Jaké malé jsme od našich maminek slýchaly spoustu dobře míněných rad. Některým jsme se smály, z jiných jsme vyrostly, ale některé by měly zůstat naší mantrou po celý život. Jedno ze základních poučení zní: Nikdy si nesedej do auta k cizímu člověku.
Většina z nás má sice v hlavě zakódováno, že stopování je nebezpečné, ale přesto ho alespoň jednou za život zkusí skoro každý. Ujede vám poslední autobus, na čundru chcete ušetřit za jízdenku… někdy třeba stopování ani neplánujete, ale auto vám zastaví samo a vy si řeknete, proč ne?
Dopravní prostředky jsou pro osamocenou ženu, obzvláště v noci, jedním z nejnebezpečnějších míst z hlediska pravděpodobnosti napadení. Buď násilník zaútočí přímo tam, nebo si třeba v noční tramvaji svou oběť vyhlédne a pronásleduje ji pak i poté, co vystoupí. Pokud už musíte cestovat sama, snažte se rizika co nejvíce eliminovat.
VLAK
Ačkoli mačkat se v plně obsazeném vagonu je nepříjemné, rozhodně je to pro vaši bezpečnost lepší varianta než prázdný noční rychlík. Snažte se vždy sedět v prvním vagónu za lokomotivu, ideálně hned za prostorem pro průvodčí. Druhou možností je obejít jednotlivá kupé, najít „bezproblémové“ pasažéry, tedy třeba dvě ženy nebo rodinu s dětmi, zjistit, jestli jedou minimálně stejně daleko jako vy, a pak si k nim přisednout. Pokud je vlak opravdu prázdný, sedejte si do kupé hned u krajů vagónu a vždy ke dveřím. Při případném útoku máte větší šanci dostat se ven. Nade dveřmi do kupé je navíc umístěno táhlo záchranné brzdy, kterou v případě nejvyšší nouze můžete použít. Cestujete-li v noci a ve vlaku necestují davy lidí, klidně se v kupé zamkněte. Zámek sice není nepřekonatelný, ale než by násilník dveře vylomil, máte alespoň čas zavolat mobilem pomoc. Zamykejte se zejména ve chvílích, kdy vlak stojí delší dobu ve stanici, už kvůli zlodějům, kteří často okrádají spící cestující.
AUTOBUS
Z hlediska hromadné dopravy je to asi nejbezpečnější prostředek. Jste v jednom prostoru s řidičem, a pokud si sednete dopředu co nejblíže k němu, jste celkem v bezpečí. Riziko hrozí v tom, že si v noční lince někdo všimne, že jedete sama, a napadne vás, až bezpečí autobusu opustíte.
TRAMVAJ
U dvouvagonové tramvaje platí hlavní zásada – vždy si sedat do předního vagonu, kde je řidič, a to co nejblíže k němu. Ideální je sedět proti směru jízdy, abyste měla přehled o cestujících. To ale neznamená, abyste si je okatě prohlížela. Někteří by to mohli brát jako provokaci nebo výraz zájmu z vaší strany, a podle toho se pak chovat.
METRO
Opět platí, být co nejvíce vpředu. Řidič je sice v samostatné kabině, ale v případě nouze lze zabušit na dveře, které do ní vedou, a všimne si vás. Metro v podstatě nebývá nikdy prázdné, ale skupina pěti hlučných opilců není společnost, se kterou byste měla do vagonu nastoupit. Pokud máte pocit, že vás někdo až příliš sleduje, radši si nechte metro ujet – pokud dotyčný odjede, máte po starostech, a pokud zůstane také, máte důvod se opravdu obávat a podle toho jednat. V každé stanici metra je minimálně dispečer, kterého můžete poprosit o pomoc.
TAXI
Pokud cestujete taxíkem, volejte vždy prověřenou důvěryhodnou společnost. I když jedete sama, sedněte si na zadní sedadlo. Taxikáři nadiktujte přesný cíl cesty a zdůrazněte, že na vás někdo bude čekat. Předem sjednejte alespoň orientační cenu, abyste po zastavení co nejvíce zkrátila dobu setrvání v autě.
JÍZDA STOPEM
Hlavní pravidlo zní – vůbec stopem nejezdit! Ale pokud jste přesto odhodlaná do toho jít, aspoň proveďte pár základních věcí: Nastupujte jen do auta, kde je žena. Staly se samozřejmě i případy, kdy pár sympatických manželů stopařku unesl a donutil k prostituci, ale stále je zde vysoká pravděpodobnost, že přítomnost ženy v autě pro vás znamená bezpečí. Nikdy, nikdy nenastupujte do auta, kde je samotný muž, neřkuli více. Výjimkou by snad mohl být tatínek, který veze v autosedačce dítě, ale kolik takových potkáte večer, když hledáte náhradu za poslední autobus?
Zapamatujte si poznávací značku vozu, kterým jedete. Samotná řidička vás asi nenechá sedět vzadu, takže budete spolujezdkyní vepředu. Ohlídejte si, že nejsou zamčené dveře, a snažte se zapamatovat si každý detail, který by se vám mohl hodit – třeba ovládání okének. Hned po usednutí do auta zavolejte někomu blízkému, nahlašte, že jedete stopem a v kolik asi dorazíte. Neostýchejte se do telefonu říct SPZ auta. Poté se řidičce klidně omluvte s tím, že máte špatnou zkušenost a není to kvůli nedůvěře k ní. Žena by to měla pochopit.
Na závěr několik univerzálních rad:
- Vždy někomu dejte vědět, kam jedete, jak a kdy se budete vracet
- Pokud dojde ke změně, dejte o ní vědět
- Ve chvíli, kdy už cestujete, zavolejte znovu. Ať lidé okolo vás slyší, že se někomu hlásíte, že vás bude někdo očekávat. I kdyby to měl být fingovaný hovor, případného útočníka věta „Takže za deset minut na zastávce“ téměř jistě odradí.
- Všímejte si detailů, sledujte, co se kolem vás děje.
- Tvařte se sebejistě, ale ne provokativně. Nevyhledávejte zbytečně oční kontakt, ale ani se nedívejte do země
- Při nočním cestování sluchátka do uší nepatří!
- Viditelné cennosti jako prstýnky či řetízky schovejte, nepřitahujte zbytečně pozornost třeba přehrabováním v peněžence
ČTĚTE TAKÉ:
Vdávala jsem se třikrát. A šla bych do toho znovu!
ČTĚTE TAKÉ:
V sexu mám velké nároky. A to se chlapům nelíbí.