Chřest, přírodní elixír mládí

| Autor: MS | Rubrika: Zdraví

Do vázy nebo na talíř? Latinský název asparagus officinalis k takové otázce možná svádí, český název této rostliny na ni však dává jasnou odpověď: na talíř! Chřest obecný oceňují labužníci natolik, že mu odedávna přezdívají král zeleniny. A navíc, chřest má úžasné léčivé i regenerační účinky, známé již před mnoha tisíci lety. Znáte je i vy?

Vzpomínky na asparagus
Tato rostlina s charakteristickou chutí a vůní po pepři pochází z Orientu. Nejstarší doklady o pěstování chřestu, nástěnné malby, byly nalezeny v Egyptě v pyramidě u Sakkary před čtyřmi a půl tisícem let. Egypťané přinášeli tuto rostlinu jako oběť bohům, staří Řekové a Římané ji používali jako afrodiziakum, určené pro stoly patricijů. Hippokrates používal chřest zase jako diuretikum, Julius César ho rád jídal vařený. Do Evropy se dostal přes Španělsko, ve Francii se záhy stal zeleninou králů. V 19. století byl chřest pro svoji falickou podobu a pro pověst afrodiziaka zakázán v penzionech pro mladé dívky, které vedly řádové sestry. Ty se totiž obávaly toho, jaké představy by mohl chřest u dívek vyvolat.

Latinský název asparagus pochází z řeckého slova asparagos, odvozeného od podobného, staršího výrazu ve staroíránštině. Obě tato slova znamenala výhonek nebo ratolest, tedy mladé vegetační vrcholy rostlin, které bylo možné jíst syrové. Zatímco u nás se výraz asparágus používá v souvislosti s okrasnou pokojovou rostlinou, její jedlá podoba má název ryze český, pro cizince nevyslovitelný. Slovo chřest vzniklo v době, kdy byl chřest jednou z rostlin, které měly chránit před ,,chřastnutím hromu“. Je to slovo ze staročeštiny a písemný záznam o něm pochází již z doby Karla IV..

V Čechách býval dříve chřest dostupný jen pro bohaté. Ještě v roce 1990, kdy byla průměrná mzda menší než 3 000 korun, stálo kilo chřestu přes sto korun. Nové způsoby pěstitelství však umožnily snížit cenu této „královské zeleniny“ natolik, že dnes může obohacovat jídelníček nás všech. Čerstvý chřest je k dostání po celý rok, nicméně ten nejlepší a nejchutnější chřest je k dostání pouze v sezóně, tedy od poloviny dubna do konce června. K nejznámějším z mnoha odrůd chřestu patří chřest bílý, zelený a fialový. Pěstuje se v Evropě, hlavně ve Francii, Belgii a Itálii, ale také na Slovensku a na našem území.

Koktejl vitaminů a minerálů
Chřest je díky svému složení zdravá zelenina, která pomáhá udržet tělo v dobré formě a přináší mu vitalitu. Obsahuje velké množství vody (v jedné stogramové porci je jí 93 g), bílkoviny (2,4 g) a vlákninu (2 g), ale málo sacharidů (1,3 g) a tuků (0,2 g). Jíst se tedy může do sytosti, 100 g chřestu má navíc jen 22 kcal (94 kJ). Do pestré palety prospěšných látek v chřestu patří zejména vitaminy skupiny B včetně kyseliny listové (100 g chřestu jí dodá tělu 37 % doporučené denní dávky), vitamin C, betakaroten a minerální látky (například draslík, zinek, vápník, fosfor, hořčík, železo).

Chřest je velmi vhodnou zeleninou pro rozšíření našich stravovacích zvyků. Zdravá strava je totiž především pestrá a vyvážená strava, bohatá na ovoce a zeleninu. Právě na zeleninu, ale nejen na ni, je náš jídelníček poměrně chudý a jednostranný. Například zeleninové saláty obvykle připravujeme z paprik, rajčat a okurek a tím to končí. Podobně jsou na tom i naše teplé zeleninové přílohy. Chřest přitom můžeme konzumovat v salátech, jako přílohu a také jako lehký samostatný pokrm nebo polévku. Protože energetická hodnota chřestu je velice nízká, chřest je ideální volbou hlavně pro večeři, která je pak lehká, zasytí a lidem s nějakým tím kilogramem navíc zároveň přinese i psychickou pohodu.

Nízkou energetickou hodnotu má chřest zásluhou vysokého obsahu vody (a tedy nízkého obsahu tuků). Díky velkému množství vody je konzumace chřestu výhodná ještě z dalšího důvodu. Lidé, kteří mají z jakýchkoli příčin problémy dodržovat pitný režim, by měli zařadit do svého jídelníčku potraviny bohaté na vodu. Mezi ně patří zejména okurky, vodní meloun a pak také chřest. Budeme-li dodávat svému tělu dostatek tekutin, a to po celý náš život, nebudeme předčasně stárnout – voda nám pomůže odplavit z těla škodliviny, udržet si pružnou, hladkou a zářivou pleť, zůstat v dobré fyzické i psychické kondici.

Poměrně důležitou roli může hrát konzumace chřestu také díky obsaženému draslíku. Obecně totiž přijímáme celkem hodně sodíku, hlavně v podobě soli, a v důsledku toho má značná část naší populace problémy se zvýšeným krevním tlakem. Draslík pomáhá tělu sodík vyplavit, a tím působí preventivně proti zvyšování krevního tlaku. Pozor na konzumaci většího množství chřestu, resp. větší příjem draslíku, by si proto měli dát lidé užívající léky, které hladinu draslíku ovlivňují.


Tamara Starnovská
vrchní nutriční terapeutka
Oddělení klinické výživy a Centrum výživy FTNsP, Praha
zdroj: Quent

Další články z rubriky

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

Jak na dokonalé ruce v zimě? Mažte je čtyřikrát denně!

5. 12. | Mrazíky jsou tu a vlezlá zima dokáže na našem těle napáchat zlo. Trpí zejména pokožka a nejvíce ta,…

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

5 největších mýtů o liposukci: Čemu se vyhnout a komu neprospěje?

3. 12. | Reklama je mocným lákadlem, zvláště co se týče hubnutí v oblasti kritických partií. Chcete-li se…

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

Vánoční vzkaz pro muže: Jak se trefit s dárky a co nikdy nekoupit!

3. 12. | Muži vědí, že máme rády kosmetiku a parfémy, jenže většinou naprosto netuší, co přesně z toho nám…

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

Pozor! 7 věcí, které se vám nehty pokouší říct o vašem zdraví

30. 11. | Všechny se snažíme mít ruce krásné, upravené, s dobrou manikúrou. Jenže daleko důležitější než…