V České republice bylo v roce 2000 hlášeno celkem 604 nových případů tohoto závažného infekčního onemocnění. Snížila se nemocnost u nejmenších dětí a starších osob, alarmující je však skutečnost, že stále vzrůstá počet onemocnění u osob ve věku 15 - 24 let.
Chraňme se před žloutenkou očkováním
MUDr. Jarmila Seifertová, dětská lékařka z Kladna: "Dvě děvčata, středoškolačky,
16 a 17 let, propadla svodům drog. Přišla se ale osvíceně poradit, jak se mohou chránit
. Doporučila jsem jim očkování proti žloutence typu A a B jako základní krok a hned
jsem provedla odběr krve, abych vyloučila již přítomnou infekci. Že nemají používat
injekční stříkačku již jednou použitou, samozřejmě již dávno vědí, nejsou přece
tak hloupé. Že se mají vyvarovat nechráněného styku, jsem ani nestačila říci. Obě
děvčata byla v té době zdravá, virem hepatitidy neinfikovaná. Za 5 měsíců obě opět
přišla do ordinace. Jedna ze strachu po úmrtí kamaráda na žloutenku, druhá pro zánětlivé
onemocnění kůže . U obou jsem zopakovala své rady a provedla kontrolní odběr krve.
Obě děvčata onemocněla hepatitidou . Jedna se dnes léčí interferonem a
spolupracuje. Druhá léčbu odmítla, protože slyšela, že se někdo uzdraví i sám. Připomněla
jsem jí úmrtí jejich kamaráda, ale odpověděla mi, že kamarád byl hloupý a jí se
nemůže nic takového stát."
V České republice bylo v roce 2000 hlášeno celkem 604 nových případů tohoto závažného
infekčního onemocnění. Snížila se nemocnost u nejmenších dětí a starších osob,
alarmující je však skutečnost, že stále vzrůstá počet onemocnění u osob ve věku
15 - 24 let. V roce 2000 bylo v této věkové kategorii registrováno celkem 252 případů.
Kromě rizikového sexuálního chování se v této skupině populace uplatňují i další
způsoby přenosu, zvláště intravenózní (nitrožilní) užívání drog, tetování
či piercing.
Právě neodborně prováděné piercing a tetování se v poslední době stávají
častým zdrojem nákazy, což dokazuje i příběh dvacetileté Andrey, studentky vysoké
školy, která odjela během prázdnin se spolužáky pracovat do Německa. Před návratem
domů si nechala na památku udělat malé tetování. Před Vánocemi se jela učit domů
k rodičům. Po pár dnech se začala cítit špatně, zvracela a byla velmi unavená.
Jednou ráno zjistila, že má zažloutlá bělma očí. Otec ji okamžitě odvezl do
nemocnice, kde lékaři konstatovali nakažení hepatitidou typu B. Kvůli jednomu malému
obrázku musela Andrea podstoupit spoustu vyšetření a dlouhou léčbu. Školu musela na
rok přerušit, nesmí sportovat, zajít si na skleničku a drží velmi přísnou jaterní
dietu.
Od července loňského roku se i u nás v rámci pravidelného očkování vakcinuje
proti hepatitidě B, avšak ze státních prostředků se hradí pouze kojencům a dvanáctiletým.
Existuje několik nejrizikovějších způsobů přenosu nemoci:
- Přenos pohlavním stykem (hetero- i homosexuálním) patří dnes mezi nejčastější.
Virus při něm proniká sliznicí pohlavního ústrojí.
- Nitrožilní aplikací drog a poraněním o použité pohozené injekční jehly.
K případům poranění i nejmenších dětí dochází prakticky v průběhu celého
roku ve všech krajích České republiky. Osoby drogově závislé jsou v riziku
hepatitidy A, B ale i C. Proti hepatitidě C očkovací látka zatím bohužel neexistuje.
- Neodborně prováděné tetování, piercing bez použití sterilních nástrojů
a v podmínkách umožňujících přenos nákazy.
- Používáním společných hygienických potřeb: typickým příkladem přenosu
infekce je, když si syn půjčuje od otce holící strojek. Nebezpečné ale může být
i používání stejného zubního kartáčku mezi několika lidmi.
- V České republice klesá počet případů, kdy k přenosu infekce došlo při
krevní transfuzi a různých výkonech a operacích v nemocnicích. Pozor však na případné
ošetření v zahraničí, zvláště v rozvojových zemích.
- K přenosu může také dojít z matky na dítě při porodu. Ženy, které se
nakazí v těhotenství a u nichž onemocnění probíhá bezpříznakově, mohou nakazit
plod - virus proniká do organismu novorozence nejčastěji během porodu, vzácněji před
porodem.
Po infekci virem žloutenky typu B může dojít k situaci, kdy organizmus infekci zvládne
a uzdraví se a nemocnému nehrozí žádné závažné zdravotní komplikace. Problémy
nastávají u nemocných s chronickou formou žloutenky typu B, při níž člověk nedokáže
virus eliminovat. Chronická forma žloutenky typu B má dvě podoby. U první dochází k
množení viru v jaterní buňce a k jejímu následnému rozpadu. Rozpadlé buňky
postupně nahrazuje vazivo a výsledkem je jaterní cirhóza. Proces přeměny jaterních
buněk na vazivovou tkáň je dlouhodobý. Může trvat od 2 do 15 let. Jaterní cirhóza
je závažné onemocnění, které značně omezuje funkci jater. Dalším důsledkem může
být vznik primární rakoviny jater. Vztah mezi prodělanou infekční žloutenkou typu B
a vznikem primární rakoviny jater je dnes již nade vší pochybnost prokázán.
Ve druhé formě žloutenky typu B se množení viru v jaterní buňce zastavuje a
virus přežívá v jádře buňky. Pacienty potom označujeme jako nosiče viru
hepatitidy B. I oni mohou onemocnět jaterní cirhózou. Daleko častěji však u nich
probíhají velmi mírná zánětlivá postižení jaterní tkáně a jejich ohrožení
není tak bezprostřední jako u nemocných s cirhózou.
Zdroj: Ewing PR