Chytré nakupování: Co všechno nám prozradí obaly potravin?

Proč jíst zdravě?

Naše zdraví je podle odborníků ovlivňováno naším životním stylem až ze 60 %, z toho 30 % výživou. Tím jak žijeme a stravujeme se, můžeme preventivně předejít řadě nemocí, zvláště těm civilizačním.

„Češi mají často tendenci se stravovat levně především levně, bez ohledu na otázku zdraví anebo naopak jít do opačného extrému. Myslím si však, že pokud člověk používá zdravý rozum, sleduje nutriční složení výrobku a umí jednotlivé potraviny porovnat, není problém s kvalitou potravin,“ uvádí dietoložka Karolína Hlavatá.

Proč číst obaly na potravinách?

Obal nejen chrání potravinu před znehodnocením, ale zároveň je zdrojem mnoha důležitých informací. Údaje na obalech Vám mohou pomoci vybrat v obchodech kvalitní potraviny. Stačí umět se v těchto údajích orientovat.

Některé údaje na obalech potravin jsou povinné ze zákona, jiné jsou povinné jen v některých případech nebo zcela nepovinné. V současnosti etikety obalů obsahují informace o složení výrobku, nutriční specifikaci či informace o době použitelnosti, podmínkách skladování, výrobci a dovozci atd.

Co vše se z obalu potravin můžete dozvědět?

Všeobecné požadavky na označení potravin jsou následující:

• Název potraviny

• Původ

• Množství výrobku - udává se objem či hmotnost, pevné potraviny v nálevu musí být označeny nejen celkovou hmotností, ale uvedena musí být i hmotnost pevné potraviny bez nálevu

• Datum použitelnosti - uvádí u potravin, které se poměrně rychle kazí; do kdy si potravina uchovává požadované nutriční vlastnosti a je zdravotně nezávadná. Po uplynutí data použitelnosti se daná potravina nesmí dále prodávat

• Datum minimální trvanlivosti - uvádí se u většiny ostatních potravin. Po uplynutí této doby může být potravina nadále prodávána, ale musí být náležitě označena.

• Způsob balení (baleno v ochranné atmosféře, vakuováno)

• Způsob skladování - uvádí se tehdy, pokud by nesprávné skladování mohlo vést ke zhoršení jakosti nebo k porušení zdravotní nezávadnosti potraviny

• Způsob použití - u potravin, u nichž by při nesprávném použití mohla být poškozena zdravotní nezávadnost

• Údaj o určení potraviny pro zvláštní výživu

• Složení potraviny podle použitých surovin a přídatných látek, látek určených k aromatizaci a potravních doplňků

• Údaj o výživové (nutriční) hodnotě u potravin

• Upozornění na obsah alergenů

• Varování - označení alergenních složek nebo uvedeno, že potravina je nevhodná pro těhotné ženy, nemocné fenylketonurií apod.

• Přídatné látky, které se smějí vyskytovat v potravinách, a jejich kód.

• Informace o výživové (nutriční) hodnotě u potravin - u potravin, na nichž není uvedeno nutriční složení, musí být vypsány jednotlivé složky produkty. V tomto případě by měla uvedena na prvním místě surovina, která je v daném výrobku zastoupena v největším množství; následovat by měly suroviny, jejichž obsah je nižší (uvedené sestupně).

“Ne všechny údaje jsou výrobci povinni uvádět, ale rozhodně by mělo platit, že všechny údaje uvedené na obalech by měly být srozumitelné, uvedené na viditelném místě, snadno čitelné, nezakryté nebo nepřerušené jinými údaji, nesmazatelné a vyjádřené v nekódované formě“, podotýká Karolína Hlavatá a dodává: “V praxi se však můžeme často setkat s přesným opakem. Lze ale předpokládat, že pokud výrobce uvádí všechny údaje v „nadpovinném“ množství a požadované formě, zdůrazňuje tím i kvalitu výrobku.“

Jak "zdravě" vybírat potraviny

Pomocným vodítkem upozorňujícím na kvalitní potraviny mohou být také tzv. „značky kvality“, které jsou udělovány pouze vybraným potravinám, splňujícím kritéria pro udělení. Mezi takovéto značky patří např. značka BIO pro produkty ekologického zemědělství, národní „značka domácí kvality“ KLASA nebo logo Vím, co jím, které je udělováno potravinám splňujícím přísné limity z hlediska složení výrobku.

Přínosné pro nás také může být, pokud je na obalu uvedeno GDA (Guideline Daily Amounts), tedy procentuální podíl na doporučeném denním množství přiměřeného energetického příjmu.

Abychom jedli a žili zdravě, k tomu samozřejmě nestačí pouhá orientace ve složení potravy, je nutné znát také obecné zásady zdravé výživy a umět si vhodně poskládat jídelníček.

„Je běžnou chybou, např. u dietářek, že v okamžiku kdy se rozhodnou „chci zhubnout“, řeší situaci striktním vynecháváním kupř. tuků nebo sacharidů. Bohužel stejně jako jejich nadbytek je škodlivý i jejich nedostatek“ varuje dr. Hlavatá a radí: „Obecně bychom dle zásad zdravé výživy, čili podle tzv. potravinové pyramidy, měli z celkového příjmu energie zkonzumovat v průměru 297g sacharidů, 75g tuků, 1g/kg tělesné hmotnosti bílkovin a 30g vlákniny. Pozor bychom si měli dávat mimo jiné na obsah sodíku, jehož nadbytek způsobuje vysoký krevní tlak, zvýšenou chuť k jídlu, zadržování vody v těle a zátěž ledvin. Zdrojem sodíku je např. fast food, chipsy, slané ořechy, nakládané ryby, sýry, uzeniny a reálně jej zkonzumujeme tak 12-20 g denně, přičemž denní příjem by měl tvořit max. 5 g, což je 1 čajová lžička.“

„Energetická hodnota přiměřená pro zdravou dospělou ženu o průměrné tělesné hmotnosti a střední fyzické aktivity odpovídá 8400 kJ (2000 kcal). Konkrétní vazby na zdraví se stejně jako potřeba živin, včetně doporučeného počtu porcí, samozřejmě liší danou situaci (např. věkem, stravovacím režimem, nebo zdravotním stavem). Zásadní úpravy stravovacího režimu je pak vždy lépe řešit s nutričním terapeutem“, uzavírá dietoložka.

PhDr. Karolína Hlavatá, Ph.D.

Absolvovala bakalářské studium Veřejného zdravotnictví na 3. lékařské fakultě v Praze, na Masarykově univerzitě v Brně vystudovala obor Zdravotní vědy - Pedagogická specializace výživa člověka. Postgraduální studium absolvovala v oboru Fyziologie a patofyziologie člověka. Od roku 2003 pracuje jako dietolog v Endokrinologickém ústavu v Praze. Publikuje v domácích i zahraničních časopisech, aktivně se účastní kongresů, konferencí a přednáškových akcí pro odbornou i laickou veřejnost.