sliznice tenkého střeva postižena i kůže.
- Pozor! Celiakie není potravinová alergie! Pacienti s potravinovou alergií (např. na lepek) mají obtíže - průjem, zvracení, vyrážka - bezprostředně nebo maximálně za několik hodin po požití potraviny obsahující alergen. Jiná situace je ale u pacientů s celiakií. První příznaky obvykle bývají pozorovány až po třech až šesti měsících, během nichž „na lepek vnímavý jedinec“ dostával každodenně stravu s lepkem. Pokud je dítě od narození živeno podle doporučení dětských lékařů, poprvé se setká s lepkem ve stravě sedmý měsíc života. Když tedy přičteme k sedmi měsícům další tři až šest měsíců, dostaneme věk, kdy se celiakie obvykle manifestuje, tzn. u dětí mezi prvním a druhým rokem života. To je vysvětlení, proč je stále ještě rozšířena představa, že celiakie je výhradně dětské onemocnění.
Ale celiakie dětí a dospělých je jedno a totéž onemocnění. Pokud se choroba projeví v dospělosti, nemívá charakteristický průběh, nemusí být přítomné zažívací potíže a nemoc se projevuje např. zvýšenou únavností, hubnutím, anémií, poruchami kostí (osteoporóza), psychickými a neurologickými potížemi a v pozdních fázích neléčené choroby častějším výskytem nádoru zažívacího traktu. Celiakie (zejména u dospělých) zůstává proto často po dlouhou dobu nerozpoznána. Léčbou je přísné celoživotní dodržování bezlepkové diety.
U malých dětí, které mají déletrvající průjem, nepřibývají na váze nebo špatně jedí je někdy bezlepková dieta doporučována tzv. „na zkoušku“, bez řádného vyšetření nebo pouze na základě přítomnosti protilátek proti lepku v krvi. Po několika týdnech nebo měsících dodržování bezlepkové diety dojde k podstatnému zlepšení, pacient postupně začne dostávat normální stravu s lepkem a zůstane zcela bez potíží. Pacienti, jejich rodiče a bohužel někdy i zdravotníci vysvětlují celou situaci tak, že „měl jsem celiakii a už ji nemám“.
U tohoto konkrétního pacienta mohl být příznivý vliv bezlepkové diety na jeho zdravotní potíže víceméně náhodný a celiakii ve skutečnosti nikdy neměl. Pokud tedy pacientovi pomůže od obtíží bezlepková dieta, automaticky to neznamená, že má celiakii. Existuje totiž i jiné vysvětlení: pacient, kterému prospěla bezlepková dieta, celiakii skutečně má. Když bezlepkovou dietu přestane dodržovat, může mít po čase pro celiakii netypické potíže (občasné bolesti břicha, menší vzrůst, chudokrevnost, poruchy menstruačního cyklu, zvýšenou lomivost kostí, úbytek na váze apod.). Každý pacient by se tedy měl zajímat, zda diagnóza celiakie byla u něho správně stanovena - a to zejména v tom případě, kdy po přechodnou dobu dodržoval bezlepkovou dietu s dobrým efektem.
Ke stanovení diagnózy celiakie je nezbytné provést enterobiopsii a vyšetřit krev na přítomnost protilátek proti endomysiu. Histologické vyšetření sliznice tenkého střeva je zcela nezbytné a to až po určité době, po kterou nemocný dostával dostatečné množství lepku ve stravě. Podstatou vyšetření je zavedení speciální tenké sondy („hadičky“) do tenkého střeva. Vyšetření se provádí po celonočním lačnění, obvykle trvá několik minut, malé dětí dostávají před vyšetřením sedativa. Po vyšetření se pacient několik hodin sleduje, malé děti se obvykle 24 hod. hospitalizují.
Celiakie se často sdružuje s chorobami, které vznikají na podkladě abnormální imunitní reakce organismu proti vlastním tkáním – jedná se o tzv. nemoci z autoimunity. Z našich zkušeností víme, že častý je např. výskyt celiakie a cukrovky I. typu (diabetes mellitus) nebo celiakie a zánětu štítné žlázy apod.
Na závěr je třeba znovu připomenout, že celiakii nelze vyléčit, protože její podstatou je vrozená celoživotní nesnášenlivost lepku. Jediným a dostatečným léčebným opatřením je tedy úplné vynechání lepku ze stravy – bezlepková dieta, kterou je nutné dodržovat po celý život.
Zpracováno a upraveno podle materiálů Sdružení celiaků České republiky. Toto občanské sdružení pomáhá různorodými aktivitami dětem i dospělým postiženým nesnášenlivostí lepku. Kontaktní adresa: P. O. Box 20, 252 63 Roztoky, www.celiac.cz, info@celiac.cz.
Dáma.cz je na facebooku. Přidejte se k nám!